Tento příspěvek byl přečten2287krát!
Syn.: Epipactis latifolia f. gracilis Dagerförde ex Hegi.
Čel.: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Popis: Vytrvalá bylina, ne příliš vysoká, obvykle od 9 do 25 cm. Lodyhy lysé, pod květenstvím krátce pýřité, vyrůstají jednotlivě. Nejspodnější listy jsou zakrnělé v pochvovité šupiny, výše posazené listy jsou zelené, až 4,5 cm dlouhé. Klas je 3-15 květý, řídký. Nejdolejší listeny kopinaté, až 4 cm dlouhé a12 mm široké. Vnější okvětní lístky kopinaté, světle zelené, vnitřní vejčité, se zeleným středním proužkem. Pysk je kratší než ostatní okvětní lístky, s konkávním hypochilem, zevně zeleným, epichilem krátkým, širším než dlouhým, srdčitě trojúhelníkovitým, s nízkými bazílními hrboly. Kvete zpravidla od konce července do poloviny září.
Záměny: Při zohlednění celkového charakteru nálezu dobře identifikovatelný taxon – hlavní doba kvetení u něj spadá oproti jiným kruštíkům do pozdnějšího období, zpravidla od srpna do září, výjimečně kvete už ke konci července a kvést může až do začátku listopadu. Zřejmá je také úzká vazba na lužní lesy. S morfologií je to už horší, rostelum v květech nemá žlázky, přední plochá část pysku je srdčitě trojúhelníkovitá, vchod do zadní části pysku připomíná písmeno V.
Ekologie: Vyhledává především lužní lesy, pozorován byl ale i v jiných typech stanovišť, jako jsou okraje cest, pobřežní porosty potoků, louky nebo křoviny.
Rozšíření v České republice: Roztroušeně se vyskytující druh s nejbohatšími populacemi v místě popsání taxonu – tj. v Polabí, častý je také v Poohří. Nálezy jsou známé ještě z povodí moravských toků – Moravy, Dyje a Svratky.
Celkové rozšíření: Skutečné celkové rozšíření není doposud zcela známé. Od doby popsání druhu byly objeveny lokality na Slovensku a v sousedních zemích – Rakousku, Polsku, Německu. Další lokality pocházejí z Francie, Maďarska, Itálie a Chorvatska. Jeho výskyt není perspektivně zcela vyloučen ani v dalších zemích, jako je Ukrajina či Rumunsko.
Ohrožení: Patří k silně ohroženým druhům květeny ČR (C2b), zákonem chráněn je v kategorii silně ohrožených druhů (§2).
Poznámka: Druh byl popsán teprve v roce 1978, kdy byl jeho výskyt publikován na celkem 4 lokalitách: v Libickém luhu u Velkého Oseka, v lužním lese Černínovsko na Mělnicku, v Pňovském a Veltrubském luhu na Kolínsku. „Locus classicus“ se nachází v Libickém luhu.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 2.1.2014.
Fotografováno v Národní přírodní rezervaci Libický luh, dne 5.8.2012.