Tento příspěvek byl přečten334krát!

Odolenský potok se jako nit táhne podstatnou částí katastru města Odolena Voda od jihu k severu. Začíná v místě čistírny odpadních vod při severním okraji města a pokračuje nezáživnou krajinou mezi poli až k železniční trati mířící z Kralup nad Vltavou do Neratovic.

Odolenský potok

Za ní se vlévá do potoka Černávka. Ten má ale stejně jako Odolenský potok spíše charakter narovnaného odvodňovacího kanálu než pěkného meandrujícího potoka s bohatými litorálními porosty. Přesto ale alespoň v rámci možností představuje určité zpestření v krajině a podílí se na dotváření mozaikovitosti jinak jednotvárné zemědělské krajiny.

Odolenský potok

Nejčastějším biotopem jsou křoviny. Je v nich zastoupeno několik málo keřů, především slivoň myrobalán (Prunus cerasifera), známá také jako „špendlíky“, bez černý (Sambucus nigra) a růže (Rosa sp.). Všechny představují cennou potravní základnu pro ptáky a i zajímavý biokoridor pro hmyz i obratlovce. Povodí potoka bylo v minulosti intenzivně hospodářsky využívané místními zemědělci a tak zde pro „zbytečné“ křoviny nebylo příliš místo. Ty jsou produktem už produktem sukcesních pochodů v posledních několika desítkách let.

Odolenský potok

Ve světlinách podél toku převládají mezofilní luční porosty, i když místy značně ruderalizované. Dominantní trávy ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srhu říznačku (Dactylis glomerata) a pýr plazivý (Elytrigia repens) doplňují další běžné luční druhy, jako je řebříček (Achillea millefolium agg.), lipnice luční (Poa pratensis), svízel syřišťový (Galium verum), svízel bílý (Galium album), kakost luční (Geranium pratense), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys agg.), tolice setá (Medicago falcata), sveřep měkký (Bromus hordeaceus) nebo srpek obecný (Falcaria vulgaris). Zastoupeny jsou i některé vyloženě teplomilné druhy – máčka ladní (Eryngium campestre), tolice srpovitá (Medicago falcata) nebo mochna stříbrná (Potentilla argentea).

Odolenský potok

Významné je ale v lučních porostech zastoupení ruderálních druhů a nejrůznějších plevelů, jako jsou ostružníky (Rubus fruticosus agg.), kopřivy (Urtica dioica), měrnice černá (Ballota nigra), pcháč rolní (Cirsium arvense), štětka planá (Dipsacus fullonum), merlíky (Chenopodium album agg.), locika kompasová (Lactuca serriola) a další. Nechybí ani nepůvodní druhy, jako je opletka čínská (Fallopia aubertii) či druhy vyloženě invazní, jako je severoamerický bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus) nebo kustovnice cizí (Lycium barbarum) pocházející z Číny. Místy se šíří i urputná a konkurenčně silná třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která je schopná při absenci údržby (kosení) luční porosty doslova převálcovat.

Odolenský potok

Vlastní koryto potoka je zahloubené a navíc vydlážděno kameny a tak se o břehových porostech nedá příliš mluvit. Zastoupena je vrba křehká (Salix fragilis), vrba košíkářská (Salix viminalis), jasany (Fraxinus excelsior), v bylinném patře křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) nebo chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), které ale záhy střídají souvislé porosty kopřiv (Urtica dioica).

Odolenský potok

Severní část Odolenského potoka, před jeho křížením s železniční tratí Kralupy nad Vltavou – Neratovice, lemují souvislé porosty rákosin a vlhké louky. Ty byly předmětem návrhu na vyhlášení významného krajinného prvku Slanisko u trati. Jsou dožívající ukázkou bývalých slanistých močálů, které pokrývaly území mezi Úžicemi a Netřebou.

Odolenský potok

Z hlediska případné péče by stálo za úvahu v první řadě vrátit Odolenskému potoku jeho přirozený charakter s meandry. Vyloženě by se to nabízelo právě v místě významného krajinného prvku Slaniska u trati, takový rozliv potoka by nepochybně zvýšil přírodní význam této plochy.

Odolenský potok

Druhou věcí je občasná údržba spočívající v kosení porostů, tím by došlo i k větší rozmanitosti luk, což by přitáhlo některé druhy motýlů a dalších bezobratlých živočichů. Občasné nálezy jabloní (Malus domestica) nebo švestek (Prunus domestica) ukazují na dřívější využití jako sady. Za úvahu by stála v některých částech obnova nebo i znovuvytvoření sadu.

Odolenský potok

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno dne 30.7.2016.

Odolena Voda_znak

 

Na projekt „Za přírodou města Odolena Voda“ finančně přispělo město Odolena Voda.

Facebook