Tento příspěvek byl přečten140krát!

Šestákova skála v přírodní rezervaci Divoká Šárka je sousední skalnatý výchoz Kozákovy skály, od níž jí odpreparoval hlubokým zářezem tok Šáreckého potoka. Na první pohled je to taková chudá příbuzná, řada druhů a společenstev se ale vyskytuje i zde – jediným rozdílem je menší velikost a potom také hlavní skalní stěna otočená na sever.

Divoká Šárka, Šestákova skála

Celkově je skalka poměrně pestrá. Na plošině převažují úzkolisté suché trávníky. Ty jsou podporovány sešlapem souvisejícím s vysokou návštěvností. A potom samozřejmě také mělký půdní profil nasedající na skalnatý výchoz. Lokálně jsou porosty vzrůstnější a s převahou ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). I když zde se jedná spíš o zarůstání suchých trávníků ovsíkem než o mezofilní ovsíkové louky.

Divoká Šárka, Šestákova skála

Hezké porosty tučnolistých rostlin se objevují na jižním svahu (resp. jeho východní polovině). Obnažené skalnaté výchozy naznačují, že zde mohl být menší lom, který se doslova zakousnul do předtím mírného svahu (jako je tomu v západní polovině svahu). Porosty je možné zařadit mezi acidofilní vegetaci efemér a sukulentů, do té jsou zahrnovány jak vyloženě tučnolisté rostliny: netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), rozchodník ostrý (Sedum acre), rozchodník bílý (Sedum album), rozchodník skalní (Sedum reflexum) nebo rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), tak také jarní efeméry, tedy nejčasnější jarní druhy, které na jaře maximálně využijí dočasné vlhko na skalních stepích a potom zbývající suchou část vegetačního období přečkají ve formě semen. Na Šestákově skále to jsou osívka jarní (Erophila verna), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) a plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum).

Divoká Šárka, Šestákova skála

Mezi tučnolistými rostlinami se objevuje rozchodník pochybný (Sedum spurium) pocházející z Kavkazu a severovýchodního Turecka. Dalším zjevně vysazeným druhem je kosatec nízký (Iris pumila), který bychom hledali spíš na jižní Moravě na Pálavě.

Divoká Šárka, Šestákova skála, Iris pumila

Na mírnější západní polovině jižního svahu jsou pozůstatky bývalého třešňového sadu   zarůstající růžemi (Rosa sp.), hlohy (Crataegus sp.), bezy (Sambucus nigra) nebo mahalebkami (Prunus mahaleb). V podrostu je typická mezofilní louka s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), dále jsou zastoupeny běžné luční druhy: vikev ptačí (Vicia cracca), srha říznačka (Dactylis glomerata), kostřava luční (Festuca pratensis), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), řebříček obecný (Achillea millefolium agg.), lipnice luční (Poa pratensis) nebo svízel syřišťový (Galium verum).

Dová Šárka, Šestákova skála

Východní cíp skály je druhově chudý, s převažujícími acidofilními druhy a vegetačně nejvíce odpovídající suchým vřesovištím nížin a pahorkatin. Zaznamenány byly druhy kolenec Morisonův (Spergula morisonii), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), šťovík menší (Rumex acetosella), chmerek roční (Scleranthus annuus), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), jetel rolní (Trifolium arvense), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum).

Divoká Šárka, Šestákova skála

Na severně orientovaných skalních výchozech se vytvořila vegetace silikátových skal a drolin střídaná vřesovišti a skalní vegetací s tařicí skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduinii; ta má jen lokální porosty). Ve vřesovištích přibývají chladnomilné druhy s převažujícím podhorským rozšířením, jako je brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).

Divoká Šárka, Šestákova skála

Divoká Šárka, Šestákova skála

Při hraně svahu (a splavená i níže) roste violka trojbarevná skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis), která na jaře zkrášluje svými velkými žlutými květy zdejší svahy.

Divoká Šárka, Šestákova skála, Viola saxatilis

Na západním svahu se objevuje suchá acidofilní doubrava s dubem zimním (Quercus petraea),  v keřovém patře také s javory (Acer platanoides), břízou (Betula pendula), hlohy (Crataegus sp.) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). V bylinném patře je běžná bika bělavá (Luzula luzuloides). Les je poznamenán výsadbou modřínu (Larix decidua) a také borovice lesní (Pinus sylvestris).

Divoká Šárka, Šestákova skála

A jak se ke skále dostat? Stačí když se cestou od tramvajové zastávky Divoká Šárka nenecháte strhnout davem směřujícím k Šáreckému potoku a na Kozákovu skálu a místo odbočení vpravo půjdete ještě chvíli rovně.

Přehled chráněných území v Hlavním městě Praze naleznete v TOMTO ODKAZU.

Divoká Šárka, Šestákova skála, ještěrka obecná

Divoká Šárka, Šestákova skála

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

Fotografováno v přírodní rezervaci Divoká Šárka v letech 2016 a 2017.

[logo praha]

Na projekt „Divoká Šárka – botanický průzkum a popularizace přírodní rezervace“ finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook