ČERNÁ LOUKA – přírodní rezervace

Tento příspěvek byl přečten3036krát!

Lokalita chráněného území se nachází při státní hranici s Německem, přibližně 14 km severozápadně od Ústí nad Labem, mezi Habarticemi a Adlofovem, mezi horskými loukami a s ojedinělými lesíky. Je tvořeno mělkým údolím Černého potoka a jeho přítoků. Za státní hranicí navazují na chráněné území svažité a pravidelně sekané louky. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 690–760 m n.m. (vyšších nadmořských výšek dosahuje jižní část). Nejbližší výškový bod se nachází západně od chráněného území – Mohelnice, s kótou 746 m, uprostřed horských luk.

Přírodní rezervace Černá louka a její okolí je pramennou oblastí, kde začínají četné potoky. V jižním cípu jižní části chráněného území začíná Ždírnický potok, který odtéká východním směrem a pokračuje po obvodu Rudného vrchu. Sotva 500 m od něj pramení Habartický potok (již mimo chráněné území), který se následně vlévá do Ždírnického potoka, aby se následně oba v Ústí nad Labem vlili nejdříve do Bíliny a následně do Labe. Většina chráněného území je ale zavodňována složitou spletí potoků a jejich větví, které odtékají západním směrem do Černého potoka.

Hlavním předmětem ochrany jsou zbytky vlhkých až rašelinných horských luk v nadmořské výšce 690-760 m v povodí Černého potoka s výskytem řady chráněných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů (např. lilie cibulkonosná, tučnice obecná, prstnatec májový, všivec mokřadní, vrba plazivá, tetřívek obecný, bekasina otavní). Přírodní rezervace představuje ohrožený ekosystém, dříve typický pro náhorní plošinu východní části Krušných hor.

Vegetačně jsou v mírném svahu nad údolím Černého potoka a jeho přítoky zastoupeny horské trojštětové louky. Jedná se o sušší a mezofilní louky, které jsou druhově ochuzené a místy i poněkud ruderalizované. Jejich kvalita je udržována pravidelným strojovým kosením. Zařaditelné jsou mezi horské koprníkové louky (as. Meo athamantici-Festucetum rubrae). Ze zajímavějších druhů zde rostou mimo koprníku štětinolistého (Meum athamanticum) také jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), chlupáček oranžový (Hieracium aurantiacum) nebo jetel horský (Lathyrus linifolius) a lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum).

Podhorské a horské smilkové trávníky jsou představovány ostrůvky mezofilních acidofilních lad s chudými porosty se smilkou tuhou (Nardus stricta) a metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), s přechody do porostů keříčků vřesu (Calluna vulgaris). V okrajích přechází do okolních vlhkých luk a rašelinných porostů. Fytocenologicky se porosty blíží mezofilním podhorským a horským smilkovým trávníkům (as. Festuco capillatae-Nardetum). Vzhledem k často přechodnému charakteru až s pokryvnými rašeliništi nelze vyloučit ani příslušnost k vlhkým smilkovým loukám se sítinou kostrbatou (as. Nardo strictae-Juncion squarrosi). V této asociaci roste např. vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia) nebo všivec lesní (Pedicularis sylvatica).

Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) vytvářejí velmi lokální porosty. Vegetačně se jedná o podhorská a horská brusnicová vřesoviště, sv. Genisto pilosae-Vaccinion, as. Vaccinio-Callunetum vulgaris. Druhově jsou poměrně chudá s několika málo druhy, kde se mimo dominantního vřesu obecného (Calluna vulgaris) uplatňuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), smilka tuhá (Nardus stricta) nebo mochna nátržník (Potentilla erecta). Zastoupeny jsou také brusnice (Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea). Ze zajímavých druhů se v těchto porostech objevuje prha arnika (Arnica montana). Druhů přibývá při kontaktu se smilkovými trávníky nebo směrem do mokřadních poloh.

Převládající typ biotopu v údolí Černého potoka a jeho přítoků jsou vlhké pcháčové louky. Přirozené porosty se nejvíce blíží horským vlhkým loukám s pcháčem různolistým (as. Polygono bistortae–Cirsietum heterophylli). Na silněji pomáčených místech odpovídají vlhkým loukám se skřípinou lesní (as. Scirpetum sylvatici). Velmi časté jsou ale v povodí potoků degradační fáze pcháčových luk s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) – ty je možné zahrnout pod lada vlhkých luk s ostřicí třeslicovitou (as. Scirpo sylvatici-Caricetum). Ze zajímavějších druhů mokřadů lze zmínit např. výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), bahničky bradavkaté (Eleocharis mamillata agg.), vrbovky bahenní (Epilobium palustre) nebo vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata).

Zejména na neudržovaných místech se v mokřadních částech objevují souvislé porosty tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria), které jsou zařaditelné mezi vlhká tužebníková lada.

Nad nivou potoků se zejména v severním cípu přírodní rezervace objevuje řada pramenů, které sytí vodou zdejší rozsáhlé mokřady. Jedná se jednak o luční prameniště bez tvorby pěnovců s vegetací subatlantských podhorských nelesních pramenišť svazu Epilobio nutantis-Montion fontanae. Typický je výskyt blatouchu bahenního (Caltha palustris), řeřišnice hořké (Cardamine amara) a zejména ptačince mokřadního (Stellaria alsine). Tato vegetace se objevuje v poměrně typické podobě.

V silně podmáčených zrašelinělých polohách je možné ve fragmentech zaznamenat další dva biotopy. Jednak to jsou nevápnitá mechová slatiniště v nejvlhčích partiích v ploché nivě Černého potoka a jeho přítoků s porosty rašeliníků (Sphagnum sp.) a s nízkým zápojem ostřic charakteru přechodových rašelin. K okrajům přecházející tyto porosty do slatinných luk, resp. mírně kyselých rašelinišť a rašelinných luk (sv. Caricion canescenti-nigrae). Vytvářejí mozailku s vlhkými pcháčovými loukami. A dále to jsou přechodová rašeliniště v zamokřených partiích v ploché nivě Černého potoka a jeho přítoků, kde se mimo rašeliníkových porostů vyvíjí i řidší zápoj ostřic přecházející do slatinných luk nebo porostů charakteru vysokých ostřic. Minimálně je zde možné vylišit trvale zamokřená přechodová rašeliniště s ostřicí zobánkatou (as. Sphagno recurvi–Caricetum rostratae).

Aktuálně je z území známo 193 taxonů cévnatých rostlin, přičemž z tohoto počtu je 25 druhů vedeno v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin. V kategorii silně ohrožených druhů to jsou vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia; C2b), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum; C2b), všivec lesní (všivec ladní) (Pedicularis sylvatica; C2t), vrba plazivá (Salix repens; C2b) a jetel kaštanový (dětel kaštanový) (Trifolium spadiceum; C2t). V kategorii ohrožených druhů zde roste prha arnika (prha chlumní) (Arnica montana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), hrachor horský (Lathyrus linifolius), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus).

V kategorii druhů vyžadujících další pozornost byly zaznamenány ostřice rusá (ostřice žlutá) (Carex flava s.str.), chrpa parukářka (Centaurea pseudphrygia), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), rozchodník nachový (Hylotelephium telephium), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), vrba pětimužná (Salix pentandra), starček potoční (pastarček potoční) (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), kozlík výběžkatý  (Valeriana excelsa) a violka trojbarevná různobarevná (Viola tricolor subsp. polychroma).

11 nalezených druhů je zvláště chráněno podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Konkrétně se jedná vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia) v kategorii kriticky ohrožených druhů, lilii cibulkonosnou (Lilium bulbiferum) a všivec lesní (všivec ladní) (Pedicularis sylvatica)  v kategorii silně ohrožených druhů a prhu arniku (prhu chlumní) (Arnica montana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), vrbu plazivou (Salix repens) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus) v kategorii ohrožených druhů.

Z živočichů zde bylo zjištěno více než 100 druhů motýlů, z nichž mezi zvláště chráněné patří perleťovec kopřivový (Brenthis ino) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Známa je řada druhů pestřenek, z nichž byly tři druhy zjištěny nově pro faunu Čech právě na této lokalitě (Cheilosia loewi, Ch. nigrioes a Sopazigaster ambulans). Dále více než 150 druhů brouků různých čeledí, mezi nimi např. kriticky ohrožený střevlík Carabus menetriesi, dále Trechus rubens, Dromius fenestratus a řada dalších. Mezi jinými tesařík pižmový (Aromia moschata) nebo z mandelinkovitých Chrysomela saliceti.

Z hlediska výskytu ptáků je území velice cenné – přírodní rezervaci vyhledávají především druhy vázané na mokřadní biotopy a otevřenou krajinu s roztroušenou zelení. Z druhů Přílohy I Směrnice o ptácích č.79/409/EHS zde aktuálně žije 6 druhů: datel černý (Dryocopus martius) při potravním záletu, jeřáb popelavý (Grus grus), který zde pravděpodobně hnízdí, dále chřástal polní (Crex crex), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a ťuhýk obecný (Lanius collurio) s prokázaným hnízděním. Konkrétně tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jako předmět ochrany ptačí oblasti Východní Krušné hory, je v území nacházen pravidelně.

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní rezervaci v roce 2017:

Acer pseudoplatanus – javor klen

Aegopodium podagraria – bršlice kozí noha

Agrostis canina – psineček psí

Agrostis capillaris – psineček obecný

Achillea millefolium – řebříček obecný

Achillea ptarmica – řebříček bertrám

Ajuga reptans – zběhovec plazivý

Alchemilla sp. – kontryhel

Alnus glutinosa – olše lepkavá

Alopecurus pratensis – psárka luční

Anemone nemorosa – sasanka hajní

Angelica sylvestris – děhel lesní

Anthoxanthum odoratum – tomka vonná

Anthriscus sylvestris – kerblík lesní

Arnica montana – prha arnika (prha chlumní)

Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený

Artemisia vulgaris – pelyněk černobýl

Athyrium filix-femina – papratka samičí

Avenella flexuosa – metlička křivolaká

Betula pendula – bříza bělokorá (bříza bradavičnatá)

Betula pubescens – bříza pýřitá

Bistorta major – rdesno hadí kořen (hadí kořen větší)

Calamagrostis epigejos – třtina křovištní

Calamagrostis villosa – třtina chloupkatá

Calluna vulgaris – vřes obecný

Caltha palustris agg. – blatouch bahenní

Campanula patula – zvonek rozkladitý

Campanula rotundifolia – zvonek okrouhlolistý

Cardamine amara – řeřišnice hořká

Cardamine pratensis – řeřišnice luční

Carduus crispus – bodlák kadeřavý

Carex acuta – ostřice štíhlá

Carex brizoides – ostřice třeslicovitá (tuřice třeslicovitá)

Carex canescens – ostřice šedavá (tuřice šedavá)

Carex echinata – ostřice ježatá (tuřice ježatá)

Carex flava s.str. – ostřice rusá (ostřice žlutá)

Carex hirta – ostřice srstnatá

Carex nigra – ostřice obecná

Carex ovalis – ostřice zaječí (tuřice zaječí)

Carex panicea – ostřice prosová

Carex pilulifera – ostřice kulkonosná

Carex rostrata – ostřice zobánkatá

Centaurea pseudphrygia – chrpa parukářka

Cirsium arvense – pcháč oset

Cirsium heterophyllum – pcháč různolistý

Cirsium palustre – pcháč bahenní

Cirsium vulgare – pcháč obecný

Crepis biennis – škarda dvouletá

Crepis paludosa – škarda bahenní

Dactylis glomerata – srha laločnatá (srha říznačka)

Dactylorhiza majalis – prstnatec májový

Danthonia decumbens – trojzubec poléhavý

Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá

Dianthus sylvaticus – hvozdík lesní

Digitalis purpurea – náprstník červený

Dryopteris dilatata – kapraď rozložená

Eleocharis palustris agg. – bahnička mokřadní (bahnička bahenní)

Epilobium angustifolium – vrbovka úzkolistá (vrbka úzkolistá)

Epilobium ciliatum – vrbovka žláznatá

Epilobium montanum – vrbovka horská

Epilobium palustre – vrbovka bahenní

Equisetum arvense – přeslička rolní

Equisetum fluviatile – přeslička poříční

Equisetum palustre – přeslička bahenní

Equisetum sylvaticum – přeslička lesní

Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý

Eriophorum vaginatum – suchopýr pochvatý

Euphorbia cyparissias – pryšec chvojka

Festuca pratensis – kostřava luční

Festuca rubra – kostřava červená

Filipendula ulmaria – tužebník jilmový

Fraxinus excelsior – jasan ztepilý

Galeopsis tetrahit – konopice rolní

Galium album – svízel bílý

Galium palustre – svízel bahenní

Galium saxatile – svízel hercynský

Galium uliginosum – svízel slatinný

Galium verum – svízel syřišťový

Geranium palustre – kakost bahenní

Geranium sylvaticum – kakost lesní

Geum rivale – kuklík potoční

Glyceria fluitans – zblochan vzplývavý

Gnaphalium sylvaticum – protěž lesní (protěženec lesní)

Heracleum sphondylium – bolševník obecný

Hieracium aurantiacum – jestřábník oranžový

Hieracium lachenalii – jestřábník Lachenalův

Hieracium pilosella – jestřábník chlupáček

Holcus lanatus – medyněk vlnatý

Hylotelephium telephium – rozchodník nachový

Hypericum maculatum – třezalka skvrnitá

Hypochaeris radicata – prasetník kořenatý

Chaerophyllum aromaticum – krabilice zápašná

Chaerophyllum hirsutum – krabilice chlupatá

Chrysosplenium oppositifolium – mokrýš vstřícnolistý

Juncus bufonius – sítina žabí

Juncus bulbosus – sítina cibulkatá

Juncus conglomeratus – sítina klubkatá

Juncus effusus – sítina rozkladitá

Juncus filiformis – sítina niťovitá

Juncus squarosus – sítina kostrbatá

Lathyrus linifolius – hrachor horský

Lathyrus pratensis – hrachor luční

Lathyrus sylvestris – hrachor lesní

Lemna minor – okřehek menší

Leucanthemum vulgare agg. – kopretina bílá

Lilium bulbiferum – lilie cibulkonosná

Linaria vulgaris – lnice květel

Lotus corniculatus – štírovník růžkatý

Lotus uliginosus – štírovník bažinný

Luzula campestris agg. – bika ladní

Luzula luzuloides – bika bělavá (bika hajní)

Luzula multiflora – bika mnohokvětá

Lycopodium clavatum – plavuň vidlačka

Lychnis flos-cuculi – kohoutek luční

Lysimachia vulgaris – vrbina obecná

Mentha arvensis – máta rolní

Menyanthes trifoliata – vachta trojlistá

Meum athamanticum – koprník štětinolistý

Myosotis nemorosa – pomněnka hajní

Myosotis palustris – pomněnka bahenní

Narcissus sp. – narcis

Nardus stricta – smilka tuhá

Oxycoccus palustris – klikva bahenní

Pedicularis sylvatica – všivec lesní (všivec ladní)

Peplis portula – kalužník šruchový

Phalaris arundinacea – chrastice rákosovitá

Phleum pratense – bojínek luční

Phragmites australis – rákos obecný

Phyteuma spicatum – zvonečník klasnatý

Picea abies – smrk ztepilý

Picea pungens – smrk pichlavý

Pinus mugo – borovice kleč (kosodřevina)

Plantago major – jitrocel větší

Poa annua – lipnice roční

Poa pratensis – lipnice luční

Poa trivialis – lipnice obecná

Polygala serpyllifolia – vítod douškolistý

Polygala vulgaris – vítod obecný

Populus tremula – topol osika (osika)

Potamogeton natans – rdest vzplývavý

Potentilla erecta – mochna nátržník

Prunella vulgaris – černohlávek obecný

Ranunculus acris – pryskyřník prudký

Ranunculus auricomus agg. – pryskyřník zlatožlutý

Ranunculus repens – pryskyřník plazivý

Rhinanthus minor – kokrhel menší

Rubus idaeus – ostružiník maliník (maliník)

Rumex acetosa – šťovík kyselý (kyseláč luční)

Rumex longifolius – šťovík dlouholistý

Rumex obtusifolius – šťovík tupolistý

Salix aurita – vrba ušatá

Salix caprea – vrba jíva

Salix cinerea – vrba popelavá

Salix pentandra – vrba pětimužná

Salix purpurea – vrba nachová

Salix repens – vrba plazivá

Sambucus racemosa – bez červený

Scirpus sylvaticus – skřípina lesní

Scrophularia nodosa – krtičník hlíznatý

Senecio jacobaea – starček přímětník

Senecio ovatus – starček Fuchsův (starček vejčitý)

Sorbus aucuparia – jeřáb ptačí

Stellaria alsine – ptačinec mokřadní

Stellaria graminea – ptačinec trávovitý

Tanacetum vulgare – vratič obecný

Taraxacum sect. Ruderalia – pampeliška

Tephroseris crispa – starček potoční (pastarček potoční)

Tragopogon orientalis – kozí brada východní

Trientalis europaea – sedmikvítek evropský

Trifolium aureum – jetel zlatý (dětel zlatý)

Trifolium hybridum – jetel zvrhlý (jetelovec švédský)

Trifolium medium – jetel prostřední

Trifolium pratense – jetel luční

Trifolium repens – jetel plazivý (jetelovec plazivý)

Trifolium spadiceum – jetel kaštanový (dětel kaštanový)

Trisetum flavescens – trojštět žlutavý

Trollius altissimus – upolín nejvyšší

Tussilago farfara – podběl lékařský

Typha latifolia – orobinec širokolistý

Urtica dioica – kopřiva dvoudomá

Vaccinium myrtillus – borůvka (brusnice borůvka)

Vaccinium uliginosum – brusnice vlochyně

Valeriana dioica – kozlík dvoudomý

Valeriana excelsa – kozlík výběžkatý

Veronica beccabunga – rozrazil potoční

Veronica chamaedrys agg. – rozrazil rezekvítek

Veronica officinalis – rozrazil lékařský

Vicia cracca – vikev ptačí

Vicia sepium – vikev plotní

Vicia tetrasperma – vikev čtyřsemenná

Viola palustris – violka bahenní

Viola tricolor subsp. polychroma – violka trojbarevná různobarevná

Viola tricolor subsp. tricolor – violka trojbarevná pravá

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

Fotografováno na jaře a v létě roku 2017.

Další přírodně cenná území Ústeckého kraje naleznete v TOMTO ODKAZU.

Poslat emailem