Tento příspěvek byl přečten2518krát!
Syn.: Carduus cyanoides L. var. monoclonus L., Serratula cyanoides DC., Carduus cyanoides Bieb.
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité
Popis: Rostliny vytrvalé, 20–50(–60) cm vysoké. Lodyha přímá, větvená, zvláště v horní části řídce vločkovitě plstnatá, kvetoucí 1–3 úbory. Listy na líci lysé, na rubu běloplstnaté, spodní listy v obrysu úzce vejčité, hluboce peřenosečné, s úkrojky 1–3 mm širokými, dlouze kopinatými, 15–18 cm dlouhé. Horní listy nedělené, podlouhle čárkovité. Úbory vyrůstající jednotlivě nebo na konci větví, v průměru 1,5–3 cm velké. Zákrovy kulovité, víceřadé, šedoplstnaté, vzpřímené. Plodem jsou hladké nebo lehce zbrázděné nažky s chmýrem.
Ekologie: V České republice roste v nezapojených společenstvech písečných dun, v řídkých borových lesích nebo i na vřesovištích. Z původního mnohem většího výskytu v oblasti Polabí mezi Nymburkem a Terezínem je do současnosti známa už pouze z Písčiny u Tišic. Na lokalitě Písčiny u Oleška již vyhynula, zkouší se její výsev na Písčině u Tuhaně.
Rozšíření: Souvislý areál se rozprostírá od Běloruska, Ukrajiny, Kavkazu a Turkistánu po západní Sibiř až k Altaji, ve střední Evropě v Německu a Čechách se vyskytují jen izolovaná naleziště. Na území Slovenské republiky neroste.
Ohrožení: Je řazen ke kriticky ohroženým druhům květeny České republiky (C1t), zákonem chráněn ve stejné kategorii (§1). Důvodem mizení druhu je především velký úbytek lokalit zapříčiněný nevhodným lesním hospodařením, zvětšováním plochy orné půdy, těžbou písku nebo zástavbou. V souvislosti s častým napadením květů je značně omezena možnost generativní reprodukce. Ohrožení spočívá také v konkurenci jiných rostlinných druhů a v zastiňování stanoviště dřevinami.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 28.3.2013.
Poznámka: některé fotografie byly publikovány také v článku Písčina u Tuhaně v návrhu evropsky významných lokalit, v časopise Ochrana přírody č. 2/2008 – viz také http://salvia-os.cz/ke-stazeni.