Tento příspěvek byl přečten646krát!

Přírodní památka se nachází v jižní části Prahy, mezi soutokem Vltavy a Berounky. Sestává ze tří částí. Tou první je pobřeží a navazující tůně podél Vltavy (mezi tokem Vltavy a silnicí v ulici K Přehradám). Druhou část tvoří podlouhlá tůň, která je mrtvým ramenem Berounky. V těchto místech protékala Berounka až do roku 1834, kdy se následně pod Zbraslavským zámkem vlévala do Vltavy. Tento úsek je ohraničen komunikacemi K Přehradám a strakonickou silnicí. Západně od strakonické silnice se nachází třetí část. Jedná se převážně o porosty charakteru lužního lesa, které jsou napájeny Lipanským potokem (pramení mezi Lipenci a Černošicemi).

krnak1

Z území je známo několik ohrožených druhů. V první řadě to jsou taxony vázané na porosty obnažených břehů a den, jako je bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), blatěnka vodní (Limosella aquatica) a šáchor hnědý (Cyperus fuscus). Mohou se objevit v době poklesu vodní hladiny. Průvodní druh těchto stanovišť – pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus) – byl pozorován v neuzavřené potoční vegetaci v blízkosti podél Lipanského potoka, před propustkem pod strakonickou silnicí. S ním zde rostly rozrazil potoční (Veronica beccabunga), hvězdoš (Callitriche cf. stagnalis) a řeřišnice hořká (Cardamine amara).

krnak2

Podél břehů, i těch zarůstajících, je uváděn výskyt ostřice nedošáchoru (Carex pseudocyperus), šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus) a skřípiny kořenující (Scirpus radicans). Z druhů aluviálních vlhkých luk je znám nález rozrazilu dlouholistého (Pseudolysimachion maritimum). Na vodní hladině byla zaznamenána voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae).

krnak3

Na světlých výslunných místech, v krátkostébelných kostřavových trávnících či na suchých písčitých naplaveninách je znám výskyt rozrazilu rozprostřeného (Veronica prostrata), trávničky obecné (Armeria vulgaris subsp. vulgaris), slézu velkokvětého (Malva alcea) a hvozdíčku prorostlého (Petrorhagia prolifera). Řada z těchto rostlin je ale známa spíše historicky (obvykle zpřed 30 lety), i když pravděpodobnost znovu nalezení alespoň některých druhů je vysoká (např. při poklesu vodní hladiny). Z živočichů byla pozorována žluna zelená (Picus viridis).

krnak4

Území tvoří mozaiku různých typů stanovišť, ať už se jedná o vodní plochy (často ale bez ochranářsky významné vegetace). Dále různé typy břehových porostů, aluviální louky, které ale mají v důsledku vydatného sycení živinami spíše až ruderální charakter. Dále to jsou vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů. Lužní porosty nejčastěji odpovídají měkkým luhům nížinných řek, vzácněji údolním jasanovo-olšovým luhům.

krnak5

V místech tůní byly zaznamenány podél břehů rákosiny (Phragmites australis), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), zblochan vodní (Glyceria maxima), svízel přítula (Galium aparine) nebo chrastice rákosovitá (Galium aparine). Podél potoků potom tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), doprovázené porosty olší (Alnus glutinosa) a vrb (Salix fragilis).

krnak6

V lužních porostech zase byly zaznamenány ve stromovém patře převážně vrby křehké (Salix fragilis) a olše (Alnus glutinosa). V keřovém patře je doprovázely střemchy (Prunus padus), bezy (Sambucus nigra), jasany (Fraxinus excelsior) a hlohy (Crataegus sp.). V bylinném patře dominovaly kopřivy (Urtica dioica), dále kostivaly lékařské (Symphytum officinale), opletla plotní (Calystegia sepium), konopice (Galeopsis tetrahit) nebo bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria).

krnak7

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2015:

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Aegopodium podagraria
Ailanthus altissimus
Alnus glutinosa
Arctium lappa
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Atriplex sagittata
Berteroa incana
Betula pendula
Calamagrostis epigejos
Callitriche cf. stagnalis
Calystegia sepium
Cardamine amara
Cichorium intybus
Conyza canadensis
Crataegus sp.
Epilobium hirsutum
Erigeron annuus s.l.
Euonymus europaeus
Eupatorium cannabinum
Filipendula ulmaria
Fraxinus excelsior
Galeobdolon argentatum
Galeopsis tetrahit
Galium aparine
Geranium pratense
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Glyceria maxima
Humulus lupulus
Hypericum perforatum
Chelidonium majus
Impatiens glandulifera
Iris pseudacorus
Juglans regia
Juncus effusus
Lamium maculatum
Lamium purpureum
Lemna minor
Lycopus europaeus
Lysimachia vulgaris
Lythrum salicaria
Mentha arvensis
Myosoton aquaticum
Parthenocissus quinquefolia
Petasites hybridus
Phalaris arundinacea
Phragmites australis
Plantago lanceolata
Polygonum aviculare agg.
Populus x canadensis
Prunus padus
Quercus rubra
Ranunculus sceleratus
Robinia pseudacacia
Rubus fruticosus
Rumex obtusifolius
Salix fragilis
Sambucus nigra
Saponaria officinalis
Scutellaria galericulata
Solanum dulcamara
Solidago canadensis
Stachys palustris
Stellaria nemorum
Symphoricarpos albus
Symphytum officinalis
Tanacetum vulgare
Taraxacum sect. Ruderalia
Ulmus glabra
Urtica dioica

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 25.12.2015.

Fotografováno dne 3.10.2015.

 

Na projekt Ohrožená pražská příroda finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook