Tento příspěvek byl přečten630krát!

Čel.: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité

Scorzonera parviflora

Popis: Vytrvalé, tmavozelené lysé byliny s tlustým vertikálním kořenem na vrcholu bez čupřiny. Přízemní listy jsou přímé, ploché, čárkovitě kopinaté, na vrcholu špičaté, celokrajné, pozvolna zúžené v řapík. Lodyha je obvykle jedna, přímá, dužnatá, s jedním až třemi drobnými listy, v horní polovině chudě větvená nebo jednoduchá. Úbory mají průměr 1-2 cm, jsou na dlouhých stopkách, v počtu 1-3. Zákrov je úzce vejcovitý, vnější zákrovní listeny jsou úzce kopinaté, vnitřní jsou delší, čárkovitě kopinaté. Květy jsou pouze jazykové, světle žluté, liguly jazykovitých květů jsou nejvýše 1,5 krát delší než zákrov. Nažky jsou válcovité, lysé, světle hnědé, s paprsčitým chmýrem asi dvakrát delším než nažka. Kvete od května do června.

Scorzonera parviflora

Záměny: Podobný je zvláště hadí mord nízký (Scorzonera humilis), který má lodyhy alespoň na bázi a pod úborem pavučinatě vlnaté a liguly až dvakrát delší než zákrov.

Scorzonera parviflora

Ekologie: Roste na zasolených a vlhkých, v létě částečně vysýchavých mokřadních a lučních stanovištích na bohatých, minerálně silných půdách. Nesnáší zastínění, úbory otevírá jen za slunečného počasí.

Scorzonera parviflora

Rozšíření v České republice: Dříve rostl na většině slaniskových lokalitách v teplých oblastech, zvláště na Mostecku, ve středních Čechách a na jižní Moravě přibližně od Brna po rakouské hranice. Téměř úplně vymizel, přežívá na Soosu, na Slanisku u Nesytu a snad i jinde.

Scorzonera parviflora

Celkové rozšíření: V Evropě se vyskytuje nesouvisle od Španělska přes Francii a střední Evropu na Balkán a do Řecka, častější je ve východní Evropě na Ukrajině, na jihu Ruska a dále areál pokračuje na východ na jižní Sibiř a k Altaji, roste též v Zakavkazí, v Turecku a ve střední Asii.

Scorzonera parviflora

Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1t), chráněn je také v kategorii druhů kriticky ohrožených (§1), na Slovensku patří mezi druhy ohrožené a zákonem chráněné.

Scorzonera parviflora

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Publikováno dne 15.11.2014.

Fotografováno v národní přírodní rezervaci Soos, dne 24.5.2014.