Popis: Vytrvalá masožravá bylina vytvářející na podzim přezimovací pupen – hibernaculum, listy poté zanikají. Listy vyrůstají v listové růžici, jsou polovzpřímené, dlouze řapíkaté, až 14 cm dlouhé. Čepele jsou čárkovitě obkopinaté až obkopinaté, 15-40 mm dlouhé, naspodu lysé, zelené, svrchu porostlé stopkatými červenými tentakulemi. Stvol je nejčastěji jeden, přímý, zprvu spirálovitě stočený, 3-4x delší než listy, až 25 cm dlouhý, lysý s 3-6 květy. Květy jsou rozlišeny na kalich a korunu, kalich je trubkovitě zvonkovitý, korunní lístky jsou kopisťovité, bílé. Plodem je vejcovitá tobolka, hladká, s vytrvávajícím kalichem a drobnými semeny. Kvete od července do srpna.
Záměny: Jedinci s dlouhými listy jsou v podstatě nezaměnitelní, někdy však listy nemusí být nápadněji dlouhé, pak připadá v úvahu záměna s křížencem rosnatkou obvejčitou (Drosera x obovata), která je neplodná se zakrnělými tobolkami nebo rosnatkou prostřední (Drosera intermedia), která má stvol v poměru k listům kratší a vyrůstající z boku listové růžice obloukovitě vystoupavě.
Ekologie: Roste na vrchovištích, na přechodových rašeliništích, převážně na kyselích podkladech, ale je známa svojí značnou snášenlivostí vůči vápníku, takže se může vyskytovat i na slatiništích.
Rozšíření v České republice: Vzácná, dříve rostla i v nížinách (polabské černavy), dnes roste především v Třeboňské pánvi, v Krkonoších, na Šumavě a v Krušných horách.
Celkové rozšíření: Má rozsáhlý areál na severu severní polokoule. V Evropě roste především v Británii, ve střední, severní (i za polárním kruhem) a v severovýchodní Evropě, na jihu zasahuje do Pyrenejí, jižního předhůří Alp a vzácně na Balkán, na východě přes Sibiř na Sachalin a do Japonska, roste též v severní Americe.
Poslat emailem
