Popis: Vytrvalá bylina s bělavým uzlinatým oddenkem vytvářející sterilní přízemní chudolisté růžice, za květu vysoká 15-30 cm. Přízemní listy jsou řapíkaté, s čepelemi široce podlouhlými až eliptickými, na spodu se 2-3mi páry vyniklých žilek. Lodyhy jsou přímé, tupě trojhranné, s jedním až dvěma střídavými lodyžními listy a 3-4mi páry vstřícných listů. Dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, eliptické, horní jsou drobnější, přisedlé, špičaté. Květenství je obvykle 12-20 květé, listenaté, obvykle tvořené víceramenným vrcholíkem s křižmostojnými větvemi, někdy je ale chudokvěté až jednokvěté. Květy jsou pětičetné, vzácně čtyřčetné, kalich je členěný až téměř k bázi, cípy jsou čárkovitě kopinaté, celokrajné, špičaté, koruna je podobně utvářená, ale korunní cípy jsou zřetelně větší, na bázi s kopečkovitými přívěsky. Zbarvení koruny je neobvyklé, zdálky jakoby kovově modré, zblízka pak žlutozelené nebo bledě modrofialové s šedofialově naběhlými podélnými žilkami a okraji, na špičce či v horní polovině celé šedofialově naběhlé. Zřídka je koruna celá špinavě žlutě zbarvená. Semeník je vřetenovitý na krátkém gynoforu, tobolky jsou vejcovitě vřetenovité až vejcovité, semena jsou plochá, křídlatá. Kvete od června do srpna.
Záměny: U nás za květu těžko zaměnitelný.
Ekologie: Roste na horských prameništích, na mokvavých skalách, na rašelinných loukách, na místech s vysokou hladinou spodní vody.
Rozšíření v České republice: Roste v pohraničních horách, velmi vzácně v Krušných horách, v Jizerských horách a na Šumavě, hojněji v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku.
Celkové rozšíření: V Evropě roste ostrůvkovitě, převážně v horách, řidčeji níže, od Pyrenejí a Alp přes střední Evropu do Pobaltí a východního Ruska, přes Karpaty na Balkán. Uváděn je též z Asie a severní Ameriky, kde se může jednat o příbuzné taxony.
Poslat emailem
