Tento příspěvek byl přečten1972krát!
Syn.: Chondrilla virgata J. et C. Presl, Chondrilla glomerata C. Koch, Chondrilla acanthophylla Borkh. ex Reichenb., Chondrilla angustissima Hegetschw.
Čel.: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité
Popis: Vytrvalá, vzácně dvouletá bylina s válcovitě vřetenovitým, i více než 2m dlouhým kořenem a mléčnicemi, vysoká 40-120 cm. Lodyha je přímá, prutnatě větvená, chudě olistěná, hranatá, dole pýřitá a odstále štětinatá, výše pak lysá. Listy jsou jednak přízemní, v růžici, brzy zasychající, jednak lodyžní. Květenstvím je úbor složený pouze z jazykovitých květů žluté barvy. Úbory jsou četné, z 9-12 květů, jednotlivé nebo v málopočetných úžlabních přisedlých klubíčkách. Zákrov je úzce válcovitý, dvouřadý, světle zelený. Květy jsou uspořádány ve dvou řadách, liguly jsou asi tak dlouhé jako korunní trubka, na vrcholu s pěti zuby. Blizna je dvouramenná. Plodem je válcovitá zobánkatá nažka s padáčkem, chmýr je bělavý, víceřadý z jednoduchých drsných paprsků. Kvete od července do září.
Záměny: U nás obtížně zaměnitelný.
Ekologie: Roste na písčinách, na výslunných kamenitých svazích, podél cest, náspů, na vinicích, úhorech, mezích, přednostně na suchých půdách. Je světlomilný, vyskytuje se od nížin až do hor (mimo ČR).
Rozšíření v České republice: Roste především v širších pruzích kolem některých řek, tedy v Čechách v Polabí, Povltaví, Pootaví, Poohří, Pojizeří a na jižní Moravě na sever k Olomouci, na Svitavsko a na Pernštejnsko.
Celkové rozšíření: Roste v jižní, střední a východní Evropě, východní hranice je nejasná (záleží na taxonomické koncepci), podle Rusů nepřekračuje řeku Volhu. Dále roste v severozápadní Africe, v Malé Asii, na Blízkém Východě, po Afghánistán. Byl zavlečen do obou Amerik, do Austrálie a na Tasmániii. V Austrálii a v USA je považován za invazivní plevel.
Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3).
Využití: Bývá využíván jako salátová zelenina, případně v lidovém léčitelství.
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Publikováno dne 19.3.2014.
Fotografováno v Přírodní rezervaci Zvolská homole a na protipovodňové hrázi Trkmanky u Přírodní památky Trkmanský dvůr.