Tento příspěvek byl přečten1190krát!

Příroda na území hlavního města Prahy má v řadě ohledů výjimečné postavení. Na jedné straně v něm nalézáme husté zalidnění, rozvinutý průmysl a především největší urbanizované plochy českých zemí včetně komunikačních sítí, na druhou stranu až překvapivě vysokou diverzitu přírodních poměrů.

Přírodní rezervace Prokopské údolí, na plošině butovického hradiště

Souběh celé řady vzájemně propojených faktorů podmiňuje pestrost přírody Prahy. Mezi jinými zde probíhá styk velkých geologických jednotek, které se následně odpovídajícím způsobem projevují i ve vegetaci a také říční koridory směřující do území Prahy ze všech stran. V oblasti Prahy je vyvinuto několik ekofenoménů, podmiňují utváření živé přírody a jsou odvozeny od geologických a geomorfologických poměrů. Nejvýznamnější je říční ekofenomén v kaňonovitých údolích (zejména kaňonovité údolí řeky Vltavy, příkladem může být Šárecký potok v Divoké Šárce), ekofenomén vrcholový a dále krasový v Českém krasu. Přírodní celky na území Prahy lze rozdělit do několika kategorií: především to jsou vlastní zvláště chráněná území, významné krajinné prvky a prvky tzv. územního systému ekologické stability. Na území Prahy jsou také plochy, které jsou evidované jako potencionální evropsky významné lokality (území navržené do soustavy NATURA 2000). Zatímco na kategorie přírodních parků, významné krajinné prvky a prvky územního systému ekologické stability se vztahuje režim obecné ochrany, jsou chráněná území vyhlášena v režimu tzv. zvláštní ochrany jako přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná území. Na území Prahy se nacházejí zvláště chráněná území kategorie národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka.

Navigace Vltavy pod Přírodní rezervací Podhoří

Zvláště chráněná území Prahy, u nichž je příslušným orgánem ochrany přírody Magistrát hlavního města Prahy (kategorie přírodní památka, přírodní rezervace):

Baba
Bažantnice v Satalicích
Bílá skála
Bohnické údolí
Branické skály
Cihelna v Bažantnici
Cikánka II
Ctirad
Čimické údolí
Divoká Šárka
Dolní Šárka
Havránka
Homolka
Housle
Hrnčířské louky
Cholupická bažantnice
Chuchelský háj
Chvalský lom
Jabloňka
Jenerálka
Kalvárie v Motole
Klánovický les – Cyrilov

Komořanské a Modřanské tůně
Královská obora
Krňák
Ládví
Letenský profil
Lítožnice
Meandry Botiče
Milíčovský les a rybníky
Modřanská rokle
Motolský ordovik
Mýto
Nad mlýnem
Nad závodištěm
Obora Hvězda
Obora v Uhříněvsi
Okrouhlík
Opatřilka – Červený lom
Opukový lom Přední Kopanina
Ortocerový lůmek
Pecka
Petřínské skalky
Pitkovická stráň
Počernický rybník
Pod školou
Pod Žvahovem
Podbabské skály
Podhoří
Podolský profil

Prameniště Blatovského potoka
Pražský zlom
Prokopské údolí
Prosecké skály
Radotínské skály
Rohožník – lom v Dubči
Salabka
Sedlecké skály
Skalka

Skály v ZOO
Slavičí údolí
Střešovické skály
Šance
Trojská
U Branického pivovaru
U Hájů
U Závisti
Údolí Kunratického potoka
Údolí Únětického potoka
V Hrobech
Velká skála
Vidoule
Vinořský park
Vizerka
V Pískovně
Xaverovský háj
Zámky
Zlatnice
Zmrzlík
Železniční zářez

Údolí Vltavy na vyhlídce v Přírodní rezervaci Podhoří

Zvláště chráněná území Prahy, u nichž je příslušným orgánem ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí (kategorie národní přírodní památka):

Barrandovské skály
Černá rokle
Cikánka I
Dalejský profil
Lochkovský profil
Požáry
U Nového mlýna

Český kras, jako chráněná krajinná oblast, byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 12. dubna 1972 na území o rozloze 12 823 ha. Mimo Prahu zasahuje také do okresů Praha-západ a Beroun ve Středočeském kraji. Český kras je jedinečné území především z hlediska stratigrafie siluru a devonu, světové geologie a výzkumu vývoje života v těchto obdobích. Je to rovněž největší vápencové území v Čechách, které se vyznačuje zachovalými rozsáhlými plochami společenstev lesostepí, listnatých lesů a skalních stepí, s velmi bohatou přirozenou květenou a zvířenou. Pestrost přírody je zde značně ovlivněna krasovým a říčním fenoménem. Řada druhů bezobratlých živočichů a rostlin se vyskytuje právě jenom v Českém krasu.

Přírodní rezervace Prokopské údolí

Zvláště chráněná území Prahy na území CHKO Český kras, u nichž je příslušným orgánem ochrany přírody Správa CHKO Český kras (kategorie přírodní památka,přírodní rezervace):

Hvížďalka
Klapice
Radotínské údolí
Staňkovka

Území soustavy Natura 2000

Natura 2000 je soustava chráněných území, které na svém území vytvářejí podle jednotných pravidel všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, vzácné či svým výskytem vázané jen na určitou oblast (endemické) a nejvíce ohrožené.

Na území Prahy se v současnosti jedná o tyto lokality:

Blatov a Xaverovský háj
Břežanské údolí (Šance)
Havránka a Salabka
Chuchelské háje
Kaňon Vltavy u Sedlce
Letiště Letňany
Lochkovský profil
Milíčovský les
Obora Hvězda
Praha-Petřín
Prokopské údolí
Radotínské údolí

Přírodní rezervace Radotínské údolí

Přírodní parky

Posláním přírodních parků je především ochrana krajiny. S tím souvisí i omezení výstavby v místech, kde by mohlo dojít k narušení celkového krajinného rázu. Na území Prahy bylo dosud vyhlášeno celkem 11 přírodních parků, zahrnují různé typy krajin. Ve vyhlášených přírodních parcích Prahy převládá typ parků s harmonickou kulturní krajinou, které zahrnují složité krajinné struktury vzniklé optimálním způsobem využívání. Zastoupeno je několik druhů vegetačních formací, kde může mít důležitý význam i architektura a struktura sídel (Prokopské a Dalejské údolí). Další typ parků zahrnuje především velké lesní komplexy s dalšími přírodními fenomény a s omezeným zastoupením jiných vegetačních formací a sídel (Klánovice-Čihadla). Velkou část vyhlášených přírodních parků lze zařadit do obou typů. Několik přírodních parků je vázáno na krajinu podél konkrétního toku (např. Drahaň-Troja, Šárka-Lysolaje, Rokytka).

Botič-Milíčov
Drahaň-Troja
Hostivař-Záběhlice
Klánovice-Čihadla
Košíře-Motol
Modřanská rokle-Cholupice
Prokopské a Dalejské údolí
Radotínsko-Chuchelský háj
Rokytka
Říčanka
Šárka-Lysolaje

Pohled ze Sedleckých skal k Přírodní rezervaci Podhoří

Jak na území přírodních parků, tak mimo ně, jsou vymezeny tzv. prvky územního systému ekologické stability. Jde o vzájemně propojený soubor pozměněných a přirozených, přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu v krajině. Rozlišuje se nadregionální, regionální a místní (lokální) systém ekologické stability. Jejich základní prvky tvoří biokoridory a biocentra, přičemž biocentra umožňují trvalou existenci ekosystému, biokoridory umožňují pouze jejich migraci mezi biocentry.

Prvky územních systémů ekologické stability jsou vymezovány v rámci územních plánů měst a obcí. Jejich schválením je pak možné zajistit zvýšenou péči i o méně cenné ekosystémy, které v přírodě plní důležitou funkci (působení na méně stabilní části krajiny, migrace organismů).

V krajině je možné nalézt ještě významné krajinné prvky. Jsou definovány jako geomorfologicky, ekologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou rybníky, jezera, údolní nivy, lesy, rašeliniště a vodní toky . Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, trvalé travní plochy, stepní trávníky, remízy, meze, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně parků a historických zahrad. Na území Prahy jsou tak například všechny vodní toky, lesy a rybníky současně již významnými krajinnými prvky. Mezi registrované plochy patří např. skalnatý suk v Dolních Chabrech, který se nachází v ulici Pod zámečkem.

Přírodní rezervace Prokopské údolí

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 16.4.2013 (podle textu ze dne 8.10.2007).

 

Na projekt Ohrožená pražská příroda, finančně přispělo Hlavní město Praha.