Přírodní památka Jenerálka tvoří závěr dolnošáreckého údolí, v oblouku Horoměřické ulice. Skalní ostroh se vypíná nad menšími potoky – Kruteckým (z jihu) a Šáreckým (ze severu). Geologický podklad tvoří převážně prachovce, droby a proterozoické jílovité břidlice. Jihozápadní svah je budován břidlicemi spodního ordoviku, vulkanoklastiky a bazaltickými tufy. Protější (jižněji umístěný) hřeben je opuštěnou cihelnou Salátka. Nachází se ještě v ochranném pásmu a je významný paleontologicky – v jeho vrstvách je možné nalézt nebo fylokaridní korýše, méně také trilobity.
Celá centrální a severní část je zalesněná. Zatímco ještě ve východním cípu jsou lokalizovány nepůvodní dřeviny (s modřínem – Larix decidua nebo akáty – Robinia pseudacacia), je zbývající část porostlá černýšovou dubohabřinou (Melampyro-nemorosi Carpinetum). Orientována je na příkrém severním svahu nad budovami zahradnictví.
Ve stromovém patře převažují duby (Quercus petraea), habry (Carpinus betulus) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). V keřovém patře se častěji objevují lísky (Corylusavellana), ptačí zoby (Ligustrum vulgare), brsleny (Euonymus europaea), méně řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica). V bylinném patře je možné z jarních druhů zahlédnout sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), dymnivku dutou (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenku jarní (Primula veris) nebo plicník tmavý (Pulmnonaria obscura).
Nesrovnatelně pestřejší je západní cíp s mírnými stepními svahy a skalními výchozy. Výhled odkrývá pohled do údolí Šáreckého potoka směrem na Vizerku. Převažujícím biotopem jsou úzkolisté suché trávníky (svazu Festucion valesiaceae). V nich byly mj. nalezeny chrpa latnatá (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kostřavy (Festuca rupicola, Festuca valesiaca), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla) nebo nepůvodní len rakouský (Linum austriacum), vysetý do území na konci 20. století.
Na mělkých půdách jižního svahu se objevuje neuzavřená vegetace efemér a sukulentů. Zaznamenány byly huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), písečnice douškolistá (Arenariaserpyllifolia), pelyněk ladní (Artemisia campestris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), hadinec obecný (Echium vulgare), osívka jarní (Erophila verna), křivatec český (Gagea bohemica), rozchodník velký (Hylotelephiummaximum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), plevel okoličnatý (Holosteumumbellatum), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), kostřava sivá (Festuca pallens), šťovík menší (Rumex acetosella), rozchodník bílý (Sedum album) nebo rozchodník skalní (Sedumreflexum).
Na strmém západním svahu roste štěrbinová vegetace se sleziníky (Asplenium septentrionale, Asplenium trichomanes) a osladičem obecným (Polypodium vulgare).
Uváděny jsou některé ohrožené druhy, které ale vzhledem k časné době návštěvy nemohly být zaregistrovány. Jedná se například o bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), chrpu chlumní širolistou (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), plamének přímý (Clematis recta) nebo třemdavu bílou (Dictamnusalbus), pomněnku řídkokvětou (Myosotis sparsiflora), svízel sivý (Galium glaucum), tolici nejmenší (Medicago minima) nebo strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica). Zaznamenán nebyl ani uváděný koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).
Naopak byl ze vzácnějších druhů zjištěn výskyt dřínu jarního (Cornus mas), skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus), křivatce českého (Gagea bohemica) a asi 5 kvetoucích lodyh křivatce rolního (Gagea villosa).
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní památce:
Poslat emailem
