Syn.: Omalotheca norvegica (Gunn.) Schultz-Bip. et F. W. Schultz
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Popis: Vytrvalé, (10-)20-35(-50) cm vys. šedoplstnaté byliny, nápadně trsnaté, s krátkým oddenkem, někdy s 1 nekvetoucím výběžkem. Lodyhy přímé, zřídka šikmo vystoupavé, jednoduché, ± nevětvené, řídce olistěné, se spodními listy za květu odumírajícími. Listy na líci hustě nebo vločkovitě plstnaté, někdy přitiskle chlupaté a zřídka olysávající, šedozelené až sytě světle zelené, dol. šir. kopinaté, (4-)6-12(-18) cm dl., (0,2-)0,5-0,8(-1,4) cm šir., pozvolna v krátký řapík zúžené, výrazně 3žilné až slabě 5žilné, střední podlouhle kopinaté, 3žilné, (4-)6-10(-16) cm dl., (0,3-)0,5-0,7(-1,0) cm šir., spodní listeny úzce kopinaté, nevýrazně 3žilné až 1žilné, zdéli květenství nebo do 1/2 květenství. Úbory přisedlé nebo stopkaté, jednotlivé nebo po 2-3(-5), v úžlabních klubíčkách vytvářející husté klasnaté květenství, v dol. části často přetrhované, s 20-40(-70) úbory. Květenství zaujímá 1/4, vz. až 1/3 lodyhy. Zákrov zvonkovitý nebo válcovitý, zákrovní listeny eliptické, vejčité až šir. vejčité, obvykle 3řadé, na hřbetní straně pýřité až krátce plstnaté, vz. lysé, zelené, s širokým tmavě hnědým až černým lemem, na okraji někdy světlejším. Květy nahnědlé, červenohnědé, vz. růžové, 3,5 mm dl., vnitřní oboupohlavné po 3-5, trubkovité, s pět korunními cípy, okrajových samičích ±40, úzce trubkovité až nitkovité. Nažky oválné, (1,1-)1,2-1,4(-1,5) mm dl., 0,3-0,4 mm šir., krátce chlupaté, s chmýrem, štětinky chmýru 3,5-3,7 mm dl., na bázi srostlé, v celosti opadavé a rozestálé v tupém úhlu. Kvete od července do září.
Variabilita: Druh málo proměnlivý ve výšce lodyhy, velikosti listů, v jejich barvě a odění, ve větvení a délce květenství a v barvě zákrovních listenů. Rostliny s listy delšími a širšími, na rubu slaběji plstnatými a na líci zelenými jsou hodnoceny jako var. viridescenc Legrand. Této charakteristice odpovídají jedinci z mírně zastíněných stanovišť, popř. z více zapojených společenstev s nápadně širokými listy, až (0,5-)0,6-1,0(-1,5) cm šir. a často s 5 žilkami na listech. Méně významnou odchylkou bez taxonomického významu je f. nanum (St-Lager) Br.-Bl. s délkou lodyhy 5-8 cm vys., s listy krátkými a úzkými a s úbory v krátkých klasech.
Záměny: Snadno zaměnitelný za protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum), která zasahuje ažb do nejnižších poloh. Má ale listy s vyniklou pouze 1 žilkou, listy na líci lysými. zákrovní listeny na hřbetní straně jsou lysé a často pod špičkou s hnědou skvrnou (nikoliv s výrazným tmavě hnědým až černým lemem), nejdolejší listen dosahuje maximálně do 1/2 květenství.
Ekologie: Vysokohorské travnaté hole, málo zapojené porosty horských luk, světliny v lesích a kosodřevině nebo na okrajích lesů, často ve společenstvech vzniklých po odlesnění, stavbou cest nebo jinak ovlivněných člověkem. Půdy čerstvě vlhké až vlhké, živinami středně bohaté, lehké až středně těžké, rašelinné, písčité i čistě hlinité, nejčastěji kyselé a především nevápnité. Ve společenstvech horských krátkostébelných luk a pastvin svazu Nardion a na mezofilních horských loukách svazu Polygono–Trisetion, často také ve společenstvech vysokostébelných trávníků řádu Calamagrostietaliavillosae, ve svazech Calamagrostion arundinaceae a Calamagrostion villosae, zde převážně v as. Crepido-Calamagrostidetum villosae (Zlatník 1925) Jeník 1961.
Rozšíření: Hory stř. a j. Evropy, s. Evropa (Island, Britské souostroví, Skandinávie), méně častý na z. a v. Sibiři, ve stř. Asii, v Kanadě a Grónsku. Na území ČR se vyskytuje v nejvyšších polohách většiny horských oblastí: v Krkonoších a Hrubém Jeseníku místy dosti hojně, v Jizerských a Orlickách horách, na Králickém Sněžníku, na Šumavě a v Moravskoslezských Beskydech roztroušeně až velmi vzácně, roste ve výškách od 1000-1100 m, výjimečně sestupuje do nižších poloh. Těžiště v supramontánním a subalpínském stupni.
Ohrožení: V České republice je řazena mezi ohrožené druhy (C3), zákonem není chráněna.
Poslat emailem
