Tento příspěvek byl přečten635krát!

Suchokvět roční (Asteraceae Martinov – hvězdnicovité) je vyhynulým druhem pro území hlavního města Prahy, kam byl vzácně v průběhu celého 19. století zavlékán na výslunné stráně, meze a okraje vinic (i když podle Čelakovského byl údajně uváděn od Prahy již v předlinnéovském období). Později, zejména v souvislosti se zakládáním vinic, zcela vymizel. Výčet lokalit se koncentruje na severní okraj Prahy: do Troji, Bohnic a Bubenče (u Císařského mlýna), ale není vyloučeno, že i jižněji až ke Zbraslavi. Na pravém břehu Vltavy byl pozorován v současné přírodní památce Jabloňka (“na skále pod Kozlovkou“), v okolí Trojského zámku (“na suché viničné stráni poblíž školy“, vinici sv. Kláry), vinici nad Salabkou a v Bohnickém údolí (“údolí V lisu“). Výskyt suchokvětu nebyl náhodný a jednorázový, zmiňuje se o něm Pohl v roce 1807 („u Troje“), Opiz v letech 1824 a 1835 („Troja u Prahy“), Presl v roce 1830, („od Troje ke Zbraslavi“), Ott v roce 1851, Čelakovský v letech 1870 až 1886 („Troja, na suché drobivé břidličnaté stráni viničné poblíž školy v Troji, na omezeném prostranství, ale velmi četně“, „pouze u Troje a jindy u Císařského mlýna, sotva původní, nejspíše zdivočelý“). Ještě v roce 1885 uvádí Polák, že „dle zprávy prof. Čelakovského na stráni nad Trojou výskyt zničen až na malý zbytek a to tím, že na lokalitách byla založena vinice“. O rok později uvádí Čelakovský vlastně týž údaj, na skalnaté stráni u Troje, v nepatrném zbytku. Další údaje o suchokvětu ročním z Prahy již chybí, anebo citují starší nálezy. Tak Polívkova Názorná květena zemí koruny české z let 1900–04 hovoří o tom, že v Čechách byl suchokvět roční pozorován pouze na břidličnatých skalách nedaleko pomologické zahrady u Troje (zřejmě okolí nebo i samotná dnešní přírodní památka Jabloňka). Dušek v roce 1950 zmiňuje údolí ”V lisu” [Bohnické údolí] a na nedaleké skále pod Kozlovkou s konkretizací „ještě v minulém [19.] století“. V pozdější době uvádějí Dostál a Kříž (1989), že se suchokvět roční vyskytoval na vinici sv. Kláry nad Trojským zámkem a nad Salabkou „ještě před 50 lety“, tedy do roku 1949. Lze se ale domnívat (vzhledem k absenci dokladového materiálu i jiných literárních pramenů, že v té době zde již nerostl (příp. se mohlo jednat o rostliny pěstované nebo úmyslně vyseté).

Xeranthemum annuum

Rozšíření na území České republiky: Na většině dříve uváděných lokalitách byl suchokvět roční v minulosti zavlečen, ať už úmyslně (záměrnými výsevy) nebo neúmyslně (zplaňující z pěstovaných kultur, zavlékání podél železničních tratí a na okraje vinic). Původní areál zasahuje z jihovýchodní Evropy až na jižní Slovensko a nepochybně zasahoval až na jižní Moravu, kde by ještě suchokvět roční měl být původní. Zejména na jižní Moravě je známo více adventivních lokalit nacházených od 50. let 20. století, kdysi zavlečený i u Jihlavy. V Čechách byl ve druhé polovině 20. století znám pouze z Českého krasu a jižních Čech (Sušice, Soběslav). Nově byl v roce 2004 nalezen na jižní Moravě u obce Miroslav, v nově vyhlašovaném chráněném území Miroslavské kopce, na skalní stěně Markova kopce.

Celkový areál rozšíření: Jihovýchodoevropský (východomediteránně-submediteránní) druh, který na jižní Moravě dosahoval severní hranici svého rozšíření. Známý je ze Slovenska, zejména z jeho jižní části (Podunajská a Východoslovenská nížina). Severní hranice areálu pokračuje do jižní části evropského Ruska. Na západě původní rozšíření dosahuje v Rakousku, na jihu areál zasahuje na Balkánský poloostrov, na východě do jihozápadní Asie. Za západní a severní hranicí původního rozšíření existuje více lokalit krátkodobého zavlečení, mimo Čech např. v Německu.

suchokvět roční

Ekologie: Na výslunných návrších, skalách, stepních, travnatých i kamenitých stráních, zejména v případě zavlékaných nálezů se objevuje na okrajích vinic, náspech tratí, sušších mezích, i písčinách nebo ruderálních stanovištích. Vyhledává výhřevné, zásadité až neutrální půdy, písčité i hlinité.

Xeranthemum annuum, suchokvět roční

Ohrožení a ochrana: Suchokvět roční je podle červeného seznamu České republiky zařazen mezi vyhynulé a nezvěstné taxony naší květeny (A1), zákonem není chráněn. Vzhledem k nedávnému nálezu u Miroslavi bude potřebné jej přeřadit mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1). V současné době je na území České republiky znám zejména ze zahradních kultur – je často pěstován pro okrasu v nejrůznějších plnokvětých kultivarech, používá se hojně do suchých kytic.

Ohrožení na území Prahy: Suchokvět roční patří mezi historicky zajímavé druhy pražské květeny. Zřejmě velmi dlouho zde tvořil severní okraj celkového areálu, i když pouze svými adventními výskyty. Vzhledem k jeho údajným nálezům již v předlinnéovském období by mohl být hodnocen jako vyhynulý archeofyt středních Čech, tedy v dávné minulosti zavlečený plevelný druh, jehož výskyt byl podmíněn činností člověka.

Možnosti záměny, příbuzné druhy: Charakteristický druh s nápadnými jednotlivými květy, suchomázdřitými zákrovními listeny a fialovou korunou. Záměna je možná jedině s dalšími pěstovanými druhy suchokvětů nebo jim podobných druhů.

Xeranthemum annuum, suchokvět roční

Použitá literatura:
Čelakovský L. (1886): Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im Jahre 1884. – S.-B. Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, Cl. 2, 1885: 3–48.
Čelakovský L. (1870): Květena okolí Pražského. – Živa, Sborn. Věd. Mus. Král. Čes., Praha, 4: 1–164.
Dostál J., Kříž J. (1989): Přírodou Pražské botanické zahrady. – Pražská botanická zahrada, 1–77. Praha.
Dušek O. (1950): Nástin květeny dolního Povltaví. – Ms., 78 p., [Dis. Práce, depon. in: Knih. Kat. Bot. UK, Benátská 2, Praha 2].
Kubíková J., Novák V. et Dostál J. (1984): Botanický průzkum území Pražské botanické zahrady. – In: Kubíková J. [red.], Čihař J., Dostál J., Fridrichová M., Kubíková J., Novák V., Pfleger V., Pokorný J., Soldán Z., Strejček J. et Vohralík V.: Přírodně – archeologické podklady pro studii Pražské botanické zahrady. – Ms., 53–60 p. [depon. in Pražská botanická zahrada, Nádvorní 134, Praha 7].
Ott J. (1851): Catalog der Flora Böhmens nach weiland Professor F. I. Tausch’s Herbarium Florae Bohemicae. – Prag, 60 p.

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 11.4.2013.

Fotografováno dne 31. 5. 2008 (jižní Slovensko, Kováčovské kopce).

 

Na projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy, finančně přispělo Hlavní město Praha.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget