Tento příspěvek byl přečten545krát!

Královská obora je chráněným územím vyhlášeným v roce 1988 na ploše více jak 100 hektarů. Nachází se na levém břehu Vltavy, v městské čtvrti Bubeneč, na půdách vzniklých hlinitými a písčitými náplavy Vltavy. Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je „Úsek nivy Vltavy využívaný od 13. století jako královská obora. Od počátku 19. století přeměněná na přírodně krajinářský park s výsadbou introdukovaných dřevin, základní kostra domácích dřevin zachována, významné refugium vzácných a ohrožených organismů pralesního charakteru (bezobratlí, netopýři, ptáci).“

Královská obora

Význam chráněného území je dán především samotnou existencí zeleně v širším centru Prahy. Proto zde mohou přežívat různé druhy živočichů – vlivem poměrně pestré skladby stanovišť, jako jsou rybníky nebo staré stromy.

Založení parku se datuje rokem 1268, kdy král Přemysl Otakar II. dal pro honitbu ohradit pozemek v majetku chotěbořského kláštera. Obora potom prodělala i v důsledku válek a změn vlastníků složitý vývoj, kdy se z bažantnice stává ovocný sad, dochází k výsadbám alejí nebo budování rybníka na konci 17. století.

Královská obora

Výraznější obnova začíná na konci 18. století intervencí u císařovny Marie Terezie. Park opět plní funkci obory, jsou obnovovány cesty a udržovány rybníky. Dochází k opětovným stavbám altánků a na začátku 19. století také k přestavbě letohrádku. Cílené krajinářské úpravy jsou datovány do poloviny 19. století, kdy vzniká plán přeměny zahrady do anglického krajinářského slohu v kombinaci s klasicistně upravenými doprovodnými stavbami.

Královská obora

Uspořádání dřevin parku lze rozdělit na skupiny stromů, stromořadí a solitéry. Dominantními dřevinami jsou javor mléč (Acer platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V rovinatých partiích jsou skupiny stromů tvořeny hlavně domácími dřevinami, zejména javor mléč (Acer platanoides), ale také trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), jasanem ztepilý (Fraxinus excelsior), dubem letním (Quercus robur) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Stromořadí tvoří zejména lípa srdčitá (Tilia cordata), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a javor mléč (Acer platanoides). Početně v parku roste olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a převislá vrba bílá (Salix alba ΄Tristis΄). Součástí areálu je samozřejmě velké množství cenných druhů dřevin a jejich kultivarů.

Královská obora

Botanicky plocha nepředstavuje nic výjimečného. luční porosty mají charakter pravidelně sečených kulturních trávníků. Nalezeny byly běžné druhy jako kontryhele (Alchemilla sp.), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), škarda dvouletá (Crepis biennis), srha říznačka (Dactylis glomerata), kostřava červená (Festuca rubra agg.), lipnice roční (Poa annua), truskavec (Polygonum aviculare agg.), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys agg.), ptačinec žabinec (Stellaria media agg.), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrosel větší (Plantago major) a další.

Královská obora

Pestřejší jsou místa s vybudovanými rybníky, s pobřežní nebo vodní vegetací. V době návštěvy v těchto místech probíhala revitalizace. Uváděny jsou z dřevin vrba křehká (Salix fragilis), topol bílý (Populus alba), topol osika (Populus tremula), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), z bylin lipnice bahenní (Poa palustris), rdesno červivec (Persicaria maculosa), východokarpatský kolotočník ozdobný (Telekia speciosa),kostival lékařský (Symphytum officinale), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), vrbina penízkovtá (Lysimachia nummularia), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sítina článkovaná (Juncus articulatus) a ostřice ostrá (Carex acutiformis). Ohrožený šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) zde byl zjevně při revitalizacích pouze vysazen.

Královská obora

Staré stromy jsou útočištěm jak nejrůznějších druhů bezobratlých, tak také ptáků nebo netopýrů. Z ptáků to jsou dutinoví hnízdiči, např. slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Netopýři zde mají své letní kolinie, konkrétně je odtud znám výskyt netopýra parkového (Pipistrellus nathusii), netopýra rezavého (Nyctalus noctula) a netopýra nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus).

Královská obora

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2015:

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acer saccharinum
Aegopodium podagraria
Aesculus hippocastanum
Achillea millefolium agg.
Alchemilla sp.
Arrhenatherum elatius
Athyrium filix-femina
Bellis perennis
Betula pendula
Brachypodium sylvaticum
Butomus umbellatus
Buxus sempervirens
Capsella bursa-pastoris
Carpinus betulus
Conyza canadensis
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Crepis biennis
Dactylis glomerata
Dryopteris filix-mas
Festuca rubra agg.
Fraxinus excelsior
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Hedera helix
Hemerocallis cf. fulva
Hordeum murinum
Chelidonium majus
Chenopodium album agg.
Iris pseudacorus
Juncus effusus
Juncus tenuis
Lemna minor
Leontodon autumnalis
Lolium perenne
Malus domestica
Physocarpus opulifolius
Plantago lanceolata
Plantago major
Platanus occidentalis
Platanus orientalis
Poa annua
Polygonum aviculare agg.
Quercus robur
Quercus rubra
Ranunculus repens
Rhododendron sp. div. hort.
Robinia pseudacacia
Rumex obtusifolius
Sambucus nigra
Solanum nigrum
Sonchus asper
Sorbus aucuparia
Stellaria media agg.
Taraxacum sect. Ruderalia
Thlaspi arvense
Tilia platyphyllos
Trifolium pratense
Trifolium repens
Tripleurospermum inodorum
Typha latifolia
Ulmus laevis
Urtica dioica
Veronica chamaedrys agg.

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 5.12.2015.

Fotografováno dne 24.10.2015.

 

Na projekt Ohrožená pražská příroda finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook