Popis: Vytrvalá hustě trsnatá šedozelená tráva, vysoká 30-80 cm. Čepele listů jsou čárkovité, lysé, za sucha svinuté, za vlhka ploché, listy mají alespoň v mládí na konci štětičku chlupů, pochvy horních stébelných listů jsou drsné. Květenství je latovité, klásky jsou jednokvěté. Plevy jsou dvě, blanité, plucha je kožovitá, ovinutá kolem obilky, je porostlá řadami chloupků, osina je dlouhá, nápadná, péřitě zakončená. Hřbetní řada chlupů je výrazně delší než řady postranní, břišní končí hluboko pod bází osiny. Plodem je štíhlá okoralá obilka 18-21 mm dlouhá, stopka obilky je víceméně rovná. Kvete od května do června.
Záměny: Určování trav není rozhodně snadné. Tento druh kavylu se nejvíce podobá na kavyl Ivanův (Stipa pennata), nezřídka je považován za jeho poddruh. Od kavylu Ivanova liší se kavyl písečný v drobných znacích jako je spíše rovná stopka obilky, drsné pochvy horních stébelných listů a poněkud delší a štíhlejší obilky. Podobné jsou i další péřité kavyly s lysými listy jako je kavyl sličný (S. pulcherrima) nebo kavyl skalní (S. eriocaulis). U nás se kavyl písečný nejlépe pozná podle stanoviště, neb v zásadě jako jediný roste na písčinách.
Ekologie: Roste na písčinách, na půdách v létě suchých, výhřevných, zásaditých až neutrálních.
Rozšíření v České republice: Roste hojně na vátých píscích mezi Bzencem a Hodonínem, vzácně na hrúdech v oblasti soutoku Moravy a Dyje.
Celkové rozšíření: Druh roste ostrůvkovitě ve střední a jihovýchodní Evropě (panonská oblast, Balkán), souvisleji se vyskytuje ve východní Evropě (Ukrajina, jih Ruska), zasahuje až na Sibiř a na sever střední Asie (Kazachstán). Z německo-polského pomezí je uváděna subsp. germanica.
Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1b), zákonem je chráněn ve stejné kategorii (§1), na Slovensku se řadí k druhům ohroženým a je chráněn zákonem.
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno v národní přírodní památce Váté písky, dne 12.5.2016 a v oblasti soutoku Moravy a Dyje na hrúdu Dúbrava, dne 11.5.2016.
Poslat emailem
