Tento příspěvek byl přečten412krát!

Syn.: Potamogeton fluitans auct. non Roth, Potamogeton petiolaris C. Presl
Čeleď
Potamogetonaceae Dumort. – rdestovité

Potamogeton polygonifolius

Popis: Bylina s vytrvalým oddenkem a jednoletými lodyhami, nevytvářející  turiony. Lodyha je dlouhá až 70cm, u vynořených rostlin výrazně kratší, jednoduchá, nejčastěji červenohnědá, na uzlinách bez žlázek. Listy jsou dvojí, ponořené jsou řapíkaté s čepelí čárkovitě podlouhlou až podlouhlou, asi 4-15 krát delší než širší, jemnou a měkkou, na vrcholu tupou a na bázi klínovitou, 7-20 mm širokou a s řapíkem 0,5-5,0 krát delším než čepel. Plovoucí a vynořené listy jsou za květu vždy vyvinuté, řapíkaté, s čepelí podlouhlou až eliptickou, 10-75 mm dlouhou a 7-55 mm širokou, u vynořených rostlin menší, na bázi uťatou až mělce srdčitou, někdy i klínovitou a sbíhající úzce na řapík, s 11-19 podélnými žilkami. Barva čepele je zelená, často s rezavým nebo hnědavým nádechem, na rubu zelená až červenohnědá. Řapík je zdéli 0,5-6 délek čepele, u vynořených listů kratší než u plovoucích, po celé délce stejnobarvý, zelený až červenohnědý. Palisty na straně odvrácené od listu jsou nesrostlé, vytrvávající. Květenstvím jsou husté, mnohokvěté, 9-40 mm dlouhé klasy, většinou vynořené nad hladinu. Květy jsou drobné, se čtyřmi světle zelenými až hnědozelenými okvětními lístky a gyneceem nejčastěji ze 4 volných plodolistů. Nažky jsou elipsoidní. Kvete od června do srpna.

rdest rdesnolistý

Záměny: Rozlišování rdestů je obvykle nesnadné, je vhodné hodnotit celé, dobře vyvinuté jedince. Záměna u tohoto druhu hrozí především s dalšími rdesty vytvářejícími vzplývavé listy, ale také za vodní formu rdesna obojživelného (Persicaria amphibia), které má zpeřenou žilnatinu a obvykle načervenalé květy. Podobný rdest vzplývavý (Potamogeton natans) má u báze plovoucích listů ztenčený a jinak zbarvený řapík, jejich čepele jsou větší s větším počtem žilek, dále netvoří ponořené čepelnaté listy, pouze řapíkatá fylodia. Rdest trávolistý (Potamogeton gramineus) a rdest alpský (Potamogeton alpinus) mají přisedlé ponořené listy (bez řapíků), rdest alpský má navíc i u plovoucích listů jen krátký řapík a čepele často sbíhající na řapík, rdest trávolistý také vyhledává sice nezkalené, ale na živiny bohatější vody. Rdest uzlinatý (Potamogeton nodosus) má větší čepele vzpývavých listů a neroste v Ašškém výběžku. Rdest zbarvený (Potamogeton coloratus) je velmi vzácný a jeho čepele vzplývavých listů jsou blanité, průsvitné, s krátkým řapíkem.

Potamogeton polygonifolius, rdest rdesnolistý

Ekologie: Roste ponořený ve vodách čistých, studených, olitrofních nebo dystrofních, stojatých i rychle proudících nebo vynořený na mokrém rašeliníku, v čistých potocích, mělkých šlencích a mokrých rašeliníkových bultech přechodových rašelinišť, v malých tůňkách na rašelinných loukách, při březích čistých rybníků, v drobných vodních biotopech v lesích.

Potamogeton polygonifolius, rdest rdesnolistý

Rozšíření v České republice: Roste pouze asi na dvaceti mikrolokalitách v ašškém výběžku.

Celkové rozšíření: Roste především v atlantické části Evropy, od Portugalska a Británie včetně Faerských ostrovů po západní a jižní Skandinávii, na východ dosahuje do Pobaltí, Polska, Čech, Rakous a na Balkán, na jihu do Itálie a do severozápadní Afriky. Roste též na nejvýchodnějším cípu severní Ameriky a na Azorských ostrovech.

Potamogeton polygonifolius, rdest rdesnolistý

Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2r).

Potamogeton polygonifolius, rdest rdesnolistý

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Publikováno dne 7.12.2013.

Fotografováno v rybníku Nový u Studánky, mezi městy Hranice a Aš.

Facebook