Tento příspěvek byl přečten703krát!

Území přírodní památky Sovice u Brzánek je poměrně dobře známou lokalitou teplomilné vegetace (resp. „svahy vrchu Sovice“). Nachází se přibližně 3 km severovýchodně od Roudnice nad Labem, při severovýchodním okraji obce Brzánky, na pravém břehu Labe. Vlastní chráněné území leží na poměrně prudkém svahu s rozsáhlými nátržemi, které obnažují světle zbarvené podloží. Příkrý, jihovýchodně orientovaný svah, není v současnosti nijak využíván, část byla nevhodně zalesněna borovicí černou (Pinus nigra), další část zarůstá keři (Cornus sanguinea, Prunus spinosa a další).

Sovice u Brzánek, přírodní památka

Z historických materiálů a z historických map vyplývá, že suché trávníky pokrývaly větší část svahů, nicméně podstatná část z nich zarostla vlivem sukcese nebo úmyslnou výsadbou dřevin, nejčastěji nepůvodních (akát, borovice černá). Přírodní památka tak v současné době představuje jednu z mála nelesní části svahů, kam se mohla uchýlit řada vzácných a ohrožených druhů, typických pro suché trávníky výslunných svahů.

Z těch nejvzácnějších to jsou  čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), pryšec sivý pravý (Euphorbia seguieriana subsp. seguieriana), devaterník šedý (Helianthemum canum), len žlutý (Linum flavum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), pelyněk pontický (Artemisia pontica), hvězdnice chlumní (Aster amellus), len tenkolistý (Linum tenuifolium), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum) a kavyl Ivanův (Stipa pennata).
Často se jedná o ojedinělé nálezy nebo jeden z mála výskytů v Podřipské tabuli. Týká se to především lnu žlutého (Linum flavum; jediný výskyt), pelyňku pontického (Artemisia pontica; jeden ze dvou výskytů) a pryšce sivého (Euphorbia seguieriana; první nález). 

Sovice u Brzánek, přírodní památka

Charakter současné vegetace do značné míry odráží její bývalé využití. Podle císařských povinných otisků stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska z let 1824-1843  bylo území dnešní přírodní památky využíváno k pastvě. Přestože historické letecké snímky od roku 1938 příliš o tehdejším využití nevypovídají, je zřejmé, že minimálně ještě v 50. letech 20. století bylo celé území odlesněné a obklopené sady.

Plošně nejrozsáhlejším typem vegetace jsou širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti. Mezi jinými se v  tomto společenstvu z běžnějších druhů vyskytuje třeslice prostřední (Briza media), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), chrpa luční (Centaurea jacea), máčka ladní (Eryngium campestre), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), krvavec menší (Sanguisorba minor), čičorka pestrá (Securigera varia) nebo jehlice trnitá (Ononis spinosa). Ze vzácnějších to je černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) a další.

Sovice u Brzánek, přírodní památka

Ve východní části (na východně orientovaném svahu) je velmi vzácně zastoupeno společenstvo pěchavových trávníků svazu Diantho lumnitzeriSeslerion, konkrétně asociace suchých hercynských pěchavových trávníků asociace Carici humilis-Seslerietum caeruleae. Dominantním druhem je pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) s menší pokryvností devaterníku šedého (Helianthemum canum), ostřice nízké (Carex humilis) s příměsí  dalších druhů, jako je sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), pupava obecná (Carlina vulgaris), šalvěj hajní (Salvia nemorosa), mochna písečná (Potentilla arenaria) a další druhy, které jsou vesměs součástí okolních společenstev a do pěchavových trávníků zasahují jen okrajově.

Sovice u Brzánek, přírodní památka

Návěje eolické spraše ve vrchních partiích lokality podmiňují také existenci poněkud odlišnější vegetace charakteru kavylových stepí zařaditelných mezi úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiacae. Výskyt této vegetace je však v rámci lokality pouze okrajový. Zvláště dobře je vyvinuto v severovýchodní části území. V tomto společenstvu byly zaznamenány kostřava walliská (Festuca valesiaca), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), rýt žlutý (Reseda lutea), kavyl Ivanův (Stipa pennata), máčka ladní (Eryngium campestre), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), dobromysl obecná (Origanum vulgare) a některé další druhy.

Sovice u Brzánek, přírodní památka

Zejména západní část přírodní památky lze zařadit mezi vysoké mezofilní a xerofilní křoviny svazu. Vyskytuje se zde svída krvavá (Cornus sanguinea), v menší míře hlohy (Crataegus sp.), lísky (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), trnky (Prunus spinosa) a růže (Rosa sp.).  Východní části přírodní památky byla nevhodně zalesněna borovicí černou (Pinus nigra). Naštěstí tato výsadba není souvislá a ve světlinách a při jejích okrajích se vyskytuje opět teplomilná vegetace.

Sovice u Brzánek, přírodní památka

Seznam druhů nalezených v evropsky významné lokalitě (přírodní památce) v roce 2010:

Agrimonia eupatoria
Achillea collina
Achillea millefolium
agg.
Alliaria petiolata
Anemone sylvestris
Anthericum liliago
Anthyllis vulneraria
Arrhenatherum elatius
Artemisia pontica
Asperula cynanchica
Aster amellus
Astragalus cicer
Ballota nigra
Bothriochloa ischaemum
Brachypodium pinnatum
Briza media
Bromus erectus
Bupleurum falcatum
Camelina microcarpa
Campanula persicifolia
Campanula rapunculoides
Carex humilis
Carex praecox
Carlina vulgaris
Centaurea jacea
Centaurea scabiosa
Centaurea stoebe
Cirsium acaule
Convolvulus arvensis
Cornus sanguinea
Coronilla vaginalis
Corylus avellana
Cotoneaster
sp. hort.
Crataegus
sp.
Daucus carota
Descurainia sophia
Elytrigia intermedia
Elytrigia repens
Erigeron annuus
subsp. septentrionalis
Eryngium campestre
Euphorbia cyparissias
Euphorbia seguieriana
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Fragaria viridis
Galium verum
Helianthemum canum
Hieracium cymosum
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium umbellatum
Chenopodium album
agg.
Inula salicina
Ligustrum vulgare
Linum flavum
Linum tenuifolium
Lotus corniculatus
Medicago falcata
Melica transsilvanica
Melilotus officinalis
Ononis spinosa
Origanum vulgare
Peucedanum cervaria
Picris hieracioides
Pinus nigra
Poa compressa
Potentilla arenaria
Potentilla argentea
Potentilla tabernaemontani
Prunella grandiflora
Prunus avium
Prunus spinosa
Pyrus communis
Quercus robur
Reseda lutea
Rhamnus cathartica
Rosa
sp.
Salvia nemorosa
Salvia pratensis
Salvia verticillata
Sanguisorba minor
Scabiosa canescens
Scabiosa ochroleuca
Securigera varia
Seseli hippomarathrum
Sesleria caerulea
Stachys recta
Stipa capillata
Stipa pennata
Teucrium chamaedrys
Thymus praecox
Torilis japonica
Tragopogon orientalis
Ulmus minor
Veronica teucrium
Vitis vinifera

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 3.6.2013.

Úplný přehled evropsky významných lokalit a ptačích oblastí naleznete na STRÁNKÁCH ÚSTECKÉHO KRAJE VĚNOVANÝCH SOUSTAVĚ NATURA 2000.

Facebook