Tento příspěvek byl přečten20krát!

Čeleď: Polygalaceae – vítodovité

Polygala amara

Polygala amara“ by Stefan Lefnaer is licensed under the Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license.

Popis: Vytrvalé hořce chutnající byliny se zpravidla 10–25 cm vysokými nevětvenými lodyhami. Dolní listy nahloučené v přízemní růžici, elipsovité až obvejčité, lodyžní listy zřetelně menší. Květenství uspořádané v koncové husté hrozny, květy sytě modré, kališních lístků 5, 2 vnitřní zveličelé ve 4,5–6 mm dlouhá křídla. Plodem je tobolka. Kvete od května do června.

Záměny: Vítod nahořklý (Polygala amarella) se vyznačuje listy nejširšími v horní třetině, světlejšími (až bílými) květy a kratšími křídly (do 4,5 mm). Vítod obecný (Polygala vulgaris) není hořký a nemá listy v přízemní růžici.

Polygala amara

Polygala amara“ by Stefan Lefnaer is licensed under the Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license.

Ekologie: Suché louky, kamenité a travnaté hole, skalnaté svahy, pastviny, lesní okraje. Roste od pahorkatin do alpínského stupně.

Rozšíření v České republice a na Slovensku: V České republice je znám z Posázaví a z údolí Dyje a Bečvy (pouze v pahorkatinách), ve Slovenské republice roste roztroušeně v karpatské oblasti od Malých Karpat a Pováží na východ po stredné Pohornádie a Slovenský kras, izolovaně v Bukovských vrších.

Polygala amara

Polygala amara“ by Stefan Lefnaer is licensed under the Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license.

Celkové rozšíření: Evropský druh s těžištěm rozšíření v Karpatech a Alpách, objevuje se ale i v přilehlých územích.

Ohrožení a ochrana: V České republice je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (CR, C1r), zákonem není chráněn.

Autor textu: Daniel Hrčka.

Autor fotografií: Stefan Lefnaer.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget