Tento příspěvek byl přečten1105krát!

Evropsky významnou lokalitu tvoří komplex lužních lesů, vlhkých luk, tůní a dalších biotopů na obou stranách Labe mezi Káraným a Čelákovicemi na západě a Přerovem nad Labem na východě. Jeho součástí jsou přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně a přírodní rezervace Lipovka včetně souvisejícího území. Jedná se o staré labské meandry odříznuté při splavnění Labe, které se postupně zazemňují. Rozloha evropsky významné lokality činí 380 ha, z toho rozloha přírodní rezervace Lipovka je 32,8 ha, rozloha přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně je 21 ha.

Nelesní stanoviště zahrnují zazemňující se tůně s vegetací stojatých vod, rákosiny, navazující louky mají charakter tužebníkových lad, střídavě vlhkých bezkolencových luk, vzácně i kontinentálních zaplavovaných luk. Na sušších místech je střídají mezofilní ovsíkové louky až vegetace písčin na obnažených vátých píscích. Součástí území je také rozsáhlý lesní komplex zahrnující lužní lesy, mokřadní olšiny, habrové doubravy a bory na štěrkopískových náplavech Labe a Jizery.

Zajímavou částí území, které však není zcela zahrnuto do evropsky významné lokality, tvoří tůň Grado obklopená chatařskou osadou.  Jedná se o původně labské rameno vzniklé regulací Labe ve 20. a 30. letech 20. století. Po první světlové válce zde byly slavné říční lázně. Z přírodovědného pohledu je asi nejzajímavější výskyt tomkovice vonné (Hierochloe odorata), která se zde udržuje v početné populaci o mnoha desítkách až menších stovkách jedinců. Roste na malé písčině při břehu tůně. Jako každý druh písčin je závislý na na narušování a rozvolněnosti travního porostu (nepřímo udržovaném procházejícími se a koupajícími se chataři). Určité riziko ale hrozí ve vynášení zbytků ze zahrádek a sukcesi – tedy myšleno zapojování drnu a zarůstání keři. Plocha je občas cíleně udržována.

Východní část tůně je již nyní chráněna jako součást přírodní rezervace Lipovka. Tomuto chráněnému území je věnován samostatný článek

Na Lipovku přímo navazují mokřadní louky zařaditelné mezi vegetaci vysokých ostřic svazu Magnocaricion elatae. Přestavují cennou část evropsky významné lokality, bohužel zde neprobíhá žádná péče – ideální by bylo kosení v pozdním létě. Ze vzácnějších druhů zde  roste kriticky ohrožený hrachor bahenní (Lathyrus pratensis), dále rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum) a roztroušeně žlutucha lesklá (Thalictrum lucidum).
Mezi Lipovkou a břehem Václavky v Hrbáčkových tůních se nachází jednak vegetace písčin, jednak vlhké louky. Písčiny jsou vyvinuty pod stožárem elektrického vedení. Není vyloučeno, že jejich existence byla podmíněna právě stavbou stožáru. Vyvinuty jsou pěkné porosty kostřavových trávníků písčin svaz PlantaginiFestucion ovinae, s typickými zástupci, jako je trávnička obecná (Armeria vulgaris), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), mochna stříbrná (Potentilla argentea), šťovík menší (Rumex acetosella) a jetel rolní (Trifolium arvense). Další vývoj bude záviset na rychlosti zarůstání – vzhledem k velkému pohybu osob (a tedy i určitému narušování travního drnu) by ale nemuselo být nijak rychlé.

Mezi železniční tratí a Václavkou je zachován komplex luk, které jsou částečně kosené. Severněji jsou vyvinuty především aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis. Jižněji (ve střední části) mozaika kontinentálních zaplavovaných luk svazu Cnidion venosi, místy značně degradovaných a až přecházejících do ruderální bylinné vegetace. Nejjžnější část tvoří kontinentální zaplavované louky svazu Cnidion venosi, místy nahrazené druhově bohatými mezofilními loukami svazu Arrhenatherion elatioris. V lemech jsou vyvinuty mezifilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion. Za zmínku stojí výskyt svízele severního (Galium boreale), rozrazilu dlouholistého (Pseudolysimachon maritimum) nebo žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum).

Současná přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně je popsána v samostatném článku.

Na levém břehu Labe je součástí návrhu lužní les Netušil a Babinec s rozsáhlými lesními mokřady. Ve stromovém a keřovém patře byly zaznamenány duby (Quercus robur, Q. petraea, Q. rubra), jasany (Fraxinus excelsior, F. pennsylvanica), topoly (Populus nigra, P. canadensis, P. tremula), olše (Alnus glutinosa), jilmy (Ulmus laevis, U. minor), habry (Carpinus betulus), javory (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus), lísky (Corylus avellana), hlohy (Crataegus sp.), krušina olšová (Frangula alnus), třešně (Prunus avium), řešetláky (Rhamnus cathartica) a bezy (Sambucus nigra). V bylinném patře roste mj. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), česnek medvědí (Allium ursinum), děhel lesní (Angelica sylvestris), srha hajní (Dactylis polygama), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), svízel přítula (Galium aparine), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kuklík městský (Geum urbanum), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), chmel otáčivý (Humulus lupulus), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kapustka obecná (Lapsana communis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), rákos obecný (Phragmites australis), lipnice hajní (Poa nemoralis), lipnice obecná (Poa trivialis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), ostružiníky (Rubus idaeus, R. fruticosus agg.) a další.

Při kraji obce Císařská Kuchyně se nachází asi pětihektarová louka, která byla (podobně jako navazující lužní les) součástí rybníka Netušil. Díky vysoké hladině spodní vody a obtížnou přístupnost pro mechanizaci přežila období zemědělské velkovýroby. Je jednou z floristicky nejbohatších mokrých luk vázaných na nivy velkých řek. Vegetačně zahrnuje bezkolencové louky, kontinentální zaplavované louky, kontinentální vysokobylinnou vegetaci, tužebníková lada, porosty vysokých ostřic a eutrofní rákosiny. Je místem výskytu řady vzácných a chráněných druhů, z nichž některé se na území lokality Káraný-Hrbáčkovy tůně vyskytují jen zde. Početnou populaci v řádech stovek, možná i tisícovek jedinců zde má kriticky ohrožený hrachor bahenní (Lathyrus palustris), objevuje se zde kosatec sibiřský (Iris sibirica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), česnek hranatý (Allium angulosum), svízel severní (Galium boreale), oman vrbolistý (Inula salicina), početně kostival český (Symphytum bohemicum) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum).

Při západním okraji lesa Netušil se nachází série několika tůní, které byly předmětem hydrobiologického výzkumu a to zejména od padesátých let 20. století, pod vedením dr. Jaroslava Hrbáčka. Zkoumaly se zde příčinné souvislosti mezi složením a velikostí rybí obsádky a jejím vlivem na rozvoj vodních bezobratlých. Tůně byly v roce 1998 navrženy jako chráněné území pod názvem Olivovy tůně (dr. Ota Oliva se ve výzkumu zabýval ekologií ryb). Realizace vyhlášení se ale neuskutečnila. Alespoň částečně by ale měly být (z přírodovědného pohledu nejcennější) tůně chráněny jako součást evropsky významné lokality Káraný-Hrbáčkovy tůně. Po botanické stránce zde roste ze zajímavějších druhů skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), sevlák potoční (Sium latifolium), dále stulík žlutý (Nuphar lutea), lekníny (Nymphaea sp.) a další. Předmětem ochrany tehdy navrženého území měl být zbytek sítě labských ramen a tůní, které jsou charakteristické pro polabskou krajinu a které rychle mizí zavážením nebo změnou na jinou kulturu. Mimo výše uvedených druhů, je v tůních zmiňována také žebratka bahenní (Hottonia palustris).

 

Seznam druhů nalezených v evropsky významné lokalitě Káraný-Hrbáčkovy tůně v letech 2010-2012:

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acorus calamus
Aegopodium podagraria
Aesculus hippocastanum
Agrostis tenuis
Achillea millefolium agg.
Ajuga genevensis
Ajuga reptans
Alliaria petiolata
Allium angulosum
Allium schoenoprassum
Allium ursinum
Alnus glutinosa
Alopecurus aequalis
Alopecurus pratensis
Anemone nemorosa
Anemone ranunculoides
Angelica sylvestris
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus sylvestris
Arabis glabra
Arctium lappa
Arctium sp. (nekv.)
Arenaria serpyllifolia agg.
Armeria vulgaris
Arrhenatherum elatius
Astragalus glycyphyllos
Athyrium filix-femina
Avenella flexuosa
Berula erecta
Betonica officinalis
Betula pendula
Bidens cernua
Brachypodium sylvaticum
Briza media
Bromus hordeaceus
Bromus inermis
Bromus sterilis
Bromus tectorum
Butomus umbellatus
Caltha palustris
Calystegia sepium
Campanula patula
Capsella bursa-pastoris
Cardamine amara
Carex acuta
Carex acutiformis
Carex buekii
Carex hirta
Carex muricata agg.
Carex pallescens
Carex praecox
Carex pseudocyperus
Carex remota
Carex riparia
Carex sylvatica
Carpinus betulus
Centaurea stoebe
Cerastium arvense
Cerastium holosteoides subsp. trviale
Ceratophyllum demersum
Cirsium arvense
Cirsium canum
Cnidium dubium
Colchicum autumnale
Conium maculatum
Convallaria majalis
Convolvulus arvensis
Cornus mas
Cornus sanguinea
Corydalis cava
Corydalis intermedia
Corylus avellana
Corynephorus canescens
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Dactylis polygama
Dactylorhiza majalis
Daucus carota
Descurainia sophia
Dianthus carthusianorum
Dryopteris filix-mas
Echium vulgare
Eleocharis palustris agg.
Epilobium angustifolium
Epilobium hirsutum
Equisetum arvense
Eryngium campestre
Euonymus europaea
Eupatorium cannabinum
Euphorbia helioscopia
Fagus sylvatica
Festuca pratensis
Festuca rupicola
Ficaria verna subsp. bulbifera
Filipendula ulmaria
Fragaria moschata
Fragaria vesca
Fragaria viridis
Frangula alnus
Fraxinus excelsior
Fraxinus pennsylvanica
Galeobdolon argentatum
Galeopsis pubescens
Galium aparine
Galium boreale
Galium mollugo agg.
Galium verum
Geranium pratense
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Glyceria maxima
Heracleum sphondylium
Hieracium pilosella
Hierochloë odorata
Holcus lanatus
Hottonia palustris
Humulus lupulus
Hydrocharis morsus-ranae
Hylotelephium maximum
Hypericum perforatum
Chaerophyllum temulum
Chelidonium majus
Impatiens parviflora
Iris pseudacorus
Iris sibirica
Juncus articulatus
Juncus conglomeratus
Juncus inflexus
Juncus tenuis
Knautia arvensis agg.
Lamium album
Lamium maculatum
Lapsana communis
Lathyrus palustris
Lathyrus pratensis
Lathyrus tuberosus
Lathyrus vernus
Lemna minor
Lemna trisulca
Leontodon hispidus
Leucanthemum vulgare agg.
Ligustrum vulgare
Lilium martagon
Listera ovata
Lotus corniculatus
Lycopus europaeus
Lychnis flos-cuculi
Lychnis viscaria
Lysimachia nemorum
Lysimachia numullaria
Lysimachia vulgaris
Lythrum salicaria
Maianthemum bifolium
Matricaria discoidea
Melica picta
Mentha aquatica
Milium effusum
Moehringia trinervia
Molinia caerulea
Myosotis palustris subsp. laxiflora
Myosotis sylvatica
Myosoton aquaticum
Nuphar lutea
Oenothera sp.
Omphalodes scorpioides
Ornithogalum kochii
Paris quadrifolia
Parthenocissus inserta
Peucedanum oreoselinum
Phalaris arundinacea
Phragmites australis
Pimpinella major
Pimpinella saxifraga
Pinus nigra
Pinus sylvestris
Plantago arenaria
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa angustifolia
Poa annua
Poa bulbosa
Poa nemoralis
Poa palustris
Poa pratensis
Poa trivialis
Polygonatum multiflorum
Polygonatum odoratum
Populus × canadensis
Potentilla anserina
Potentilla argentea
Potentilla reptans
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus padus
Prunus spinosa
Pseudolysimachion maritimum
Pulmonaria obscura
Quercus petraea
Quercus robur
Quercus rubra
Ranunculus acris
Ranunculus bulbosus
Ranunculus repens
Rhamnus cathartica
Robinia pseudacacia
Rorippa amphibia
Rosa canina s.l.
Rubus fruticosus agg.
Rubus idaeus
Rumex acetosa
Rumex acetosella
Rumex crispus
Rumex hydrolapathum
Sambucus nigra
Sanguisorba officinalis
Saponaria officinalis
Scirpus sylvaticus
Scleranthus annuus
Scrophularia nodosa
Senecio nemosensis agg.
Serratula tinctoria
Schoenoplectus lacustris
Silaum silaus
Silene latifolia subsp. alba
Silene nutans
Sisymbrium loeselii
Sium latifolium
Solanum dulcamara
Solidago canadensis
Sorbus aucuparia
Sparganium erectum
Spergula morisonii
Spergularia rubra
Stachys sylvatica
Stellaria holostea
Stellaria media agg.
Symphytum bohemicum
Symphytum officinale
Tanacetum vulgare
Taraxacum sect. Ruderalia
Thalictrum lucidum
Tilia cordata
Tragopogon orientalis
Trifolium arvense
Trifolium pratense
Trifolium repens
Trisetum flavescens
Typha latifolia
Ulmus glabra
Ulmus laevis
Ulmus minor
Urtica dioica
Veronica arvensis
Veronica beccabunga
Veronica hederifolia agg.
Veronica chamaedrys agg.
Veronica officinalis
Veronica serpyllifolia agg.
Vicia angustifolia
Vicia cracca
Vicia sepium
Vicia tetrasperma
Vinca minor
Viola arvensis
Viola reichenbachiana

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 12.3.2013.