Tento příspěvek byl přečten309krát!

Nad hlavní průjezdní silnicí mezi Trojským mostem a Trojským zámkem se zvedá nápadný svah, který postupně přechází až do bohnické plošiny. Ohraničen je přírodními památkami Trojská a Havránka (část „Pustá vinice“). Je poměrně obtížně přístupný – jediná veřejná cesta, přesněji řečeno pěšina, začíná v blízkosti Schückovy vily a končí pod usedlostí Vavrouška pod Velkou skálou.

Stepní svahy Ve Višničkách

Z přírodovědného pohledu je území velmi perspektivní – je součástí stepních a skalnatých svahů od přírodní památky Jabloňka, přes Trojskou, Havránku, Skály v Zoologické zahradě, Sklenářku a další lokality, které ovlivňoval tok řeky Vltavy. Dá se očekávat, že i ve svahu „Ve Višničkách“ se uchytila řada vzácných druhů skal a stepí, pro bezobratlé živočichy zase toto území tvoří migrační trasu mezi dalšími významnými trojskými stepními lokalitami.

Stepní svahy Ve Višničkách

Svah byl zřejmě vždy pod silným tlakem člověka. Svažitý terén nedovoloval přeorávání (i když ani to nelze v mírnějších částech vyloučit). Základní péčí tak byl chov ovcí a koz, které tyto méně využitelné plochy vypásaly. Ještě častějším využitím ale byly sady.

Převažujícím typem biotopu jsou širokolisté suché trávníky se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), tedy biotopu, pro který je charakteristický hlubší půdní horizont.

Stepní svahy Ve Višničkách

Z průvodních (ale minoritně zastoupených) druhů byly zapsány řebříček (Achillea millefolium agg.), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), máčka ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), srpek obecný (Falcaria vulgaris), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), oman hnidák (Inula conyzae), dobromysl obecná (Origanum vulgare), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), jitrocel prostřední (Plantago media), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), rýt žlutý (Reseda lutea), čičorka pestrá (Securigera varia), silenka nicí (Silene nutans), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), jetel prostřední (Trifolium medium), rozrazil rolní (Veronica arvensis) a vikev chlupatá (Vicia hirsuta).

Stepní svahy Ve Višničkách

Místy (a pouze okrajově) přecházejí až do mezofilních ovsíkových luk (s ovsíkem vyvýšeným – Arrhenatherum elatius), srhou říznačkou (Dactylis glomerata), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia) a dalšími druhy.

V křovinách se objevují hlohy (Crataegus sp.), skalníky (Cotoneaster sp.), lísky (Corylus avellana), mahalebky (Prunus mahaleb), trnky (Prunus spinosa), růže (Rosa sp.), dříšťály (Berberis vulgaris), ptačí zoby (Ligustrum vulgare), javory babyky (Acer campestre), mléče (Acer platanoides), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb z okruhu jeřábu muku (Sorbus aria agg.), ořešáky (Juglans regia), svídy (Cornus sanguinea) či jasany (Fraxinus excelsior). Vzácně byl zaznamenán také dřín jarní (Cornus mas).

Stepní svahy Ve Višničkách

Pozůstatkem sadů jsou třešně (Prunus avium), meruňky (Prunus armeniaca), švestky (Prunus domestica), jabloně (Malus domestica) a hrušně (Pyrus communis).

Vzácnějším typem biotopu jsou úzkolisté suché trávníky vyvinuté na skalních výchozech nebo v jejich okolí. Zaznamenány byly huseník lysý (Arabis glabra), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hadinec obecný (Echium vulgare), máčka ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), divizna knotovitá (Verbascum lychnitis), rozrazil rolní (Veronica arvensis) a tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria).

Stepní svahy Ve Višničkách

Ze zajímavějších druhů zde roste plamének přímý (Clematis recta), locika vytrvalá (Lactuca perennis), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), sesel sivý (Seseli osseum) nebo česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum).

V současnosti celý svah intenzivně zarůstá náletovými keři, některé části neunikly ani výsadbám akátu z přelomu 19. a 20. století, který se zde intenzivně šíří. Mezi vysazenými dřevinami figurují také borovice (Pinus sylvestris), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a modříny (Larix decidua). Poměrně běžná je mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) pocházející ze Severní Ameriky. Objevují se i další druhy, které unikly ze zahrádek nebo přežívají na místě opuštěných zahrad, jako jsou ještě z keřů šeříky (Syringa vulgaris),  původem z jihovýchodní Evropy a Malé Asie, dále kosatce (Iris sp. hort), rozchodník pochybný (Sedum spurium), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) nebo kohoutek věncový (Lychnis coronaria).

Stepní svahy Ve Višničkách

V ruderalizovaných porostech roste česnáček lékařský (Alliaria petiolata), měrnice černá (Ballota nigra), šedivka šedá (Berteroa incana), bodlák obecný (Carduus acanthoides), turan roční (Erigeron annuus agg.), svízel přítula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum), ostružiník (Rubus fruticosus agg.) a hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii).

Stepní svahy Ve Višničkách

Ideální péčí by bylo proředění křovin a udržování lesostepního charakteru svahu.

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

logo_troja

 

Na projekt „Za trojskou přírodou“ finančně přispěla Městská část Praha-Troja.

Facebook