Tento příspěvek byl přečten331krát!

Syn.: Urtica radicans Bolla, Urtica major Kanitz ε kioviensis (Rogow.) Kanitz, Urtica dioica var.kioviensis (Rogow.) Weddell, Urtica dioica B kioviensis II. radicans A. et Gr., Urtica dioica subsp.kioviensis (Rogow.) Domin, Urtica kioviensis var. radicans (Bolla) Podp., Urtica bollae Kanitz,Urtica dioica subsp. bollae (Kanitz) Domin

Čeleď: Urticaceae Juss. – kopřivovité

Urtica kioviensis

Popis: Vytrvalá bylina s tlustými, dlouze plazivými, žlutavě zbarvenými oddenky, vysoká 40-150 cm. Lodyhy jsou vystoupavé, v uzlinách kořenující, na bázi nevýrazně hranaté, listnaté, s roztroušenými žláznatými chlupy přičemž krátké nežláznaté chlupy chybí nebo jsou velmi vzácné. Listy jsou řapíkaté, čepele jsou široce až úzce vejčité, zašpičatělé, na bázi srdčité, pilovité, hrubě pilovité až hrubě zubaté, tenké, světle až žlutavě zelené, lesklé, na svrchní straně s roztroušenými žahavými chlupy nebo lysé, na spodní straně s roztroušenými žahavými chlupy, ojediněle lysé. Palisty jsou kopinaté až vejčité, volné, v horní polovině stonku až do poloviny srostlé, celokrajné. Květy jsou drobné, jednopohlavné, rostliny jsou jednodomé, velmi vzácně dvoudomé. Jednopohlavná květenství jsou složená, klasovitá až latovitá, prašníková květenství jsou nejčastěji v dolní polovině, pestíková v horní polovině lodyhy, někdy však i naopak. U některých rostlin převládají pestíkové květy. Plodem jsou eliptické, úzce eliptické až úzce vejčité nažky. Kvete od července do září.

Urtica kioviensis

Záměny: Zaměnitelná především za výše zmíněný lužní genotyp kopřivy dvoudomé, jež není tak chlupatý a mohutný, jako tetraploidní všudypřítomné novodobé typy. Kopřiva lužní má pouze žahavé chlupy, jinak je v podstatě lysá, má dlouze vystoupavé kořenující lodyhy, je světle zbarvená a má na svrchní straně lesklé listy. Je téměř vždy jednodomá, to ale není zcela spolehlivý znak a není použitelný u nekvetoucích rostlin.

Urtica kioviensis

Ekologie: Roste v nížinných lužních lesích, především v olšových a vrbových luzích, na březích a obnažených dnech periodických tůní.

Urtica kioviensis

Rozšíření v České republice: Roste velmi vzácně na jižní Moravě, byla potvrzena na Lanžhotsku a v přírodní rezervaci Plačkův les a říčka Šantava. Svého času byla považována za nezvěstnou, ale později se vyjasnilo, že je pouze přehlížena, neb odlišení od diploidního typu kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), běžné právě v lužních lesích, není úplně snadné. Další nálezy jsou možné, jistě však nejde o běžný druh.

Urtica kioviensis

Urtica kioviensis

Celkové rozšíření: Souvisleji roste od Maďarska po jižní Rusko, osamocené výskyty jsou hlášeny z Německa, Rakouska, Moravy, Slovenska a Dánska.

Urtica kioviensis

Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1b), zákonem chráněna není. Na Slovensku se řadí k druhům ohroženým a je chráněna zákonem.

Urtica kioviensis

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno v Národní přírodní rezervaci Ranšpurk, dne 3.7.2016.

Facebook