Tento příspěvek byl přečten1787krát!
Slovensky: pupkovník obyčajný, německy: Gewöhnliche Wassernabel, polsky: wąkrota zwyczajna.
Syn.: Hydrocotyle schkuhriana Rchb.
Čeleď: Hydrocotylaceae Hyl. – pupečníkovité
Popis: Vytrvalá bylina s tenkou plazivou lodyhou, často skrytou v porostech mechorostů. Lodyha je lysá, v uzlinách se svazkem kořenů, 20-60 cm dlouhá, zbarvená do oranžova a často ještě hnědonachově naběhlá. Listy vyrůstají z uzlin jednotlivě nebo vzácněji po dvou, jsou řapíkaté, štítnaté, okrouhlé, 2-4 cm v průměru, s okrajem 1-2krát vroubkovaným až mělce laločnatým, jsou zelené, svrchu lysé, s 6-9 paprsčitě uspořádanými hlavními žilkami, řapík je chlupatý, až 30 cm dlouhý, palisty jsou drobné. Hroznovitá květenství vyrůstají v úžlabí listů, s květy v 1-4květých přeslenech. Květy jsou pětičetné, pravidelné, oboupohlavné, podepřené šupinovitými listeny. Kalich je nezřetelný, korunních lístků je pět, jsou bělavé nebo růžové, vejčité, drobné. Tyčinek je pět, kratších než okvětní lístky. Plodem je z boku silně smáčklá dvounažka, širší než delší, asi 2 mm široká, červeně bradavčitá, na vrcholu se dvěma čnělkami. Kvete od června do července.
Záměny: Samotné porosty listů jsou zaměnitelné za mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium aletrnifolium) nebo mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolim), jež mají poněkud podobné, vroubkované listy asi tak stejně veliké a též rostou na vlhkých stanovištích. Mají zcela odlišná květenství a listy jen někdy zdánlivě jakoby štítovité.
Ekologie: Roste na na bažinatých okrajích rybníků a tůní, v příkopech, na rašelinných loukách, ojediněle ve světlých olšinách, na vlhkých až zaplavovaných místech s výškou zaplavení asi do 10 cm, často na kyselých půdách, chudých na živiny. Listy často přezimují.
Rozšíření v České republice: U nás roste spíše vzácně, hojněji se vyskytuje pouze na Třeboňsku. Dále roste v severních Čechách, zvláště na Dokesku a Českolipsku, v Ašském výběžku, na Rožďalovicku a ve východním Polabí, dříve snad též na severní Moravě na Osoblažsku. V Pobeskydí byl patrně vysazen.
Celkové rozšíření: Roste především na západě Evropy, dále na Islandu, na Azorských ostrovech, ve Středomoří včetně ostrovů, v jižní Skandinávii, v Pobaltí, Polsku, na Slovensku. Uváděn je též ze severní Afriky, z oblasti Kavkazu a z Íránu.
Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3), zákonem je též chráněn jako ohrožený druh (§3), na Slovensku se řadí k druhům zranitelným a je chráněn zákonem.
Poznámka: Rostlina je jedovatá. Podle molekulárních znaků je pupečník nověji řazen do čeledi aralkovité (Araliaceae).
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno na Ašsku u Nového rybníka u Studánky, dne 31.8.2013 a v národní přírodní rezervaci Lužní potok, dne 31.8.2015.