Tento příspěvek byl přečten555krát!

Území se nachází na jižním okraji Prahy, v lesnaté části vymezené Břežanským údolím, Točnou a Komořany, od západu silnicí směřující na Zbraslav a tokem Vltavy. Součástí jsou zalesněná sevřená údolí na dolním toku Břežanského potoka a dalších dvou menších vodotečí, s lesními porosty různého charakteru a hodnoty. Údolí jsou členěna mělčími údolími a rýhami. Vytvořením různých stanovišť s různými expozicemi se odpovídajícím způsobem také zvyšuje biodiverzita.

Šance

Matečnou horninu v  lokalitě tvoří proterozoické a ordovické břidlice přítomné v několika podobách, v závislosti na substrátu a exponovanosti stanoviště. Dále prachovce, droby v okolí Točné, místy se sprašemi a blíže Vltavě tufy, tufity, střídání drob, pískovců, prachovců a jílovitých břidlic. Reliéf je denudační, se zarovnaným povrchem a exhumovanými před křídovými sedimenty. V území přírodní rezervace se nachází jeden z nejlepších profilů proterozoickými horninami (kralupsko-zbraslavská skupina, štěchovická skupina), odkryv závistského zlomu (proterozoikum nasunuté na horniny ordoviku), je také místem nálezů proterozoické mikroflóry.

Šance

Lesní porosty mají charakter převážně starých dubových hájů. Jsou většinou výmladkového původu ve fázi přestárlých kmenovin s častým nízkým zakmeněním. Dřevinné složení je velice blízké přirozenému, jen v severní části jsou menší porosty s druhově nevhodným složením. Cenné jsou přirozené porosty doubrav mezi Břežanským údolím a Komořany, zejména na jižně orientovaných svazích údolí a ve vrcholových partiích, místy vytvářející až plochy stepního charakteru (reliktní bezlesí na strmých skalnatých svazích). Konkrétně mají větší význam lesní společenstva charakteru tolitové doubravy (as. Viscario-Qurcetum), černýšové dubohabřiny (as. Melampyro nemorosiCarpinetum), habrové javořiny (as. Aceri-Carpinetum) a vřesové doubravy (as. CallunoQuercetum).

Šance

Tolitová doubrava (as. Viscario-Qurcetum) porůstá jižní a jihozápadní svahy, pokryvnost stromového a bylinného patra je malá. Ve stromovém patře je dominantní dub zimní (Quercus petraea), s přimíšenou borovicí lesní (Pinus sylvestris) a břízou bělokorou (Betula pendula). V bylinném patře se uplatňují tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Na výchozech minerálně bohatších hornin to jsou některé vzácné druhy, jako třemdava bílá (Dictamnus albus), plamének přímý (Clematis recta) nebo ostřice nízká (Carex humilis).

Šance

Habrová javořina (as. Aceri-Carpinetum) se objevuje ve spodních partiích chráněného území a podél potoků. Ve stromovém patře roste javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), v keřovém patře jilm drsný (Ulmus glabra), javor mléč (Acer platanoides) nebo hlohy (Crataegus sp.). V bylinném patře se objevuje pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kopytník evropský (Asarum europaeum), lipnice hajní (Poa nemoralis), kakost smrdutý (Geranium robertianum) nebo kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Černýšová dubohabřina (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum) se objevuje na mírných svazích a plošinách s hlubší půdou. Ve stromovém patře roste dub zimní (Quercus petraea) dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), smrk obecný (Picea abies), buk lesní (Fagus sylvatica) a modřín (Larix decidua). Bylinný podrost tvoří brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kostřava ovčí (Festuca ovina).

Šance

Přirozené bezlesí, které je tvořené maloplošnými výskyty suchých vřesovišť (svaz Euphorbio-Callunion), štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (svaz Asplenion septentrionalis), acidofilními suchými trávníky (svaz Koelerio-Phleion phleoidis) a skalní vegetací s kostřavou sivou (svaz Alysso-Festucion pallentis).

Šance

Přírodní rezervace je známá četnými ohroženými druhy rostlin. Z těch nejvzácnějších to jsou silně ohrožený křivatec český (Gagea bohemica) a koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Z ohrožených druhů se v území objevují bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), zvonek jemný (Campanula gentilis), ostřice nízká (Carex humilis), chrpa chlumní širolistá (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), třemdava bílá (Dictamnus albus), jestřábník hadincovitý (Hieracium echioides) a rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) Možné je zmínit ještě zeměžluč okolíkatou (Centaurium erythraea), dřín jarní (Cornus mas), jestřábník Schmidtův (Hieracium schmidtii), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kakost krvavý (Geranium sanguineum), strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica) či rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii).

Šance

Území je z hlediska obojživelníků a plazů významné především výskytem ještěrky zelené (Lacerta viridis) a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Oba druhy zde mají malé a zranitelné populace na severním okraji jejich souvislého výskytu. Proto je nutné těmto druhům věnovat zvláštní pozornost.

Při průzkumu ptáků byla zaznamenána velice pestrá skladba druhů vázaných na rozsáhlé lesní celky. Druhy otevřených stanovišť se vzácně vyskytují na pasekách, v okolí skalních výchozů a v lemech lesního porostu. Významný je výskyt např. strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), datla černého (Dryocopus martius), drozda brávníka (Turdus viscivorus), žluvy hajní (Oriolus oriolus) nebo lejska šedého (Musciapa striata). Největší početnost drobných pěvců je soustředěna na mírně prosvětlené porosty s keřovým patrem (suťové lesy, teplomilné doubravy) a ve starších porostech.

Šance

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 11.12.2015.

Fotografováno dne 23.9.2011.

 

Na projekt Ohrožená pražská příroda finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook