Tento příspěvek byl přečten334krát!

Velký háj vytváří výrazný lesní celek v katastru města Odolena Voda a úspěšně soupeří svojí rozlehlostí s lesním hřebínkem Na Skálách. Jejich původ a tím i vegetace jsou ale zcela odlišné. Zatímco lesní hřebínek Na Skálách vznikal zalesněním stepních svahů s pastvinami, je Velký háj jako lesní celek dokladován už na prvních podrobnějších historických mapách z 19.století. V krajině, která je silně pozměněná zemědělstvím (a tedy i odlesňováním), jsou tyto lesní celky zvláště cenné a to svoji kontinuitou, která umožnila přežití řadě druhů, nejen rostlin, ale i živočichů.

Velký háj

Celkově je vegetace Velkého háje značně různorodá. Na jednu stranu je pozměněná účelovými výsadbami hospodářsky využitelných dřevin (borovice, modříny, dub červený), na druhou stranu jsou zde zachovány přirozené kousky doubrav až lužních lesů. Území příliš neprospělo ani přetnutí dálnicí, kdy byl narušen vodní režim území.

Velký háj

Velký háj je protkán prameny (studánkami) a na ně navazujícími vodotečemi. Nejcennější je dolní část podél silnice do Postřižína. Přímo u paralelně probíhající vodoteče má vegetace charakter údolních jasanovo-olšových luhů s dominantním jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) ve stromovém patře. Mezi keři se objevují hlohy (Crataegus sp.), javor mléč (Acer platanoides), jasany (Fraxinus excelsior), třešně (Prunus avium) a lísky (Corylus avellana). Bylinné patro reprezentuje řada charakteristických druhů lužních lesů: orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), dymnivka dutá (Corydalis cava), popenec obecný (Glechoma hederacea), kuklík městský (Geum urbanum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), řeřišnice hořká (Cardamine amara).

Velký háj

Na lužní porosty navazují hercynské dubohabřiny s převažujícími duby letními (Quercus robur), méně lípami (Tilia cordata), vzácněji i s javory mléči (Acer platanoides) a habry (Carpinus betulus). V bohatě vyvinutém keřovém patře je možné nalézt hlohy (Crataegus sp.), ptačí zoby (Ligustrum vulgare), řešetláky (Rhamnus cathartica), brsleny (Euonymus europaea), javory mléče (Acer platanoides), babyky (Acer campestre), lísky (Corylus avellana) nebo třešně (Prunus avium).

Velký háj

Bylinné patro tvoří řada typických druhů dubohabřin, jako je lipnice hajní (Poa nemoralis), ostřice lesní (Carex sylvatica), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), strdivka nicí (Melica nutans), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pstroček dvoulistý (Maianthermum bifolium), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), silenka nicí (Silene nutans), jestřábník zední (Hieracium murorum) nebo řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum).

Velký háj

Některé druhy vytvářejí na jaře pěkné kvetoucí koberce, jako je ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), sasanka hajní (Anemone nemorosa), svízel lesní (Galium sylvaticum) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura).

Velký háj

Zaznamenány byly i dva vzácné a zákonem chráněné druhy. Tím prvním je okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Druh z čeledi vstavačovitých s hroznem bílých květů. Je typickým druhem zejména pro vápnomilné bučiny. Nalezeno bylo sotva deset rostlin. Druhým druhem je plamének přímý (Clematis recta), který se prozrazoval pouze čtyřmi lodyhami. Roste na skalách, v suchých trávnících a jejich lemech a v rozvolněných teplomilných doubravách. Znám je například ze skal v kaňonu Vltavy. V těchto místech je výskyt ojedinělý, i když s největší pravděpodobností přirozený. Dokládá historickou kontinuitu tohoto ojedinělého lesního celku.

Velký háj

Část porostů je tvořena nepůvodními severoamerickými dřevinami – duby červenými (Quercus rubra), akáty (Robinia pseudacacia) nebo vejmutovkami (Pinus strobus). Často zastoupená borovice lesní (Pinus sylvestris) je sice původní dřevinou, zde je ale vysazena spíše z produkčních důvodů než stanovištních. Její přirozený výskyt je možné hledat na kamenitých a písčitých místech, pískovcových skalních výchozech, příp. v lemech rašelinišť.

V takových porostech se sice z posledních sil v bylinném patru ještě udržují druhy odpovídající dubohabřinám či lužním porostům, převažuje v nich ale celkově nitrofilní podrost, příp. jsou lesní porosty téměř bez vegetace.

Zejména v akátových výsadbách rostou druhy náročné na dusík, jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia agg.), svízel přítula (Galium aparine) nebo vlaštovičník větší (Chelidonium majus). Mezi keři je běžný bez černý (Sambucus nigra).

Z dalších druhů bylinného patra v nepůvodních výsadbách je možné zmínit netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora), lipnici hajní (Poa nemoralis), v některých částech se pne po stromech břečťan popínavý (Hedera helix).

Velký háj

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno ve dnech 18.5.2016 a 25.5.2016.

Odolena Voda_znak

 

Na projekt „Za přírodou města Odolena Voda“ finančně přispělo město Odolena Voda.

Facebook