Tento příspěvek byl přečten332krát!

Lokalita chráněného území se nachází na jihozápadně orientovaném pravém svahu údolí Litavky, mezi obcemi Jince a Běřín. Skalnatý svah nad říčkou Litavkou má převýšení více jak 100 metrů. Území je součástí hlavního hřebene Brd, mezi kótami Písek (kóta 690 m) a Plešivec (kóta 654 m). Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 372-506 m n.m. Předmět ochrany je uchování cenného stratigrafického profilu, tzv. jineckého kambria, s bohatými nálezy kambrické fauny, především trilobitů.

Vinice

Nejrozšířenějším typem biotopu jsou suché acidofilní trávníky, svaz Genisto-Germanicae-Quercion, konrétně asociace Luzulo albidae-Quercetum. V těchto porostech se ve stromovém patře objevují duby (Quercus petraea, i Q. robur), často i s borovicí (Pinus sylvestris). V keřovém patře dominují habry (Carpinus betulus), buky (Fagus sylvatica) nebo lípa srdčitá (Tilia cordata). Vůdčí rostlinou bylinného patra je kostřava ovčí (Festuca ovina), častá je i metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vzácně i vřesy (Calluna vulgaris), kručinka německá (Genista germanica), jestřábníky (Hieracium sabaudum, H. murorum), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), lipnice hajní (Poa nemoralis) a semenáčky dřevin. Místy je tato vegetace značně reprezentativní a zachovalá.

Vinice

Méně zastoupeným biotopem na příkřejších výchozech, zejména ve svazích nad Litavkou, jsou acidofilní teplomilné doubravy, svaz Quercion petraeae, konrétně asociace Sorbo torminalis-Quercetum. Ve stromovém patře rostou duby zimní (Quercus petraea), často jsou ale poznamenány i výsadbou akátu (Robinia pseudacacia). Objevují se teplomilné druhy: tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), rozchodníkovec velký (Hylotelephium maximum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), dále řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), kostřava ovčí (Festuca ovina) a další. Z acidofilních teplomilných doubrav byla zaznamenána ještě smolničková doubrava, as. Viscario-Quercetum.

Vinice

Dubohabřiny jsou vyvinuty více v příkrých svazích nad Litavkou, konkrétně černýšová dubohabřina, asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum. Zejména v severním (severozápadním) cípu jsou značně reprezentativní s černýšem lučním (Melampyrum pratense), jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis), pitulníkem žlutým (Galeobdolon luteum), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), hrachorem jarním (Lathyrus vernus) a dalšími.

Vinice

Na nejstrmějších místech je primární bezlesí s obnaženými skalami a pohyblivými sutěmi. Často mají charakter acidofilních trávníků mělkých půd, svazu Hyperico perforati-Scleranthion perennis. Zejména chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) vytváří až souvislé porosty. Zapsány byly ještě chrpa latnatá (Centaurea stoebe), šťovík menší (Rumex acetosella), rozchodníkovec velký (Hylotelephium maximum), rozchodník skalní (Sedum reflexum), třezalka tečkovaná (Hypericum perfotatum), janovec metlatý (Cytisus scoparius), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), viola rolní (Viola arvensis) a další.

Vinice

V jižní části přírodní památky byla zaznamenána také vegetace mezofilních bylinných lemů, svazu Trifolion medii. Mimo dominantního jetelu prostředního (Trifolium medium) zde rostly lipnice hajní (Poa nemoralis), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) a další druhy.

Vinice

Při aktuálním botanickém průzkumu bylo v roce 2016 nalezeno celkem 121 taxonů cévnatých rostlin, přičemž z tohoto počtu jsou 2 druhy vedeny v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin. V kategorii ohrožených druhů byl nalezen jalovec obecný (Juniperus communis). V kategorii druhů vyžadujících další pozornost byl zaznamenán česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum). Žádný z druhů nepatří mezi zvláště chráněné druhy.

Vinice

Celkově bylo zjištěno pouze 16 nepůvodních druhů.  Z pohledu doby kolonizace nepůvodních druhů na území ČR bylo na lokalitě nalezeno 8 neofytů (kolonizace po r. 1500) a to konkrétně netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), janovec metlatý (Cytisus scoparius) nebo pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum) a 8 archeofytů (kolonizace před r. 1500) – ty jsou představovány pcháčem osetem (Cirsium arvense), bodlákem obecným (Carduus acanthoides) nebo hulevníkem lékařským (Sisymbrium officinale).

Vinice

Z pohledu zastoupení nepůvodních druhů podle statutu jejich nepůvodnosti bylo zaznamenáno 9 naturalizovaných druhů a 7 invazních druhů. Z invazních druhů jsou nejvýznamnější trnovník akát (Robinia pseudacacia), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora).

Celkově se ale jedná o nepříliš velké zastoupení nepůvodních druhů. Je to dáno relativně a velkou přirozeností biotopů, malou návštěvností a nízkou účelovou snahou záměrného zavádění nepůvodních druhů (akát). Jinak jsou ale zřejmé koridory šíření, jako je železniční trať, tok řeky Litavky (typicky Impatiens glandulifera) nebo účelové výsadby při krajích lesa (pámelníky od Běřína).

Vinice

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2016:

Arrhenatherum elatius
Acer pseudoplatanus
Agrostis capillaris
Achillea millefolium agg.
Ajuga genevensis
Alliaria petiolata
Allium senescens subsp. montanum
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus sylvestris
Asplenium septentrionale
Atropa bella-dona
Avenella flexuosa
Betula pendula
Calamagrostis epigejos
Calluna vulgaris
Campanula persicifolia
Campanula rapunculoides
Campanula rotundifolia
Cardaminopsis arenosa
Carduus acanthoides
Carex muricata agg.
Carex sylvatica
Carpinus betulus
Centaurea stoebe
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cirsium arvense
Convallaria majalis
Conyza canadensis
Crataegus sp.
Cytisus nigricans
Cytisus scoparius
Dactylis glomerata
Daucus carota
Dianthus carthusianorum
Dianthus deltoides
Dryopteris carthusiana
Dryopteris filix-mas
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Fagus sylvatica
Fallopia convolvulus
Festuca gigantea
Festuca ovina
Festuca rupicola
Galeobdolon argentatum
Galeobdolon luteum
Galeopsis ladanum
Galeospis cf. tetrahit
Galium album
Genista germanica
Geranium robertianum
Geum urbanum
Gnaphalium uliginosum
Hedera helix
Hepatica nobilis
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium sabaudum
Holcus mollis
Hylotelephium maximum
Hypericum perforatum
Chelidonium majus
Chenopodium album agg.
Impatiens glandulifera
Impatiens parviflora
Juniperus communis
Lapsana communis
Larix decidua
Lathyrus niger
Lathyrus vernus
Linaria vulgaris
Luzula luzuloides
Lychnis viscaria
Maianthemum bifolium
Melampyrum pratense
Melica nutans
Moehringia trinervia
Mycelis muralis
Picea abies
Pinus sylvestris
Poa annua
Poa nemoralis
Polygonatum multiflorum
Polygonatum odoratum
Polygonum aviculare agg.
Polypodium vulgare
Potentilla erecta
Prenanthes purpurea
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus spinosa
Pseudotsuga menziesii
Pulmonaria obscura
Pyrethrum corymbosum
Quercus petraea
Quercus robur
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rumex acetosella
Rumex obtusifolius
Sambucus nigra
Scleranthus perennis
Sedum reflexum
Sisymbrium officinale
Sorbus aucuparia
Stellaria holostea
Stellaria media
Symphoricarpos albus
Taraxacum sect. Ruderalia
Thymus pulegioides
Tilia cordata
Trifolium medium
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Verbascum densiflorum
Veronica chamaedrys
Veronica officinalis
Vincetoxicum hirundinaria
Viola arvensis
Viola riviniana

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno dne 14.8.2016.

Facebook