Možnosti záměny, příbuzné druhy: Větší druh netopýra zaměnitelný svou velikostí i převážně hnědavým zbarvením s netopýrem rezavým (Nyctalus noctula), od kterého ho odlišuje zbarvení (na hřbetě tmavší hnědé, na břiše světle hnědé), jiný tvar boltce a epiblema, která je úzká. Od větších zástupců rodu Myotis se odlišuje černohnědým zbarvením boltců a létacích blan, masivnějším boltcem, krátkým ušním víčkem a ocasem, který přesahuje o 5 mm okraj ocasní blány.
Ekologie: Vyhledává krajinu parkového typu. Je ale také průvodcem člověka – žije v intravilánech měst a vesnic, v přírodní krajině s dostatkem lesů. Letní kolonie sídlí na půdách budov (včetně kostelů a zámků), často ve hřebeni střechy nebo za komínem, mezi zdivem či trámy. Zimními úkryty jsou pravděpodobně nadzemní štěrbiny budov a skal, ale také hromady kamení. Jeskyně, štoly a sklepy vyhledává ojediněle.
Celkový areál rozšíření: Netopýr večerní je rozšířen ve velké části mírného a subtropického pásma Euroasie od jihozápadní Evropy, přes Turecko, Indii, Nepál až po Čínu a Dálný východ (Rusko, Mongolsko, Korea). V Evropě chybí pouze ve Skandinávii. Dříve udávané populace v severní Africe a jižním Španělsku byly vyhodnoceny jako příbuzný druh E. isabelinus.
Rozšíření na území České republiky: Je charakteristickým obyvatelem především nižších poloh, místy chybí pouze v horských a souvisleji zalesněných oblastech. Je takřka výrazně vázán na lidská sídla a často se vyskytuje ve městech. Za potravou zalétá do okolní zemědělské krajiny, kde je jedním z nejhojnějších netopýrů.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Široce rozšířený druh, který je výrazně přítomen i v centrálních částech města. Stačí mu i jen roztroušené plochy zeleně v husté městské zástavbě (běžně se objevuje v řadě městských parků). Častý je také na periferii – v panelových sídlištích, v průmyslových zónách či vilových čtvrtích.
Ohrožení a ochrana: Navzdory tomu, že se jedná o našeho zřejmě nejhojnějšího obyvatele velkoměstského prostředí Prahy, tak jsou letní kolonie velmi citlivé na rušení. Tím, že často sídlí ve stavbách, tak je ohrožen nevhodnými přestavbami – zejména uzavíráním výletových otvorů. Podle červeného seznamu je řazen mezi málo dotčené druhy (LC), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v příloze IV.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autoři fotografií: Daniel Hrčka, Miloš Anděra.
Fotografováno v národní přírodní rezervaci Karlštejn, ve štolách lomu Alkazar u Srbska, dne 27.12.2015.
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..
Poslat emailem
