Tento příspěvek byl přečten558krát!

Čenkovské stráně jsou součástí pásma starohorních vulkanitů (sopečných hornin), které se táhnou z Dolínku až do Netřeby. Jeho součástí je i Velkoveský vrch (266 m n.m.), Špičák (250 m n.m.), Zlatkov (cca 260 m n.m.) nebo vrch Na skálách (193 m n.m.). Samotný vrch Čenkov by měl být se svojí nadmořskou výškou 285 m n.m. nejvyšším bodem Kojetickém pahorkatiny, stále činný kamenolom jej ale neustále snižuje. Před zahájením činnosti lomu měl vrch s největší pravděpodobností podobný charakter, jako vrchy sousední: ve větší části probíhala pastva zvířat, stepi byly vzácně protkané mezí s křovinami, v místech hlubšího půdního profilu byly snahy využít svahy i zemědělsky. To odpovídá ještě leteckému snímku z 50. let 20. století.

Stráně u čenkovského lomu

To, co je dnes chráněno jako významný krajinný prvek, je tak jen žalostný zbytek toho, co zde v minulosti rostlo (a nepochybně i žilo). Jsou to v podstatě zbytky svahů s převažující východní až severovýchodní orientací, kam se jen v době příprav vyhlašování již nedostaly těžební bagry. Později bylo toto území ještě v návrhu na vyhlášení evropsky významné lokality Kopeč pro reprezentativní ukázku stepních společenstev (suchých trávníků).

Stráně u čenkovského lomu

Čenkovské stráně jsou tvořeny pestrou mozaikou sucho- a teplomilných společenstev, nejčastěji úzkolistými suchými trávníky s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a širokolistými trávníky s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a hlaváčem šedavým (Scabiosa canescens). Na velmi mělkých půdách je střídají rozvolněné porosty s jarními efeméry nebo porosty chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis) s mechy. Vzácně se objevují vřesoviště.

Stráně u čenkovského lomu

Mezi nejcennější typ vegetace patří úzkolisté suché trávníky, ve které je zastoupeno i největší množství vzácných druhů. Vytváří se na více příkrých svazích, na kterých dominují trávy kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a vzácnější kostřava walliská (Festuca valesiaca). Zejména na jaře se dá dobře identifikovat výrazně trsnatá ostřice nízká (Carex humilis). Z dalších druhů zde rostou písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), pelyněk ladní (Artemisia campestris), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), dlouze (vláskovitě) osinkatá tráva kavyl vláskovitý (Stipa capillata), máčka ladní (Eryngium campestre), mochna písečná (Potentilla arenaria), silenka ušnice (Silene otites) a další.

Místy mají úzkolisté suché trávníky až charakter acidofilních suchých trávníků, především v místech výskytu ovsíře lučního (Avenula pratensis), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola) a dalších druhů suchých trávníků: hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum), štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus), smělku štíhlého (Koeleria macrantha) a pryšce chvojky (Euphorbia cyparissias).

Stráně u čenkovského lomu

Ve větší míře jsou zastoupeny širokolisté suché trávníky, v místech zapojenějších porostů a i hlubšího půdního horizontu. Dominantním druhem je širokolistá tráva válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Doplňují je chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), s velkými fialovými úbory, tužebník obecný (Filipendula vulgaris), příjemně vonící šalvěj luční (Salvia pratensis), chrastavec rolní (Knautia arvensis agg.), krvavec menší (Sanguisorba minor), jetel horský (Trifolium montanum) nebo jetel prostřední (Plantago media). Souvislé porosty vytváří ohrožený černýš rolní (Melampyrum arvense).

Suché trávníky často zarůstají ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) vlivem neobhospodařování, ale i vlivem spadu atmosférického dusíku.

V roce 2007 byl pod odvaly čenkovského lomu nalezen vzácný plevel čistec přímý (Stachys annua). Později – již zřejmě v důsledku zarůstání – nebyl nalezen. Nejedná se ale o ojedinělý výskyt. O několik let později byl pozorován ještě při terénních pracích výstavby rodinných domů v lokalitě Za humny na kraji Odoleny Vody.

Stráně u čenkovského lomu

Vegetace efemér a sukulentů má většinou jen maloplošný charakter. Jsou to nejčastěji rozvolněné plošky, narušovaná místa bez vegetace, v místech velmi mělkého půdního horizontu. Z jarních efemérů zde roste huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) nebo rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), z efemeroidů lipnice cibulkatá (Poa bulbosa). Sukulenty zastupuje především rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare).

V místech mělkých půd je zastoupena také pionýrská vegetace skalních výchozů s chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis) a hlaváčem šedavým (Scabiosa ochroleuca). Celkový charakter dotváří vyšší pokryvnost mechů a lišejníků.

Stráně u čenkovského lomu

Vzácně jsou zastoupeny vřesoviště nížin a pahorkatin s vřesem obecným (Calluna vulgaris), mochnou písečnou (Potentilla arenaria), třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum), hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum), ostřicí nízkou (Carex humilis) nebo silenkou nicí (Silene nutans). Objevují se na vyvýšeném pahorku v blízkosti odvalu z lomu. Pěkné porosty zde vytváří bělozářka větvitá (Anthericum ramosum).

Stráně u čenkovského lomu

V postupně se rozrůstajících keřových porostech rozrůstají mahalebky (Prunus mahaleb), hlohy (Crataegus sp.) a růže (Rosa sp.). Patrné jsou i pozůstatky třešňového sadu s třešní ptačí (Prunus avium).

Stráně u čenkovského lomu

Území je cenné výskytem řady vzácných teplomilných druhů. Mezi ty nejcennější patří zejména v Čechách silně ubývající smil písečný (Helichrysum arenarium), jak co do počtu lokalit tak do bohatosti populací. V desítkách trsů zde rozkvétá také koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a mizející dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia). Všechny tyto druhy jsou chráněné zákonem.

Stráně u čenkovského lomu

Z druhů, které jsou vedeny na seznamu ohrožených druhů květeny České republiky, je možné zmínit ostřici nízkou (Carex humilis), tolici nejmenší (Medicago minima), černýš rolní (Melampyrum arvense), piplu osmahlou (Nonea pulla), smldník jelení (Peucedanum cervaria), silenku ušnici (Silene otites), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys), lněnku lnolistou (Thesium linophyllon), mateřídoušku panonskou (Thymus pannonicus), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) nebo rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii). Drobnějšími bílými květy rozkvétá bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), která do střední Evropy domigrovala z východu. Vzácné jsou i rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), jetel alpínský (Trifolium alpestre) nebo mochna písečná (Potentilla arenaria). V roce 2007 se k těmto nalezeným vzácným druhům řadil i čistec roční (Stachys annua).

Stráně u čenkovského lomu

Z hlediska ochrany této lokality je asi nejvýznamnější průchod elektrického vedení. Díky němu je lokalita (pod elektrickým vedením) pravidelně vyřezávána od keřů. To je důležité pro většinu vzácných druhů, které jsou konkurenčně velmi slabé. Jak postupné zarůstání travního drnu, tak následné zarůstání keři, je může zcela vyhubit. Průchod elektrického vedení navíc představuje veřejný zájem, proto případné rozšiřování lomu (i jiné stavební záměry) jsou v těchto místech naprosto nemyslitelné. To se ale netýká vzdáleněji umístěných částí, tam by alespoň částečné prořezání bylo více než vhodné.

Stráně u čenkovského lomu, Odolena Voda

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 7.7.2007, 22.7.2007, 3.5.2009 a 16.5.2016.

Odolena Voda_znak

Na projekt „Za přírodou města Odolena Voda“ finančně přispělo město Odolena Voda.

Facebook