Tento příspěvek byl přečten309krát!

Slovensky: škripinec dvojbliznový, německy: Salz-Teichbinse, polsky: oczeret Tabernemontana.

Syn.: Schoenoplectus lacustris subsp. glaucus (Sm.) Hartm., Schoenoplectus lacustris subsp. tabernaemontani (C. C. Gmel.) A. et D. Löve, Schoenoplectus validus (Vahl) A. et D. Löve, Heleogiton tabernaemontani (C. C. Gmel.) Peterm., Cyperus tabernaemontani (C. C. Gmel.) Missbach et E. H. L. Krause, Heleophylax tabernaemontani (C. C. Gmel.) Schinz et Thell.

Čeleď:  Cyperaceae Juss. – šáchorovité

Schoenoplectus tabernaemontani

Popis: Rostliny sivě nebo šedě zelené, nanejvýš 1,5 metru vysoké. Listy na bázi pochvaté, listové pochvy bezčepelné. Dolní listen čárkovitě kopinatý, na okraji drsný. Kružel vrcholový nebo zdánlivě postranní. Klásky 3-8 mm dlouhé, vejčité. Alespoň dolní plevy mají purpurové papily téměř po celé ploše až v úzkém okolí žebra, většinou se 2 bliznami. Nažky 2-2,5 mm dlouhé, šedohnědé, bez zobánku, ale s malým špičatým stylopodiem. Převážná většina plodů smáčknutých, bez výrazného hřbetního kýlu, až 3,1 mm dlouhé a 1,8 mm široké. Kvete od června do července.

Schoenoplectus tabernaemontani

Záměny: Skřípinec Tabernaemontanův je podobný častějšímu skřípinci jezernímu (Schoenoplectus lacustris). Ten vyhledává spíše břehy tekoucích a stojatých vod, bývá vyšší (až ke 3 metrům), má většinou zelenou lodyhu, plody má tupě 3hranné, s výrazným hřbetním kýlem a převážně jen 3 blizny.

Schoenoplectus tabernaemontani

Ekologie: Skřípinec Tabernaemontanův je příležitostný halofyt, jeho výskyt často indikuje vyšší obsah solí v půdě či ve vodě. Vyhledává slabě zasolené močály, rákosiny na březích vod, příkopy, luční bažiny, nebo mokrá slaniska.

Schoenoplectus tabernaemontani

Rozšíření v České republice: Skřípinec Tabernaemontanův je roztroušeně se vyskytujícím druhem, který vyhledává především nížiny a nivy větších řek. V jiných částech je vzácný (v členitém reliéfu s nedostatkem vhodných stanovišť) nebo je jeho výskyt podpořen specifickými podmínkami (např. národní přírodní rezervace Soos).

Schoenoplectus tabernaemontani

Celkové rozšíření: Roste téměř po celé Evropě, i když značně nerovnoměrně a v některých částech je i velmi vzácný nebo chybí. Zasahuje do evropské části Ruska, na Kavkaz, Sibiř a Dálný východ. V severní Africe je výskyt pravděpodobný. Ve východní části Asie, Severní a Jižní Americe, Austrálii a jižní Africe roste blízce příbuzný Schoenoplectus validus (Vahl) A. et D. Löve, který je se skřípincem Tabernaemontanovým často ztotožňován.

Schoenoplectus tabernaemontani

Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny České republiky (C2b), zákonem není chráněn.

Schoenoplectus tabernaemontani

Výskyt v katastru města Odolena Voda: Výskyt skřípince Tabernaemontanova je uváděn J. Rydlem v roce 1982 v „depresi u železniční tratě Neratovice – Kralupy n. Vltavou, mezi obcemi Úžice a Netřeba“. Přesto, že přímo v katastru města nebyl ověřen, je jeho výskyt i nadále velmi pravděpodobný. Jedná se o jednu z více lokalit nacházejících se podél trati mezi Úžicemi a Neratovicemi. Autorem článku je známá především lokalita v přírodní památce Netřebská slaniska, kde byl v roce 2005 zaznamenán 1 trs tohoto druhu. Nalezen byl ale jinými autory i podél trati u Neratovic. Pro květenu Odoleny Vody a okolí má velký význam, protože dokládá existenci bývalých slanistých močálů, které se dříve rozkládaly v širším okolí Netřeby.

Schoenoplectus tabernaemontani

Poznámka: Z okolí blízkých Úžic byl na jedné ze 2 známých lokalit v České republice udáván výskyt skřípince poléhavého (Schoenoplectus supinus). Tento druh, který vyhledává obnažené břehy rybníků, je u nás v současnosti považovaný za vyhynulý.

Schoenoplectus tabernaemontani

 Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno v přírodní památce Netřebská slaniska, dne 28.6.2005 a na mokřině u trati v povodí Poleradského potoka, dne 23.5.2012.

Odolena Voda_znak

 

Na projekt „Za přírodou města Odolena Voda“ finančně přispělo město Odolena Voda.

Facebook