Tento příspěvek byl přečten678krát!

Přírodní památka Jenerálka tvoří závěr dolnošáreckého údolí, v oblouku Horoměřické ulice. Skalní ostroh se vypíná nad menšími potoky – Kruteckým (z jihu) a Šáreckým (ze severu). Geologický podklad tvoří převážně prachovce, droby a proterozoické jílovité břidlice. Jihozápadní svah je budován břidlicemi spodního ordoviku, vulkanoklastiky a bazaltickými tufy. Protější (jižněji umístěný) hřeben je opuštěnou cihelnou Salátka. Nachází se ještě v ochranném pásmu a je významný paleontologicky – v jeho vrstvách je možné nalézt nebo fylokaridní korýše, méně také trilobity.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Celá centrální a severní část je zalesněná. Zatímco ještě ve východním cípu jsou lokalizovány nepůvodní dřeviny (s modřínem – Larix decidua nebo akáty – Robinia pseudacacia), je zbývající část porostlá černýšovou dubohabřinou (Melampyro-nemorosi Carpinetum). Orientována je na příkrém severním svahu nad budovami zahradnictví.

jeneralka2

Ve stromovém patře převažují duby (Quercus petraea), habry (Carpinus betulus) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). V keřovém patře se častěji objevují lísky (Corylus avellana), ptačí zoby (Ligustrum vulgare), brsleny (Euonymus europaea), méně řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica). V bylinném patře je možné z jarních druhů zahlédnout sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), dymnivku dutou (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenku jarní (Primula veris) nebo plicník tmavý (Pulmnonaria obscura).

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Nesrovnatelně pestřejší je západní cíp s mírnými stepními svahy a skalními výchozy. Výhled odkrývá pohled do údolí Šáreckého potoka směrem na Vizerku. Převažujícím biotopem jsou úzkolisté suché trávníky (svazu Festucion valesiaceae). V nich byly mj. nalezeny chrpa latnatá (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kostřavy (Festuca rupicola, Festuca valesiaca), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla) nebo nepůvodní len rakouský (Linum austriacum), vysetý do území na konci 20. století.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Na mělkých půdách jižního svahu se objevuje neuzavřená vegetace efemér a sukulentů. Zaznamenány byly huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), pelyněk ladní (Artemisia campestris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), hadinec obecný (Echium vulgare), osívka jarní (Erophila verna), křivatec český (Gagea bohemica), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), kostřava sivá (Festuca pallens), šťovík menší (Rumex acetosella), rozchodník bílý (Sedum album) nebo rozchodník skalní (Sedum reflexum).

jeneralka5

Při patě skalního výchozu se nachází křovinný porost tvořený dubem zimním (Quercus petraea), habrem obecným (Carpinus betulus), růžemi (Rosa sp.), mahalebkami (Prunus mahaleb), javorem babykou (Acer campestre), brslenem evropským (Euonymus europaea), ptačím zobem (Ligustrum vulgare), svídou krvavou (Cornus sanguinea), trnkou obecnou (Prunus spinosa), bezem černým (Sambucus nigra), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), lískou obecnou (Corylus avellana), ořešákem královským (Juglans regia) a břízou bělokorou (Betula pendula).

Na strmém západním svahu roste štěrbinová vegetace se sleziníky (Asplenium septentrionale, Asplenium trichomanes) a osladičem obecným (Polypodium vulgare).

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Uváděny jsou některé ohrožené druhy, které ale vzhledem k časné době návštěvy nemohly být zaregistrovány. Jedná se například o bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), chrpu chlumní širolistou (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), plamének přímý (Clematis recta) nebo třemdavu bílou (Dictamnus albus), pomněnku řídkokvětou (Myosotis sparsiflora), svízel sivý (Galium glaucum), tolici nejmenší (Medicago minima) nebo strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica). Zaznamenán nebyl ani uváděný koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).

jeneralka7

Naopak byl ze vzácnějších druhů zjištěn výskyt dřínu jarního (Cornus mas), skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus), křivatce českého (Gagea bohemica) a asi 5 kvetoucích lodyh křivatce rolního (Gagea villosa).

jeneralka8

Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní památce:

Acer campestre
Acer platanoides
Agrimonia eupatoria
Anemone ranunculoides
Arabidopsis thaliana
Arenaria serpyllifolia
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Asplenium septentrionale
Asplenium trichomanes
Avenella flexuosa
Betula pendula
Calluna vulgaris
Carpinus betulus
Centaure stoebe
Cerastium semidecandrum
Cornus mas
Cornus sanguinea
Corydalis cava
Corylus avellana
Cotoneaster integerrimus
Dianthus carthusianorum
Echium vulgare
Erodium cicutarium
Erophila verna
Erysimum crepidifolium
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Fraxinus excelsior
Gagea bohemica
Gagea villosa
Hepatica nobilis
Hieracium pilosella
Holosteum umbellatum
Hylotelephium maximum
Chamaecytisus ratisbonensis
Jovibarba globifera
Juglans regia
Larix decidua
Lathyrus vernus
Ligustrum vulgare
Polypodium vulgare
Potentilla heptaphylla
Primula veris
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pulmnonaria obscura
Quercus petraea
Rhamnus cathartica
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rumex acetosella
Sambucus nigra
Sedum album
Sedum reflexum

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 30.12.2012.

Fotografováno ve dnech 21.4.2007, 28.3.2015 a 4.4.2015.

 

Na projekt Ohrožená pražská příroda finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook