Tento příspěvek byl přečten61krát!

Lokalita chráněného území Sedlecké skály se nachází v severní části Prahy, na levém břehu Vltavy, mezi městskými částmi Suchdol a Sedlec. Tvoří je mohutné skalní defilé s převýšením přibližně 70 metrů (nadmořská výška se pohybuje mezi 190 a 262 m n.m.).

Sedlecké skály

Mezi nejzajímavější typy vegetace patří pochopitelně skalní výchozy, stepní terásky nebo stepi s velmi mělkou vrstvou půdy. Ve vrcholových částech, na místech s hlubším půdním profilem, je zastoupeno společenstvo úzkolistých suchých trávníků (svaz Festucion valesiaceae). Jedná se o společenstva sekundárního původu, vzniklých na místech původních teplomilných doubrav a dlouhodobě udržovaných pastvou, zejména ovcí a koz. Pro území Sedleckých skal je toto společenstvo možné identifikovat ve dvou asociacích: společenstvo středočeských a severočeských skalních stepí s kostřavou walliskou (asociace Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae). Diagnostický druh tohoto typu společenstva – trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium)  je v porovnání s pravým břehem Vltavy méně častý a společenstvo stepních pastvin s kostřavou walliskou a kavylem vláskovitým (asociace Festuco valesiaceae-Stipetum capillatae). Objevuje se na hluboké půdě na vápnité sprašové návěji, pouze na severním konci Sedleckých skal. Charakteristický je v Sedleckých skalách výskyt xerofilních stepních druhů, jako je jahodník trávnice (Fragaria viridis), šalvěj luční (Salvia pratensis), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), kavyl Ivanův (Stipa pennata), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) nebo bojínek tuhý (Phleum phleoides). Nejčastější výskyt tohoto typu společenstva je právě na spraších, jinak se objevuje na slinitých sedimentech nebo na černozemích.

Sedlecké skály

V časném jaře je na většině výslunných stráních s rozvolněnou vegetací, na silikátových skalních výchozech, přítomná teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér (svaz Arabidopsion thalianae). Mimo efemérních druhů se v této vegetaci dobře uplatňují také sukulentní druhy, mechorosty a lišejníky. Charakteristickou vegetační jednotkou je teplomilná acidofilní vegetace efemérních rozrazilů (asociace Festuco-Veronicetum dillenii, pod kterou je řazená i dříve popsaná asociace Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii). Diagnostickými druhy asociace jsou křivatec český (Gagea bohemica), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), osívka jarní (Erophila verna), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) a lišejníky.

Sedlecké skály

Reprezentativně je v přírodní památce vytvořeno společenstvo hercynské skalní vegetace s kostřavou sivou (svaz Alysso-Festucion pallentis), tzn. vegetace výslunných, většinou jižně orientovaných skalních výchozů i strmých skalních stěn. Porosty jsou často rozvolněnější a výrazně v nich dominuje kostřava sivá (Festuca pallens). Tvoří velkou část svahů nad tratí.

Sedlecké skály

Pro území Sedleckých skal je toto společenstvo možné identifikovat v těchto asociacích. Především se jedná o tařicovou vegetaci silikátových skal (asociace Festuco pallentis-Aurinietum saxatilis, syn. Alysso saxatilis-Festucetum pallentis). Jde o dlouhodobě stabilní vegetaci skalních stěn. A dále kostřavová vegetace středočeských a severočeských minerálně bohatých skal (asociace Seselio ossei-Festucetum pallentis). Na území Sedleckých skal roste vždy na málo zvětralém skalním podkladu, bez drobného štěrku a suti a bez obohacení allochtonním materiálem spraší. Některá jeho ochuzená společenstva tvoří přechod ke společenstvům acidofilní skalní stepi svazu Hyperico-Scleranthion perennis. A nakonec skalní vegetace s česnekem šerým horským (asociace Sedo albi-Allietum montani) je na území Sedleckých skal rozšířena pouze na menších plochách, kde v proterozoických břidlicích místy vystupuje vápnitá žíla.

Sedlecké skály

Velmi ojedinělý je na poměry dolního Povltaví výskyt subkontinentálních širokolistých suchých trávníků (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati). Jsou to typicky druhotná společenstva na hlubší půdě, obvykle na zazemněné suti, na místech hlinitých náplavů starých říčních teras apod. Jde o vegetaci, která vznikla na místě dřívějších dubohabřin a teplomilných doubrav, vzácně i bučin nebo roklinových lesů. Dosud zachovalá společenstva lze zařadit mezi širokolisté válečkové trávníky teplých oblastí (asociace Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati). Jsou to zapojené i rozvolněné trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), vzácněji ostřice nízké (Carex humilis) a kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola). Obvykle jsou tato společenstva nápadná přítomností pastevních druhů a druhů indikujících těžší vápnité půdy.

Sedlecké skály

Lokálně se na místech skalních výchozů kyselých hornin uplatňuje acidofilní vegetace mělkých půd (svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis), konkrétně vegetace skalních výchozů s chmerkem vytrvalým (asociace Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis).

Sedlecké skály

Vzácně, v menších plochách v jižní části přírodní památky, se vyskytují společenstva suchých bylinných lemů (svaz Geranion sanguinei) s typickými druhy, jako je kakost krvavý (Geranium sanguineum) a třemdava bílá (Dictamnus albus) – konkrétně lemy s třemdavou bílou (asociace Geranio sanguinei-Dictamnetum albae).

Sedlecké skály

Z lesních společenstev se na jednotlivých plochách Sedleckých skal vyskytují porosty keřovitých dubů s podrostem teplomilných keřů a bylin, které lze označit jako zakrslou teplomilnou doubravu svazu Quercion pubescenti-petraeae. Obvykle se jedná o porosty zařaditelné ke společenstvu asociace Cynancho-Quercetum. Součástí porostů zejména v severní části přírodní památky jsou druhotné lesní porosty s borovicí lesní, lískou obecnou a dalšími vysázenými dřevinami.

Sedlecké skály

Botanický průzkum v roce 2010 potvrdil celkem 275 druhů cévnatých rostlin, přičemž z tohoto počtu je 49 druhů vedeno v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin. Alespoň v kategorii silně ohrožených druhů to byly křivatec český (Gagea bohemica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis  subsp. bohemica), křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis) a křivatec rolní (Gagea villosa).

Sedlecké skály

Křivatec český (Gagea bohemica subsp. bohemica) byl aktuálním průzkumem nalezen ve velké části přírodní památky při horních hranách hřbítků v neuzavřené vegetaci, celkem bylo zaměřeno a napočítáno přibližně 1420 kvetoucích rostlin a populaci křivatce českého na Sedleckých skalách je proto možné hodnotit jako velmi bohatou a významnou.

Sedlecké skály

Ze silně ohrožených druhů byl dále nalezen modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) – v Sedleckých skalách byl pozorován v severní polovině území, v bohatých a vitálních populacích v horních partiích hřbítků. Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) je na území Sedleckých skal je spíše vzácným druhem – napočítáno zde bylo do 100 kvetoucích lodyh v několika málo mikrolokalitách. Není ale vyloučen další výskyt v nepřístupných částech skal a na nepřístupných skalních teráskách.

U křivatce vstřícnolistého (Gagea transversalis) bylo pozorováno pouze několik rostlin při kraji plošinky skalního hřbítku, jedná se o první nález v území. Křivatec rolní (Gagea villosa) rostl dříve převážně jako plevel na polích, ze kterých vlivem změn zemědělského hospodaření (především pak hlubokou orbou) již vymizel. V přírodní památce Sedlecké skály byl nalezen ve střední části území, při severní straně skalního hřbítku v místech po vyřezaných křovinách (a s větší vrstvou opadu). Velmi početná populace, jedná se o první nález v území.

Sedlecké skály

V kategorii ohrožených druhů byly zjištěny bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), plamének přímý (Clematis recta), třemdava bílá (Dictamnus albus), kavyl Ivanův (Stipa pennata), řebříček sličný (Achillea nobilis), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), jestřábník hadincovitý (Hieracium echioides), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera subsp. globifera), locika vytrvalá (Lactuca perennis), tolice nejmenší (Medicago minima), strdivka zbarvená (Melica picta) a silenka ušnice (Silene otites). V kategorii druhů vyžadujících další pozornost byly zaznamenány tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduinii), dřín jarní (Cornus mas), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), kerblík třebule štětinoplodý (Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma), dříšťál obecný (Berberis vulgaris), ostřice nízká (Carex humilis), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), kostřava sivá (Festuca pallens), kostřava walliská (Festuca valesiaca), kakost krvavý (Geranium sanguineum), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), pipla osmahlá (Nonea pulla), mák polní (Papaver argemone), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), sesel sivý (Seseli osseum), jeřáb muk (Sorbus aria), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), mateřídouška časná (Thymus praecox), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jilm habrolistý (Ulmus minor) a rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii).

Sedlecké skály

Z druhů chráněných zákonem stojí za zmínku ještě výskyt bělozářky liliovité (Anthericum liliago), ta je v přírodní památce vzácným druhem – pozorována byl pouze v jižní části území. Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) byla pozorována v nejsevernější části území. Chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) má plošně omezený výskyt, roste zde pouze jako druh roztroušený až vzácný.

Plamének přímý (Clematis recta) v Sedleckých skalách doposud nebyl uváděn, jedná se tak o první nález v území. Pozorován byl pouze v jižní část přírodní památky, kde byl jeho výskyt (i nález) podpořen odstraněním křovin v horních partiích skalního hřbítku, bohatě kvete, několik desítek rostlin.

Sedlecké skály

Třemdava bílá (Dictamnus albus) je v Sedleckých skalách spíše vzácná až velmi vzácná – vzhledem k úpravám železničního koridoru typická lemová společenstva téměř chybí.

Kavyl Ivanův (Stipa pennata) byl zaznamenán jako velmi vzácný, pouze v severní polovině území.

Sedlecké skály

Seznam druhů nalezených v přírodní památce Sedlecké skály v roce 2010 (včetně ochranného pásma):

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acinos arvensis
Aesculus hippocastanum
Agrimonia eupatoria
Agrostis capillaris
Achillea millefolium agg.
Achillea nobilis
Ajuga genevensis
Alliaria petiolata
Allium senescens subsp. montanum
Anthericum liliago
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma
Anthriscus sylvestris
Arabidopsis thaliana
Arabis glabra
Arabis hirsuta
Arctium sp.
Arenaria serpyllifolia agg.
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Artemisia vulgaris
Asperula cynanchica
Asplenium septentrionale
Aster linosyris
Astragalus glycyphyllos
Athyrium filix-femina
Atriplex patula
Aurinia saxatilis subsp. arduinii
Avenella flexuosa
Avenula pubescens
Ballota nigra
Barbarea vulgaris
Berberis vulgaris
Betula pendula
Brachypodium pinnatum
Brachypodium sylvaticum
Bromus hordeaceus
Bromus inermis
Bromus sterilis
Bupleurum falcatum
Calamagrostis epigejos
Campanula persicifolia
Campanula rotundifolia agg.
Campanula trachelium
Capsella bursa-pastoris
Capsella bursa-pastoris
Cardaria draba
Carduus crispus
Carex humilis
Carex muricata agg.
Carex praecox
Carpinus betulus
Centaurea scabiosa
Centaurea stoebe
Centaurea triumfettii
Cerastium arvense
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cerastium semidecandrum
Cirsium arvense
Cirsium eriophorum
Cirsium vulgare
Clematis recta
Clinopodium vulgare
Convolvulus arvensis
Cornus mas
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Cotoneaster integerrimus
Cotoneaster sp. hort.
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Dactylis polygama
Daucus carota
Dianthus carthuisianorum
Dictamnus albus
Digitalis grandiflora
Doronicum cf. columnae
Dryopteris filix-mas
Echium vulgare
Elytrigia intermedia
Elytrigia repens
Erigeron annuus subsp. septentrionalis
Erodium cicutarium
Erophila verna
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Falcaria vulgaris
Fallopia dumetorum
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Ficaria verna subsp. bulbifera
Filipendula vulgaris
Fragaria moschata
Fragaria vesca
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior
Gagea bohemica
Gagea pratensis
Gagea transversalis
Gagea villosa
Galeobdolon argentatum
Galeobdolon luteum
Galeopsis pubescens
Galeopsis sp.
Galium aparine
Galium glaucum
Galium mollugo agg.
Geranium dissectum
Geranium pyranaicum
Geranium robertianum
Geranium sanguineum
Geum urbanum
Hedera helix
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum
Hieracium echioides
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium sabaudum
Hieracium schmidtii
Holosteum umbellatum
Hylotelephium maximum
Hypericum perforatum
Chaerophyllum temulum
Chelidonium majus
Impatiens parviflora
Jovibarba globifera
Juglans regia
Koeleria macrantha
Laburnum anagyroides
Lactuca perennis
Lactuca serriola
Lamium purpureum
Lapsana communis
Lathyrus tuberosus
Leonurus cardiaca
Ligustrum vulgare
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Luzula campestris agg.
Luzula luzuloides
Lychnis viscaria
Mahonia aquifolium
Malus domestica
Matricaria discoidea
Medicago falcata
Medicago lupulina
Medicago minima
Medicago sativa
Melica picta
Melica transsilvanica
Melilotus officinalis
Mespilus germanica
Moehringia trinervia
Muscari tenuiflorum
Myosotis stricta
Narcissus sp. hort.
Nonea pulla
Ornithogalum kochii
Papaver argemone
Papaver dubium agg.
Papaver rhoeas
Petrorhagia prolifera
Phleum phleoides
Pimpinella saxifraga
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago media
Poa angustifolia
Poa bulbosa
Poa compressa
Poa nemoralis
Poa trivialis
Polygonatum multiflorum
Polygonatum odoratum
Polygonum arenastrum
Polygonum aviculare agg.
Polypodium vulgare
Portulaca oleracea
Potentilla arenaria
Potentilla argentea
Potentilla heptaphylla
Potentilla tabernaemontani
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pseudolysimachion spicatum
Pseudotsuga menziesii juv.
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica
Pyrethrum parthenium
Pyrus communis
Pyrus pyraster
Quercus petraea
Quercus robur
Quercus rubra
Ranunculus bulbosus
Rhamnus cathartica
Ribes uva-crispa
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosis agg.
Rubus idaeus
Rumex acetosella
Salvia pratensis
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Saxifraga granulata
Scleranthus annuus
Scleranthus perennis
Scutellaria altissima
Securigera varia
Sedum acre
Sedum album
Sedum reflexum
Sedum sexangulare
Sedum spurium
Senecio vulgaris
Seseli osseum
Silene latifolia subsp. alba
Silene nutans
Silene otites
Silene vulgaris
Sisymbrium loeselii
Sorbus aria
Sorbus torminalis
Spergula morisonii
Stachys recta
Stellaria holostea
Stellaria media agg.
Stipa pennata
Symphoricarpos albus
Taraxacum sect. Erythrosperma
Taraxacum sect. Ruderalia
Teucrium chamaedrys
Thymus pannonicus
Thymus praecox
Tilia cordata
Tilia platyphyllos
Tragopogon dubium
Trifolium alpestre
Trifolium arvense
Trifolium medium
Trifolium montanum
Trifolium repens
Ulmus glabra
Ulmus minor
Urtica dioica
Valerianella locusta
Verbascum densiflorum
Verbascum lychnitis
Veronica arvensis
Veronica dillenii
Veronica hederifolia agg.
Veronica chamaedrys agg.
Veronica sublobata
Vicia angustifolia
Vicia hirsuta
Vicia sepium
Vicia tenuifolia
Vicia tetrasperma
Vincetoxicum hirundinaria
Viola × scabra
Viola arvensis
Viola collina
Viola hirta
Viola odorata
Viola reichenbachiana
Viola tricolor

Sedlecké skály

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

Fotografováno ve dnech 6.7.2009, 1. a 2.4., 9.5., 11.6. a 19.6.2010.

Facebook