Tento příspěvek byl přečten595krát!

Přírodní památka se nachází mezi kostelem sv. Prokopa (mezi ulicemi Školní a Nad Kostelem) a ulicí Vysoká cesta. Ze západu ji ohraničuje povodí Vltavy (resp. Modřanská ulice) a zhora (z východu) park Dobeška. Chráněné území bylo vyhlášené už v roce 1986 jako: „Bývalý lom a sousední vrch zvaný „školní“, kde se jednak zachovaly zbytky skalní stepi, jednak je zde naleziště zkamenělin. Kromě toho celý útvar je význačný krajinářsky.“ Nadmořská výška se pohybuje mezi 196 až 264 m n. m.

Branické skály

Zdejší geologické odkryvy vznikly lomovou činností, která probíhala minimálně od poloviny 18. století. Vápenec se používal mj. na výrobu staroměstského hydraulického vápna při výstavbě města (při stavbě Vyšehradského tunelu nebo nábřeží od Palackého mostu až k Vyšehradu) a to až do roku 1928. Lomové stěny odhalují geologické profily pražské prvohorní pánve v siluru a devonu. Zachycuje části motolského, kopaninského a požárského a pražského souvrství. Území je významné četnými nálezy zkamenělin – měkkýšů, ramenonožců, trilobitů a velkých mlžů.

Branické skály

Botanicky nejcennější je část tzv. Školního vrchu s četnými ohroženými druhy skalních stepí, zde konkrétně ve společenstvu úzkolistých suchých trávníků, stepní vegetace s péřitými kavyly (as Koelerio macranthae-Stipetum joannis). Zaznamenány byly kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) a bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Uváděn je ale i kavyl Ivanův (Stipa pennata). Z dalších teplomilných druhů zde rostou mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), krvavec menší (Sanguisorba minor), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), sesel sivý (Seseli osseum).

Branické skály

Školní vrch je ale také místem, které silně zarůstá křovinami. Pouze v posledních letech je realizováno cílené odstraňování křovin z nejcennějších partií skalních výchozů. Z našich domácích dřevin byly zaznamenány jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), mahalebka obecná (Prunus mahaleb), svída krvavá (Cornus sanguinea) a řeštlák počistivý (Rhamnus catrhartica). Z nepůvodních druhů potom kustovnice cizí (Lycium barbarum), šeřík obecný (Syringa vulgaris), mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) a pěstované skalníky (Cotoneaster sp. hort.).

Branické skály

Další zajímavou částí je stepní porost na skalním hřbetu nad kostelem sboru Českobratrské církve evangelické. Jedná se o perspektivní fragment skalní stepi podporovaný vyřezáváním okolních dřevin. Ze nejzajímavějších druhů byly nalezeny kostřava walliská (Festuca valesiaca), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), mochna písečná (Potentilla arenaria), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys). Z dalších druhů je možné zmínit ještě šalvěj luční (Salvia pratensis), máčku ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), pěchavu vápnomilnou (Sesleria caerulea) nebo rozchodníky (Sedum album, Sedum reflexum). Na druhou stranu se do stepí šíří nepůvodní rozchodník pochybný (Sedum spurium) nebo invazní bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephallus).

Branické skály

Při hraně Branického lomu se objevují také některé stepní druhy, i když pouze v úzkém pruhu mezi skálou a zatravněnou plošinou Dobešky. Je to např. hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) nebo krvavec menší (Sanguisorba minor). Horní plošina už má charakter mezofilních ovsíkových luk se srhou říznačkou (Dactylis glomerata), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), pampeliškami (Taraxacum sect. Ruderalia), řebříčky (Achillea millefolium agg.) nebo třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum).

Branické skály

Nevýznamnou částí je lesní porost nad hranou svahů. V dřevinném patře se se uplatňuje především borovice černá (Pinus nigra) a javory mléče (Acer platanoides). Z dalších druhů dřevin, především již v křovinném patře, rostou trnovník akát (Robinia pseudacacia), habry (Carpinus betulus), bez (Sambucus nigra), slívy (Prunus insititia), ptačí zoby (Ligustrum vulgare), a pámelníky (Symphoricarpos albus). V málo vyvinutém bylinném porostu rostou česnáček lékařský (Alliaria petiolata), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), břečťan popínavý (Hedera helix), barvínek menší (Vinca minor), plamének plotní (Clematis vitalba) a ostružiníky (Rubus fruticosus agg.). Zajímavější je jedině výskyt dřínu jarního (Cornus mas), který zde byl ale zřejmě účelově vysazen.

Branické skály

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2015:

Acer campestre
Acer negundo
Acer platanoides
Agrimonia eupatoria
Achillea millefolium agg.
Alliaria petiolata
Anthericum liliago
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Artemisia vulgaris
Asperula cynanchica
Atriplex sagittata
Ballota nigra
Brachypodium sylvaticum
Bromus erectus
Bupleurum falcatum
Calamagrostis epigejos
Capsella bursa-pastoris
Carpinus betulus
Centaurea scabiosa
Centaurea stoebe
Clematis vitalba
Convolvulus arvensis
Cornus mas
Cornus sanguinea
Cotoneaster sp. hort.
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Echinops sphaerocephallus
Erodium cicutarium
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Fraxinus excelsior
Geranium robertianum
Geum urbanum
Hedera helix
Hieracium pilosella
Hypericum perforatum
Juglans regia
Ligustrum vulgare
Lycium barbarum
Mahonia aquifolium
Malva neglecta
Medicago falcata
Melilotus albus
Oxytropis pilosa
Pinus nigra
Plantago lanceolata
Polygonum aviculare agg.
Potentilla arenaria
Potentilla argentea
Potentilla tabernaemontani
Prunus avium
Prunus insititia
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pyrus communis
Quercus robur
Reseda lutea
Rhamnus cathartica
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Salvia pratensis
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Saponaria officinalis
Scabiosa ochroleuca
Securigera varia
Sedum album
Sedum reflexum
Sedum spurium
Seseli hippomarathrum
Seseli osseum
Sesleria caerulea
Sonchus oleraceus
Stachys recta
Stipa capillata
Symphoricarpos albus
Syringa vulgaris
Taraxacum sect. Ruderalia
Teucrium chamaedrys
Thymus pannonicus
Torilis arvensis
Verbascum densiflorum
Vinca minor
Vitis vinifera

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 10.12.2015.

Fotografováno dne 19.4.2007, 2.6.2009 a 28.10.2015.

 

Na projekt Ohrožená pražská příroda finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook