Syn.: Schoenus fuscus L., Phaeocephalum fuscum (L.) House
Čeleď: Cyperaceae Juss. – šáchorovité
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 10-40 cm s oddenkem s dlouhými plazivými výběžky, slabě trsnatá. Lodyha je přímá, nevětvená, listy jsou čárkovité, asi 15 cm dlouhé a 1 mm široké. Oblé klásky skládají chudý svazeček na konci lodyhy podepřený listenem 2-4 krát delším než květenství, často se vytvářejí níže na lodyze malé svazečky postranní v počtu 1-2. Klásky jsou tvořeny 2-3 horními plodnými květy a 3-4 dolními jalovými květy se zřetelně menšími plevami. Plevy jsou hnědé, okvětí tvoří 4-6 štětinek, z nichž některé jsou delší než nažka. Blizny jsou dvě, tyčinky tři. Nažky jsou hladné, hnědé. Kvete od května do července.
Záměny: Ve sterilním stavu snadno přehlédnutelná a zaměnitelná za jiné trávovité byliny, v květech a plodech je poněkud podobná hrotnosemence bílé (Rhynchospora alba), ale i jiným zástupcům rodů ostřice (Carex), šášina (Schoenus), skřípinka (Blysmus), případně kamyšník (Bolboschoenus).
Ekologie: Roste na oligotrofních přechodových rašeliništích, na půdách mokrých, občasně přeplavovaných. Na naší poslední lokalitě roste na vlhkých humózních píscích. Zdá se, že je citlivější a tudíž vzácnější než příbuzná hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), přinejmenším na okrajích areálu. Zřetelně upřednostňuje chladné oblasti s oceánickým klimatem.
Rozšíření v České republice: Rostla vzácně na Dokesku a Třeboňsku, dnes patrně pouze na březích Máchova jezera.
Celkové rozšíření: V Evropě roste v Británii, v západní, střední a severní Evropě, v severovýchodní Evropě v Pobaltí a severním Rusku, kde zasahuje do Karélie. Dále v Alpách a ojediněle ve Španělsku. Roste též na východě Severní Ameriky.
Poslat emailem
