Lochkovský profil se nachází v centrální části Přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj, obklopený dalšími chráněnými územími – jako jsou Radotínské skály, Hvížďalka, Radotínské údolí nebo Cikánka I. a Cikánka II. Zatímco severní část plynule přechází v plošinu směřující ke Slivenci, je jižní, západní a východní část tvořena často až příkrými skalnatými svahy spadajícími do údolí Radotínského a Lochkovského potoka.
Geologicky je území součástí klasické oblasti prvohor pražské pánve, ve které lze zastihnout profil silurskými a devonskými souvrstvími. Významné jsou mezinárodní opěrné profily (mezi ludlowem a přídolím a přídolím a Lochkovem). Území je významné i paleontologicky,mj. se jedná o nejslavnější české naleziště silurských hlavonožců, objevují se ale i mlži, gastropodi, trilobiti a graptoliti.
I když botanický význam území je spíše podružný, zachovala se zde místy společenstva suchých trávníků a skalních stepí s četnými vzácnými a ohroženými druhy. Velkou část území zabírají výsadby borovice černé. V bohatém křovinném podrostu se objevují řešetláky (Rhamnus cathartica), trnky (Prunusspinosa), růže (Rosa sp.), ptačí zoby (Ligustrum vulgare), svídy (Cornus sanguinea), hlohy (Crataegus sp.) nebo babyky (Acer campestre). Častěji zastoupené porosty válečky prapořité (Brachypodiumpinnatum) ukazují na dřívější nelesní charakter těchto částí.
Minimálně roztroušeně se zde vyskytuje hvězdnice chlumní (Aster amellus), z dalších druhů hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum) a ve sterilním stavu byl pozorován koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Z běžnějších druhů byly mj. zapsány krvavec menší (Sanguisorba minor), mařinka psí (Asperula cynanchica), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), pupava obecná (Carlina vulgaris) nebo tolice srpovitá (Medicago falcata).
Podobný charakter má i vrcholová plošinka, na které do údolí navazují skalní výchozy a následně i sutě zarůstající křovinami. Na plošince dominuje pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), se kterou zde ale roste i sveřep vzpříměný (Bromus erectus). Bude se tak jednat o mozaiku pěchavových trávníků se širokolistými suchými trávníky. Běžně se objevuje bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), ostřice nízká (Carex humilis), dále byly zaznamenány pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a zřejmě také kavyl Ivanův (Stipa pennata) nebo oman srstnatý (Inula hirta). Nápadně nad trávníky vyčnívaly plodící lodyhy statného pcháče bělohlavého (Cirsium eriophorum).
Při hraně svahu rostla locika vytrvalá (Lactuca perennis), pelyněk ladní (Artemisia campestris), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), mochna písečná (Potentilla arenaria), sesel fenyklový (Seselihippomarathrum), z běžnějších druhů hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) nebo chrpa latnatá (Centaurea stoebe). Překvapením byl v polovině září remontující květ koniklece lučního českého.
Hlavním předmětem ochrany evropsky významné lokality je motýl přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), který zde má poměrně reprezentativní a stálou populaci. Alespoň v okolí Prahy je lokálně hojný, jeho populace navazují na další blízké lokality v okolí, jako je Radotínské údolí nebo Břežanské údolí (Přírodní rezervace Šance).
Poslat emailem
