Syn.: Montia lamprosperma Cham., Montia verna Necker, Montia minor C. C. Gmel., Montia rivularis auct. vix C. C. Gmel. Čeleď: Portulacaceae Juss. – šruchovité
Popis: U nás převážně vytrvalá bylina vysoká 5-20 cm. Lodyhy jsou položené až vystoupavé, při ponoření do vody splývavé, chabé, na uzlinách kořenující. Listy jsou vstřícné, přisedlé, celokrajné, víceméně masité, úzce obkopinaté až obkopinaté. Květenství jsou chudá, vrcholičnatá, úžlabní i vrcholová. Květy jsou souměrné, drobné, před rozkvětem nící, okvětí je bílé, pětičetné, podepřené dvěma zelenými listénci napodobujícími kalich a za plodu se zvětšujícími, tyčinky jsou tři, pestík je jeden, semeník je srostlý ze tří plodolistů. Plodem je tobolka, semena jsou okrouhle ledvinovitá, lesklá, s plochými políčky, za zralosti černá. Kvete od června do září. Záměny: Od blízce příbuzné zdrojovky potoční (Montia hallii) se odlišuje pouze hladkými semeny. Značně podobný je také ptačinec mokřadní (Stellariaalsine), který má ovšem jiné květy a plody, odlišení sterilních lodyh vyžaduje jistou zkušenost, má např. hranatou lodyhu. Ekologie: Roste na nevápnitých prameništích, v potočních stružkách, v lučních příkopech, u nás především v horských prameništích. Rozšíření v České republice: Roste vzácně v pohraničních horách: Krušné hory, Orlické hory, Šumava, Krkonoše, Hrubý Jeseník. Doložena je též z Třeboňské pánve. Může být přehlížena, ale nepochybně je vzácná. Celkové rozšíření: Má rozsáhlý areál na severní i jižní polokouli v chladnějších a vlhčích územích, v Evropě roste hlavně na severu, v jižní Evropě pouze v horách. Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1b), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§1). Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Publikováno dne 1.10.2015.
Fotografováno v Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště a v Přírodní rezervaci Ryžovna, dne 11.8.2014.
Popis: U nás převážně vytrvalá bylina vysoká 5-20 cm. Lodyhy jsou položené až vystoupavé, při ponoření do vody splývavé, chabé, na uzlinách kořenující. Listy jsou vstřícné, přisedlé, celokrajné, víceméně masité, úzce obkopinaté až obkopinaté. Květenství jsou chudá, vrcholičnatá, úžlabní i vrcholová. Květy jsou souměrné, drobné, před rozkvětem nící, okvětí je bílé, pětičetné, podepřené dvěma zelenými listénci napodobujícími kalich a za plodu se zvětšujícími, tyčinky jsou tři, pestík je jeden, semeník je srostlý ze tří plodolistů. Plodem je tobolka, semena jsou okrouhle ledvinovitá, lesklá, s plochými políčky, za zralosti černá. Kvete od června do září.
Záměny: Od blízce příbuzné zdrojovky potoční (Montia hallii) se odlišuje pouze hladkými semeny. Značně podobný je také ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), který má ovšem jiné květy a plody, odlišení sterilních lodyh vyžaduje jistou zkušenost, má např. hranatou lodyhu.
Ekologie: Roste na nevápnitých prameništích, v potočních stružkách, v lučních příkopech, u nás především v horských prameništích.
Rozšíření v České republice: Roste vzácně v pohraničních horách: Krušné hory, Orlické hory, Šumava, Krkonoše, Hrubý Jeseník. Doložena je též z Třeboňské pánve. Může být přehlížena, ale nepochybně je vzácná.
Celkové rozšíření: Má rozsáhlý areál na severní i jižní polokouli v chladnějších a vlhčích územích, v Evropě roste hlavně na severu, v jižní Evropě pouze v horách. 
Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1b), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§1).
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Poslat emailem
