Popis: Vytrvalá masožravá bylina vytvářející na podzim přezimovací pupen – hibernaculum, listy poté zanikají. Listy vyrůstají v listové růžici, jsou vzpřímené až polovzpřímené, dlouze řapíkaté, 2-5 cm dlouhé. Čepele jsou obvejčité až klínovitě obvejčité, naspodu lysé, zelené, svrchu porostlé stopkatými červenými tentakulemi. Stvol je nejčastěji jeden, postranní, na bázi obloukovitě vystoupavý, stejně jako listy zprvu spirálovitě stočený, 1-2x delší než listy, asi 2-6 cm vysoký, načervenalý s 3-7 květy. Květy jsou rozlišeny na kalich a korunu, kalich je zvonkovitý, korunní lístky jsou obvejčité až kopisťovité, bílé. Plodem je vejcovitá tobolka, podélně brázditá, s vytrvávajícím kalichem a drobnými semeny. Kvete od července do srpna.
Záměny: V úvahu připadá záměna s křížencem rosnatkou obvejčitou (Drosera x obovata), která je neplodná se zakrnělými tobolkami nebo s rosnatkou anglickou (Drosera anglica), obě mají stvol v poměru k listům delší, přímý a vyrůstající ze středu listové růžice. Také nemívají tak vzpřímené listy.
Ekologie: Roste na přechodových rašeliništích, vzácně na vrchovištích, převážně na kyselých podkladech, v mělkých zaplavovaných šlencích a tůňkách, někdy v rašeliníku nebo na obnaženém substrátu.
Rozšíření v České republice: Naše nejvzácnější rosnatka. Roste na Třeboňsku, v Českém lese a na Chebsku. Vysazena byla u Třeboně a na Dokesku.
Celkové rozšíření: V Evropě roste od severovýchodu Pyrenejského poloostrova a Británie přes západní a střední Evropu na sever do Skandinávie, Pobaltí a Ruska, na jihu zasahuje do severní Itálie, na východě na Ukrajinu a na Kavkaz, roste též v severní Americe, především na atlantickém pobřeží od severu až na Floridu a dále na Kubě a v Guyanské vysočině v jižní Americe.
Poslat emailem
