Královská obora je chráněným územím vyhlášeným v roce 1988 na ploše více jak 100 hektarů. Nachází se na levém břehu Vltavy, v městské čtvrti Bubeneč, na půdách vzniklých hlinitými a písčitými náplavy Vltavy. Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je „Úsek nivy Vltavy využívaný od 13. století jako královská obora. Od počátku 19. století přeměněná na přírodně krajinářský park s výsadbou introdukovaných dřevin, základní kostra domácích dřevin zachována, významné refugium vzácných a ohrožených organismů pralesního charakteru (bezobratlí, netopýři, ptáci).“
Význam chráněného území je dán především samotnou existencí zeleně v širším centru Prahy. Proto zde mohou přežívat různé druhy živočichů – vlivem poměrně pestré skladby stanovišť, jako jsou rybníky nebo staré stromy.
Založení parku se datuje rokem 1268, kdy král Přemysl Otakar II. dal pro honitbu ohradit pozemek v majetku chotěbořského kláštera. Obora potom prodělala i v důsledku válek a změn vlastníků složitý vývoj, kdy se z bažantnice stává ovocný sad, dochází k výsadbám alejí nebo budování rybníka na konci 17. století.
Výraznější obnova začíná na konci 18. století intervencí u císařovny Marie Terezie. Park opět plní funkci obory, jsou obnovovány cesty a udržovány rybníky. Dochází k opětovným stavbám altánků a na začátku 19. století také k přestavbě letohrádku. Cílené krajinářské úpravy jsou datovány do poloviny 19. století, kdy vzniká plán přeměny zahrady do anglického krajinářského slohu v kombinaci s klasicistně upravenými doprovodnými stavbami.
Uspořádání dřevin parku lze rozdělit na skupiny stromů, stromořadí a solitéry. Dominantními dřevinami jsou javor mléč (Acer platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V rovinatých partiích jsou skupiny stromů tvořeny hlavně domácími dřevinami, zejména javor mléč (Acer platanoides), ale také trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), jasanem ztepilý (Fraxinus excelsior), dubem letním (Quercus robur) a javorem klenem (Acerpseudoplatanus). Stromořadí tvoří zejména lípa srdčitá (Tilia cordata), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a javor mléč (Acer platanoides). Početně v parku roste olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a převislá vrba bílá (Salix alba ΄Tristis΄). Součástí areálu je samozřejmě velké množství cenných druhů dřevin a jejich kultivarů.
Botanicky plocha nepředstavuje nic výjimečného. luční porosty mají charakter pravidelně sečených kulturních trávníků. Nalezeny byly běžné druhy jako kontryhele (Alchemilla sp.), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), škarda dvouletá (Crepis biennis), srha říznačka (Dactylis glomerata), kostřava červená (Festuca rubra agg.), lipnice roční (Poaannua), truskavec (Polygonum aviculare agg.), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys agg.), ptačinec žabinec (Stellaria media agg.), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrosel větší (Plantago major) a další.
Pestřejší jsou místa s vybudovanými rybníky, s pobřežní nebo vodní vegetací. V době návštěvy v těchto místech probíhala revitalizace. Uváděny jsou z dřevin vrba křehká (Salixfragilis), topol bílý (Populus alba), topol osika (Populus tremula), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), z bylin lipnice bahenní (Poa palustris), rdesno červivec (Persicariamaculosa), východokarpatský kolotočník ozdobný (Telekia speciosa),kostival lékařský (Symphytum officinale), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), vrbina penízkovtá (Lysimachia nummularia), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sítina článkovaná (Juncusarticulatus) a ostřice ostrá (Carex acutiformis). Ohrožený šmel okoličnatý (Butomusumbellatus) zde byl zjevně při revitalizacích pouze vysazen.
Staré stromy jsou útočištěm jak nejrůznějších druhů bezobratlých, tak také ptáků nebo netopýrů. Z ptáků to jsou dutinoví hnízdiči, např. slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Netopýři zde mají své letní kolinie, konkrétně je odtud znám výskyt netopýra parkového (Pipistrellus nathusii), netopýra rezavého (Nyctalus noctula) a netopýra nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus).
Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2015:
Poslat emailem
