Popis: Krátce vytrvalá, trsnatá bylina vysoká 10-40 cm. Lodyhy jsou přímé, trojhranné, lysé, listy jsou delší než lodyhy, 3-5 mm široké, světle až šedozelené, pochvy jsou nerozpadavé. Klásky jsou odděleného pohlaví, samčí klásky bývají v počtu 1-3, samičí 3-5, samičí jsou oddálené, rozprostřené po celé délce stonku, dlouhé asi 20-30 mm, mošničky jsou v nich uspořádány do šroubovice, klásky proto nemají zřetelné podélné řady. Dolní klásky jsou stopkaté, dolní listen má dlouhou pochvu. Okvětí chybí, blizny jsou tři. Světle hnědé žilkované mošničky jsou delší než plevy, s dlouhým dvouzubým zobánkem, jsou lysé, jen na okraji zobánku drsné, dlouhé asi 5-7 mm. Kvete od května do července.
Záměny: Rozlišování ostřic nepatří ke zcela snadným úkolům, zvláště proto, že jich je mnoho. Z našich druhů je velmi podobná také vzácná ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), která je celkově mohutnější, mošničky má uspořádané do řad, alespoň některé klásky bývají sblížené a roste jen na Moravě. Už mnohem méně podobná je např. běžná ostřice srstnatá (Carex hirta), která je celkově chlupatější.
Ekologie: Slanomilná rostlina rostoucí na zasolených loukách a mokřadech, na místech se zhutnělou půdou, kde dochází vlivem letního výparu k hromadění solí na povrchu půdy. Obsazuje i místa silně člověkem pozměněná, jako okraje cest, dna těžebných jam, hráze apod.
Rozšíření v České republice: Roste v severozápadních Čechách (Mostecko, Žatecko, České středohoří) s přesahem do Polabí a na jižní Moravě. Vzácná, ustupuje.
Celkové rozšíření: Roste od střední a jihovýchodní Evropy, přes Evropu východní na Kavkaz, do Íránu, do střední Asie a na Sibiř až k jezeru Bajkal.
Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2t), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§2), na Slovensku je řazena mezi druhy ohrožené a zákonem chráněné.
Autor textu: Radim Cibulka.
Autor fotografií: Radim Cibulka a Daniel Hrčka.
Publikováno dne 15.2.2014.
Fotografováno v přírodní památce Koštice, ve dnech 19.6.2008 a 5.7.2013.
Poslat emailem
