Syn.: Scrophularia glandulosa Waldst. et Kit., Scrophularia auriculata Scop. non L.
Čeleď: Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Popis: Vytrvalá bylina bez hlízovitě ztlustlých kořenů, vysoká nejčastěji 40-70 cm. Lodyha je jednoduchá, přímá, čtyřhranná, ale nekřídlatá, pýřitě chlupatá. Listy jsou řapíkaté, čepele jsou vejčitě podlouhlé, 1–2krát vroubkovaně pilovité až pilovitě zubaté, víceméně chlupaté. Květenství je tvořeno 4–7květými vrcholíky skládajícími koncové hrozny. Kališní cípy jsou široce vejčité až okrouhlé, jejich blanitý lem je nápadně široký, rezavě hnědý, zřetelně oddělený. Koruna je dvoupyská, břichatá, červenohnědá. Plodem jsou široce vejcovité až kulovité tobolky, lysé, zašpičatělé kratičkým zobánkem. Kvete od května do července.
Záměny: Dosti podobné jsou hojný krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa) a krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa). Krtičník žláznatý se vyznačuje především chlupatou, nekřídlatou lodyhou. Všechny tři druhy jsou v květenství žlaznaté a mají podobné květy, rozdíly lze najít na kalichu.
Rozšíření v České republice: Původní je pouze na Moravě, ve Karpatech a v Hrubém Jeseníku; vzácně je splavován do nižších poloh. V Čechách pouze jako zplanělý.
Ekologie: Roste v lesích a na světlinách, v lesních lemech, na křovinatých místech, podél pěšin a cest, na stanovištích polostinných; upřednostňuje půdy vlhké či jen mírně vysýchavé. Nevyhýbá se místům narušeným člověkem.
Celkové rozšíření: Roste ve východní části střední Evropy, v jihovýchodní a východní Evropě, ve střední a východní části evropského Středomoří, v Malé Asii, na Kavkaze, v íránských horách, na západním okraji Himálaje. V západní Evropě a ve Skandinávii se vyskytuje pouze druhotně.
Poslat emailem
