Tento příspěvek byl přečten2073krát!
Čel.: Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Popis: Přímá nebo vystoupavá, až 50 cm vysoká lodyha, se 4 hranami. Listy vstřícné, přisedlé, kopinaté, ostře pilovité, 3žilné, lysé, dolní listy záhy odumírající. Květy jednotlivé, vyrůstajících z úžlabí listenů, květní stopky kratší než podpůrný listen, koruna široce trubkovitá, dvoupyská, bílá, někdy červeně žilkovaná, na trubce žlutá, kalich hluboce členěný v 5 kopinatých špičatých cípů. Plodem je 4chlopňová tobolka s elipsoidními a zploštělými semeny. Kvete od června do července.
Záměny: Rostlina s poměrně charakteristickým vzhledem, jak co se týče zubatých listů, tak jednotlivých květů vyrůstajících z úžlabí listenů.
Ekologie: Bažinaté louky, obnažené břehy rybníků, močálovité břehy starých říčních ramen, lesní a lužní mokřady, luční příkopy, pískovny, lomová jezírka
Rozšíření v České republice: V minulosti na řadě míst České republiky, kde sledovala některé toky. Nedávné výskyty jsou známy ze západních a severních Čech. V jižních Čechách rostla v okolí Jindřichova Hradce a v Třeboňské pánvi u Vydří a Nových Hradů – zde byla viděna ještě v 90. letech 20. století. Větší část vyfotografovaných rostlin pochází patrně jen z výsevu do míst, kde má populace relativně přirozený charakter. Aktuálně roste konitrud s jistotou již jen na jižní Moravě.
Celkové rozšíření: Submediteránně-subatlantský druh, roste jak v jižní Evropě (Pyrenejský a Balkánský poloostrov, Sardínie, Řecko), tak podél pobřeží Atlantského oceánu (Francie, Nizozemí, Pobaltí), odkud jeho areál vyznívá do střední Evropy. Na východ zasahuje až do Zakavkazí a k Altaji.
Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny České republiky (C2t), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona (§2).
Využití: Dříve využíván k léčebným účelům (vodnatelnost, nemoci jater, žaludeční a střevní nemoci, snížení krevního tlaku, ovlivnění srdeční činnosti), pro jeho jedovatost a časté otravy se přestal využívat. Nositelem léčivého účinku je glykosid graciolín, účinek na srdce se připisuje glykosidu graciotoxinu, naopka toxicitu způsobuje glykosid elateridin.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autor fotografií: Radim Cibulka, Daniel Hrčka.
Publikováno dne 10.2.2014.
Fotografováno 12.7.2012 a 6.9.2013 na Třeboňsku, 18.8.2012 v Kančí oboře u Břeclavi