Lokalita chráněného území Sedlecké skály se nachází v severní části Prahy, na levém břehu Vltavy, mezi městskými částmi Suchdol a Sedlec. Tvoří je mohutné skalní defilé s převýšením přibližně 70 metrů (nadmořská výška se pohybuje mezi 190 a 262 m n.m.).
Mezi nejzajímavější typy vegetace patří pochopitelně skalní výchozy, stepní terásky nebo stepi s velmi mělkou vrstvou půdy. Ve vrcholových částech, na místech s hlubším půdním profilem, je zastoupeno společenstvo úzkolistých suchých trávníků (svaz Festucion valesiaceae). Jedná se o společenstva sekundárního původu, vzniklých na místech původních teplomilných doubrav a dlouhodobě udržovaných pastvou, zejména ovcí a koz. Pro území Sedleckých skal je toto společenstvo možné identifikovat ve dvou asociacích: společenstvo středočeských a severočeských skalních stepí s kostřavou walliskou (asociace Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae). Diagnostický druh tohoto typu společenstva – trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) je v porovnání s pravým břehem Vltavy méně častý a společenstvo stepních pastvin s kostřavou walliskou a kavylem vláskovitým (asociace Festuco valesiaceae-Stipetum capillatae). Objevuje se na hluboké půdě na vápnité sprašové návěji, pouze na severním konci Sedleckých skal. Charakteristický je v Sedleckých skalách výskyt xerofilních stepních druhů, jako je jahodník trávnice (Fragaria viridis), šalvěj luční (Salvia pratensis), hlaváč bledožlutý (Scabiosaochroleuca), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), kavyl Ivanův (Stipa pennata), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) nebo bojínek tuhý (Phleum phleoides). Nejčastější výskyt tohoto typu společenstva je právě na spraších, jinak se objevuje na slinitých sedimentech nebo na černozemích.
V časném jaře je na většině výslunných stráních s rozvolněnou vegetací, na silikátových skalních výchozech, přítomná teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér (svaz Arabidopsion thalianae). Mimo efemérních druhů se v této vegetaci dobře uplatňují také sukulentní druhy, mechorosty a lišejníky. Charakteristickou vegetační jednotkou je teplomilná acidofilní vegetace efemérních rozrazilů (asociace Festuco-Veronicetum dillenii, pod kterou je řazená i dříve popsaná asociace Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii). Diagnostickými druhy asociace jsou křivatec český (Gagea bohemica), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), osívka jarní (Erophila verna), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) a lišejníky.
Reprezentativně je v přírodní památce vytvořeno společenstvo hercynské skalní vegetace s kostřavou sivou (svaz Alysso-Festucion pallentis), tzn. vegetace výslunných, většinou jižně orientovaných skalních výchozů i strmých skalních stěn. Porosty jsou často rozvolněnější a výrazně v nich dominuje kostřava sivá (Festuca pallens). Tvoří velkou část svahů nad tratí.
Pro území Sedleckých skal je toto společenstvo možné identifikovat v těchto asociacích. Především se jedná o tařicovou vegetaci silikátových skal (asociace Festuco pallentis-Aurinietum saxatilis, syn. Alysso saxatilis-Festucetum pallentis). Jde o dlouhodobě stabilní vegetaci skalních stěn. A dále kostřavová vegetace středočeských a severočeských minerálně bohatých skal (asociace Seselio ossei-Festucetum pallentis). Na území Sedleckých skal roste vždy na málo zvětralém skalním podkladu, bez drobného štěrku a suti a bez obohacení allochtonním materiálem spraší. Některá jeho ochuzená společenstva tvoří přechod ke společenstvům acidofilní skalní stepi svazu Hyperico-Scleranthion perennis. A nakonec skalní vegetace s česnekem šerým horským (asociace Sedo albi-Allietum montani) je na území Sedleckých skal rozšířena pouze na menších plochách, kde v proterozoických břidlicích místy vystupuje vápnitá žíla.
Velmi ojedinělý je na poměry dolního Povltaví výskyt subkontinentálních širokolistých suchých trávníků (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati). Jsou to typicky druhotná společenstva na hlubší půdě, obvykle na zazemněné suti, na místech hlinitých náplavů starých říčních teras apod. Jde o vegetaci, která vznikla na místě dřívějších dubohabřin a teplomilných doubrav, vzácně i bučin nebo roklinových lesů. Dosud zachovalá společenstva lze zařadit mezi širokolisté válečkové trávníky teplých oblastí (asociace Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati). Jsou to zapojené i rozvolněné trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), vzácněji ostřice nízké (Carex humilis) a kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola). Obvykle jsou tato společenstva nápadná přítomností pastevních druhů a druhů indikujících těžší vápnité půdy.
Lokálně se na místech skalních výchozů kyselých hornin uplatňuje acidofilní vegetace mělkých půd (svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis), konkrétně vegetace skalních výchozů s chmerkem vytrvalým (asociace Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis).
Vzácně, v menších plochách v jižní části přírodní památky, se vyskytují společenstva suchých bylinných lemů (svaz Geranion sanguinei) s typickými druhy, jako je kakost krvavý (Geranium sanguineum) a třemdava bílá (Dictamnus albus) – konkrétně lemy s třemdavou bílou (asociace Geranio sanguinei-Dictamnetum albae).
Z lesních společenstev se na jednotlivých plochách Sedleckých skal vyskytují porosty keřovitých dubů s podrostem teplomilných keřů a bylin, které lze označit jako zakrslou teplomilnou doubravu svazu Quercion pubescenti-petraeae. Obvykle se jedná o porosty zařaditelné ke společenstvu asociace Cynancho-Quercetum. Součástí porostů zejména v severní části přírodní památky jsou druhotné lesní porosty s borovicí lesní, lískou obecnou a dalšími vysázenými dřevinami.
Křivatec český (Gagea bohemica subsp. bohemica) byl aktuálním průzkumem nalezen ve velké části přírodní památky při horních hranách hřbítků v neuzavřené vegetaci, celkem bylo zaměřeno a napočítáno přibližně 1420 kvetoucích rostlin a populaci křivatce českého na Sedleckých skalách je proto možné hodnotit jako velmi bohatou a významnou.
Ze silně ohrožených druhů byl dále nalezen modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) – v Sedleckých skalách byl pozorován v severní polovině území, v bohatých a vitálních populacích v horních partiích hřbítků. Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) je na území Sedleckých skal je spíše vzácným druhem – napočítáno zde bylo do 100 kvetoucích lodyh v několika málo mikrolokalitách. Není ale vyloučen další výskyt v nepřístupných částech skal a na nepřístupných skalních teráskách.
U křivatce vstřícnolistého (Gagea transversalis) bylo pozorováno pouze několik rostlin při kraji plošinky skalního hřbítku, jedná se o první nález v území. Křivatec rolní (Gageavillosa) rostl dříve převážně jako plevel na polích, ze kterých vlivem změn zemědělského hospodaření (především pak hlubokou orbou) již vymizel. V přírodní památce Sedlecké skály byl nalezen ve střední části území, při severní straně skalního hřbítku v místech po vyřezaných křovinách (a s větší vrstvou opadu). Velmi početná populace, jedná se o první nález v území.
Plamének přímý (Clematis recta) v Sedleckých skalách doposud nebyl uváděn, jedná se tak o první nález v území. Pozorován byl pouze v jižní část přírodní památky, kde byl jeho výskyt (i nález) podpořen odstraněním křovin v horních partiích skalního hřbítku, bohatě kvete, několik desítek rostlin.
Třemdava bílá (Dictamnus albus) je v Sedleckých skalách spíše vzácná až velmi vzácná – vzhledem k úpravám železničního koridoru typická lemová společenstva téměř chybí.
Poslat emailem
