Tento příspěvek byl přečten200krát!

Syn.: Scilla alpina Schur, Scilla subtriphylla Schur, Scilla bifolia subsp. subtriphylla (Schur) Domin, Scilla praecox auct. non Willd. 

Čeleď: Hyacinthaceae Batsch – hyacintovité

Scilla kladnii

Popis: Vytrvalá lysá bylina vysoká 5-17 cm, cibule jsou vejcovité až kulovité, až 2,5 cm široké, našedle hnědé. Listy vyrůstají v počtu dvou až tří, někdy mohou být i čtyři, jsou páskovité až páskovitě obkopinaté, mělce žlábkovité až víceméně ploché, s krátkou kápovitou špičkou. Stvol je přímý, zdéli listů nebo delší, v květenství obvykle výrazněji zbarvený, přičemž květenství zaujímá 1/5 až 1/3 délky stvolu. Květy skládají 3-10květý, nikdy výrazně jednostranný hrozen jehlanovitého tvaru, jsou šestičetné, na přímých nebo šikmo vzhůru směřujících, krátkých stopkách, obvykle bez listenů. Poupata jsou přímá, světle fialově modrá, okvětí je hvězdovitě rozestálé, lístky jsou po obou stranách přibližně stejně zbarvené, nejčastěji světle fialově modré, nitky tyčinek jsou podobně zbarvené, prašníky bývají tmavší, šedomodré. Semeník je kulovitý, fialově modrý. Plodem je nepravidelně kulovitá nebo zaobleně trojhranná, nenafouklá tobolka. Semena jsou dosti velká, kulovitá, zbarvená do hněda, s masíčkem. Kvete od března do dubna.

Scilla kladnii

Záměny: Určování ladoněk není úplně snadné, nejlepší je spolehnout se na důvěryhodné zdroje a určovat je podle místa výskytu. Tento druh se vyznačuje především začasté třemi, někdy i čtyřmi listy, čímž se odlišuje od zbývajících druhů skupiny dvoulistých ladoněk, jež mají tři listy jen vzácně. Dále má ladoňka karpatská listy dosti ploché s jen krátkou kápovitou špičkou. Patří ke snadněji poznatelným druhům našich ladoněk. V místě výskytu je třeba prohlédnou více rostlin, k určování jsou vhodní statnější jedinci s více květy, pak obvykle určení nečiní větší potíže.

Scilla kladnii 1

Scilla kladnii

Ekologie: Roste ve vlhčích až mezofilních listnatých lesích a v doprovodných křovinách, na svazích i v nivách, většinou v polostínu, na půdách mírně až středně vlhkých. Bylina kvete před olistěním stromového patra, poté zatahuje.

Scilla kladnii

Rozšíření v České republice: Roste pouze na Moravě, roztroušeně podél toku Bečvy od Vsetína po Přerov a v oblasti mezi obcí Troubky a Kroměříží.

Scilla kladnii

Scilla kladnii

Celkové rozšíření: Roste převážně v Karpatech od jižního Polska a východní Moravy přes Slovensko, západ Ukrajiny, severovýchodní Maďarsko po Rumunsko.

Scilla kladnii

Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2b), zákonem je chráněna jako silně ohrožený druh (§2).

Scilla kladnii

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno v národní přírodní rezervaci Žebračka, dne 5.4.2015.

Facebook