Popis: Vytrvalá, poněkud namodrale zelená bylina s výběžky a s růžicemi listů, zčásti plodnými a zčásti neplodnými. Lodyhy jsou přímé, 10-20 cm vysoké, nevětvené, oblé, lysé. Listy růžice jsou řapíkaté, podlouhle eliptické až eliptické nebo obvejčité, celokrajné nebo řídce zubaté, mírně kožovité, za květu i za plodu zachovalé, obvykle s jednou květonosnou lodyhou. Lodyžní listy jsou přisedlé, k lodyze přitisklé, objímavé srdčitou až srdčitě střelovitou bází. Květenství je jednoduchý nevětvený hrozen, květy jsou dosti velké, čtyřčetné, kališní lístky jsou podlouhle vejčité, s úzkým bělavým lemem, korunní lístky jsou bílé, 5-7 mm dlouhé, obvejčité, alespoň dvakrát delší než kališní, tyčinky jsou zřetelně kratší než korunní plátky, prašníky jsou žlutavé a to i po vypylení. Plody jsou široce obvejčité šešulky, 6-8 mm dlouhé, lžícovitě prohnuté, široce křídlaté, s čnělkou zřetelně delší než je výkrojek šešulky. V pouzdru jsou 2-3 hladká, elipsoidní, žlutohnědá semena. Kvete od dubna do května.
Záměny: Poněkud podobný je penízek namodralý (Thlapsi caerulescens), jež se nejlépe odliší v květu prašníky po vypylení fialovorůžovými a asi tak dlouhými jako korunní plátky, dále má poněkud protáhlejší šešulky s čnělkou zdéli výkrojku a netvoří sterilní růžice, jde totiž o druh jednoletý. Dále je možná záměna za některé cizokrajné penízky, např. za penízek Kovatsův (Thlaspi kovatsii), jež je uváděn od Tetčic a vyznačuje se menšími květy, za plodu nápadně řídkým hroznem a protáhlým tvarem šešulek.
Ekologie: Roste na skalnatých a keřnatých stráních, na skalních ostrožnách, v řídkých borech, řidčeji ve světlých doubravách, často v zaříznutých údolích. Obvykle roste na mělkých půdách na vápencích, opukách, hadcích a jiných bazických horninách.
Rozšíření v České republice: U nás roste vzácně, v Čechách především v Českém krasu, ojediněle jinde (okolí Litoměřic, u Bílichova ve Džbánu, v dolním Povltaví, v okolí Želivské přehrady), na Moravě roste na jihozápadním podhůří Českomoravké vysočiny (údolí Svratky, Bobravy a Jihlavy).
Celkové rozšíření: Roste značně ostrůvkovitě v západní a střední Evropě, na východ dosahuje do podhůří Alp v Rakousích, na severozápadní Maďarsko a jihozápadní Slovensko.
Poslat emailem
