Tento příspěvek byl přečten644krát!

Syn.: Dianthus caesius Sm., Dianthus laxus Tausch, Dianthus flaccidus Fieber

Čel.: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité

Dianthus gratianopolitanus

Popis: Vytrvalá hustě trsnatá sivozelená bylina, vysoká 10-20 cm, s plazivým větveným oddenkem. Lodyha je krátce vystoupavá nebo přímá, 1-2 květá, lysá, s 3-6 lodyžními články s nevýraznými uzlinami. Listy jsou přisedlé, čárkovité, 1-2 mm široké, špičaté, kratší než lodyžní články. Květy jsou výrazně vonné, podkališní listénce jsou čtyři, alespoň částečně fialově naběhlé. Kalich je trubkovitý, zelený a fialově naběhlý. Korunní lístky jsou rozdělené na nehet a čepel, ta je obvejčitá, k bázi klínovitě zúžená, nepravidelně zubatá. Barva korunních lístků je červená nebo růžová, čepel je ve střední části chlupatá. Plodem je tobolka o čtvrtinu až třetinu delší než kalich, otevírá se čtyřmi zuby. Kvete od května do června.

Dianthus gratianopolitanus

Záměny: Podobné jsou další růžově kvetoucí „péřité“ hvozdíky, jako hvozdík moravský (Dianthus moravicus) nebo hvozdík péřitý (Dianthus plumarius).

Dianthus gratianopolitanus

Ekologie: Roste na skalách a strmých skalnatých svazích, na kamenitých, ale minerálně silných půdách.

hvozdík sivý

Rozšíření v České republice: Roste vzácně v západní polovině území asi tak po linii Těchlovice, Štěchovice, Bezděz.

Celkové rozšíření: Roste ostrůvkovitě ve střední a západní Evropě, na severu po jižní Belgii, pohoří Harz, Čechy a Polsko, na jihu ve střední Francii a francouzských Alpách a v Itálii na jižním okraji Alp.

hvozdík sivý

Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2r), zákonem je chráněn jako silně ohrožený druh (§2).

hvozdík sivý

Využití: Tvoří základ řady odrůd tzv. pernatých hvozdíků (Dianthus plumarius hort.), hojně pěstovaných jako skalničky.

Dianthus gratianopolitanus, hvozdík sivý

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Publikováno dne 9.3.2014.

Fotografováno v Přírodní rezervaci Zvolská homole.

Facebook