V přírodní památce Netřebská slaniska, v okrese Mělník, je chráněn jeden z posledních přirozených biotopů slanisek, dříve mnohem hojněji zastoupených jak na Mělnicku, tak i dále ve směru na Kladno – vyhlášena tak byla evropsky významná lokalita Slaná louka u Újezdce nebo přírodní památka Pod šibenicí u Velvar.
V území severně od Úžic a Netřeby se nacházely nejenom slané louky, ale i bažiny, které byly přeťaty kralupsko-neratovickou železnicí. Charakteristické je pro tento biotop hromadění soli v povrchových vrstvách půdy při vzlínání vody rozpouštějící minerální soli v podkladu.
Přírodní památka se nachází v úzkém pruhu jižně od železniční trati při jihovýchodním okraji obce Netřeba. Z druhé strany než je železnice na ni navazuje pole. To je také důvodem smyvu živin a pesticidů, které chráněné území ohrožuje stejně jako nadměrné zarůstání rákosem (Phragmites australis). Po vyhlášení v roce 1986 byla zanedbána péče o toto území spočívající v pravidelném kosení, ta se realizuje až v posledních několika letech (stav k roku 2006). Už pouze místy se zachovaly zbytky slanomilné vegetace se skřípincem Tabermonaemontanovým (Schoenoplectus tabernaemontani), ostřicí oddálenou (Carex distans) a sítinou článkovanou (Juncus articulatus).
Většina vzácných druhů zde již nebyla nalezena. Z nich jmenujme kuřinku solnou (Spergularia salina) a zeměžluč přímořskou slatinnou (Centaurium littorale subsp. compressum), oba druhy v současnosti v České republice kriticky ohrožené. Skřípinec poléhavý (Schoenoplectus supinus) vyhynul již na celém území České republiky. Nezvěstný je i šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), řazený v kategorii silně ohrožených druhů (ve stejné skupině i chráněný). Ještě v devadesátých letech 20. století zde byla potvrzena kriticky ohrožená solenka Valerandova (Samolus valerandi), která zde i byla pokusně vysazována.
Další osud lokality je značně nejistý a bude úzce souviset s dalšími vlivy prostředí (vodní režim, smyvy z polí, provoz železnice s lokálními výsypkami a péče mj. spočívající v potlačování rákosin). Jako jeden z posledních zbytků slanomilné vegetace ve středních Čechách má zatím stále význam tuto lokalitu chránit.
Poslat emailem
