Popis: Vytrvalá bylina se silným hlavním kořenem a větvenou kořenovou hlavou. Lodyhy jsou poléhavé až vystoupavé, 20-40 cm dlouhé, listnaté, tupě čtverhranné, často větvené. Listy jsou krátce řapíkaté, trojčetné, lístky jsou řapíčkaté přičemž prostřední lístek má řapíček delší než lístky postranní. Lístky jsou zpravidla čárkovité až úzce obkopinaté, na bázi klínovité, na vrcholu uťaté, drobně zubaté, palisty jsou kopinaté. Květenstvím jsou chudé, hlávkovitě zkrácené úžlabní hrozny složené nejčastěji ze 2-8 květů. Květy jsou stopkaté, podepřené listeny, stopky se za plodu prodlužují. Kalich je zvonkovitý, pěticípý, cípy jsou asi tak dlouhé jako kališní trubka. Koruna je 5-8 mm dlouhá, světle žlutá, pavéza je víceméně obvejčitá, křídla jsou delší než člunek, ale kratší než pavéza. Plodem je nepukavý, opadavý, hlemýžďovitě stočený lusk s 1,5-4 těsně přilehlými závity bez zřetelného otvoru uprostřed, plody jsou holé, lysé, hnědošedé. Semena jsou elipsoidní až úzce ledvinovitá, hnědá, v počtu 4-6. Kvete od dubna do srpna.
Záměny: Zaměnitelná za řadu drobných žlutě kvetoucích motýlokvětých rostlin. K těm podobnějším patří jetel ladní (Trifolium campestre), tolice nejmenší (Medicago minima), tolice dětelová (Medicago lupulina), pískavice tesalská (Trigonella monspeliaca), případně tolice srpovitá (Medicago falcata), od nichž se nejlépe odliší holými hlemýžďovitě stočenými plody bez otvoru mezi závity. Ostatní motýlokvěté rostliny jsou už méně podobné.
Ekologie: Roste na výslunných kamenitých a skalnatých stráních, v teplomilných trávnících, na mělkých, výhřevných a vysýchavých, často vápnitých půdách s dostatkem živin. Jde o konkurenčně slabý druh.
Rozšíření v České republice: Roste vzácně na Moravě, v okolí Moravského Krumlova, v Pavlovských kopcích, ojediněle i jinde.
Celkové rozšíření: Roste v jižní a střední Evropě od Rumunska, Albánie a Itálie na sever po Rakousko, jižní Moravu, Slovensko, a Maďarsko.
Poslat emailem
