Tento příspěvek byl přečten1070krát!

Syn.: Serapias ensifolia L., Serapias helleborine var. longifolia L., Serapias nivea Vill., Epipactis longifolia Wettst., Epipactis ensifolia F. W. Schmidt, Limodorum longifolium (L.) Kuntze, Cymbidium xiphophyllum (Ehrh. ex L. f.) Sw., Cephalanthera angustifolia Simonk., Cephalanthera ensifolia (Sw.) L. C. Richard, Cephalanthera xiphophyllum (L. f.) Rchb. f., Serapias longifolia (L.) Huds.

Čel.: Orchidaceae Juss. – vstavačovité

Cephalanthera longifolia

Popis: Vytrvalá bylina s plazivým válcovitým větveným oddenkem a s četnými kořeny, vysoká 15-50 cm. Lodyha je přímá, lysá, olistěná ke květenství, víceméně oblá, málo zprohýbaná. Lodyžní listy v počtu 7-10 jsou zpravidla dvouřadě uspořádané, šikmo odstálé, asi 5x delší než široké, jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté, střední obvykle nejdelší, jsou zelené, lodyhu pochvovitě objímající. Květenstvím je přímý řídký klas, nejčastěji 5-12ti květý, vřeteno je lysé, listeny jsou čárkovitě kopinaté, malé, horní jsou menší než polovina semeníku. Květy jsou obvykle čistě bílé, polootevřené, bez nektaru. Vnější okvětní lístky jsou vejčitě kopinaté, špičaté, postranní vnitřní okvětními lístky jsou menší, vejčité, tupé. Pysk je bez ostruhy, epichil je široce trojúhelníkovitý, širší než dlouhý, oranžově žlutý s bělavými okraji a s podélnými oranžovými lištami na svrchní straně, hypochyl je přitisklý ke sloupku, mírně vydutý, s oranžovou skvrnou a zdviženými oušky. Sloupek je přímý, mírně dopředu zahnutý, brylky jsou žlutavé. Semeník je úzce válcovitý, zkroucený, žebernatý, lysý. Plodem je válcovitá žebernatá lysá tobolka s velmi drobnými semeny, která se vyvíjí jen asi u 20% květů. Kvete od května do června.

Cephalanthera longifolia

Záměny: Zvláště rostliny slabě vyvinuté mohou být zaměněny za různé kruštíky nebo okrotice. Od okrotice červené (C. rubra) se kromě barvy květů liší lysým vřetenem květenství, případně lysostí semeníků a tobolek, od okrotice bílé (C. damasonium) krátkými listeny, úzkými listy a plodností u méně než 20% květů.

Cephalanthera longifolia

Ekologie: Roste od nížin do hor, vystupuje až asi do 3300 m n.m. Roste na živných, humózních půdách, dává přednost vápencovému podloží. Roste ve stinných až polostinných lesích, převážně listnatých, méně jehličnatých, v lesních lemech, v křovinách, vzácně na loukách.

okrotice dlouholistá

Rozšíření v České republice: Roste hlavně ve středních polohách, v nížinách je často nahrazena okroticí bílou (Cephalanthera damasonium). V Čechách je vzácnější, poněkud častější je snad na Křivoklátsku, na Moravě je hojnější, zvláště v Javorníkách, Chřibech, Bílých Karpatech, Moravském krasu. V některých oblastech chybí nebo je velmi vzácná.

okrotice dlouholistá

Celkové rozšíření: Roste na většině území Evropy, na sever po Británii, jižní Skandinávii, na východ do evropské části Ruska, na Krym, Kavkaz, do Turecka, Íránu a snad též do Himálaje, na jihu zasahuje do severní Afriky.

Cephalanthera longifolia, okrotice dlouholistá

Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3), zákonem je chráněna také jako ohrožený druh (§3), na Slovensku se řadí ke zranitelným druhům a též je chráněn zákonem.

Cephalanthera longifolia, okrotice dlouholistá

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Publikováno dne 12.4.2014.

Fotografováno v národní přírodní rezervaci Karlštejn, v národní přírodní rezervaci Zahrady pod Hájem a nad Vápenkami nedaleko národní přírodní rezervace Porážky.

Facebook