Ohrožená pražská příroda: SMIL PÍSEČNÝ (Helichrysum arenarium)

Publikováno: 30.12.2016 | Autor: Daniel Hrčka

Tento příspěvek byl přečten2363krát!

Smil písečný (čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité) patří na území Prahy k velmi vzácným druhům. V minulosti byl uváděn z Českého krasu, na území Prahy se konkrétně jednalo o oblast v okolí Radotína, Zbraslavi, Holyně, dále oblast kaple Svatého Prokopa mezi Hlubočepy a Jinonicemi. Nejednoznačná lokalizace „bei Cibulka“ zastoupená v herbářových sběrech by se mohla týkat parku Cibulka v pražských Košířích. Smil byl znám také ze skal u Chuchle, z Hodkoviček, Lhotky, Krče, Michle a mezi Modřany a Libuší. Pozorován byl i v Šáreckém údolí. Všechny tyto lokality jsou dokladovány z 19. století, příp. ze začátku 20. století.

Mnohem lépe jsou na tom lokality v severní části Prahy, v Dolním Povltaví. Tady byl uváděn ještě v 70. letech 20. století z Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka, v nevelké populaci na suché stráni nad Tichým údolím, při cestě na Kozí hřbety. Ostatní lokality se již vztahují k území Přírodního parku Drahaň-Troja, konkrétně k bývalému areálu botanické zahrady (na suchých pastvinných stráních nad Trojou) a Podhoří. Četné sběry jsou ještě z jižního skalnatého svahu v Bohnickém údolí, na svahu bývalé vinice, které jsou dokladovány ještě v 70. letech 20. století. Velmi časté jsou sběry a literární údaje z dnešní přírodní památky Zámky. Zde stále ještě roste, i když ve slábnoucí populaci.

Rozšíření na území České republiky: V teplých oblastech dříve roztroušený až hojný druh. Odtud zasahoval až do středních poloh. Řada lokalit se nacházela v Polabí, na Plzeňsku, ve středním Povltaví, na Třebíčsku, Znojemsku a na písčinách mezi Hodonínem a Bzencem, zatímco jinde byl vzácný. Výrazná je koncentrace do širšího okolí kaňonovitých úseků řek. Od konce 19. století dochází k výraznému ústupu tohoto druhu. Mnoho jeho lokalit zaniklo a na většině roste již jen velmi vzácně. Častější nálezy jsou ještě na Třebíčsku, Znojemsku a v oblasti mezi Bzencem a Hodonínem.

Celkový areál rozšíření: Druh je rozšířen ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Na východ zasahuje do západní Sibiře, střední Asie a Mongolska. Druh ubývá především na vyznívající západní hranici areálu, která probíhá Nizozemím (zde vyhynul už v polovině 20. století), Belgií (velmi vzácný) a Německem (ustupující).

Ekologie: Smil písečný má dvě ekologická optima. Tím prvním a nejčastějším jsou písčiny, písčité pahorky, světlé borové lesy na píscích, tzn. na písčitých půdách. Konkrétně je charakteristickým druhem otevřených trávníků písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens; svaz Corynephorion canescentis), kostřavových trávníků písčin (svaz Armerion elongatae), panonských stepních trávníků na písku (svaz Festucion vaginatae) a acidofilních doubrav na písku (svaz Genisto-germanicae-Quercion).

Druhým optimem jsou skalní výchozy, suché trávníky na skalnatých podkladech, droliny na teráskách skalek. Především roste ve skalní vegetaci s kostřavou sivou (Festuca pallens; svaz Alysso-Festucion pallentis), příp. v acidofilní vegetaci mělkých půd (svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis), tedy na teráskách skalních výchozů.

V obou případech se jedná o rozvolněné, nezapojené porosty na chudých půdách.

Ohrožení a ochrana: Smil písečný patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2b), v podkategorii druhu s malým množstvím lokalit, z nichž některé zanikly nebo došlo k úbytku či zmenšení populací. Je také chráněn zákonem v kategorii silně ohrožených druhů (§2). V poslední době silně ustupuje pod tlakem konkurenčně silnějších druhů (zánikem pastvy), ale zřejmě i v důsledku dalších vlivů, které nejsou zcela jasně objasněny. Populace na Moravě se oproti těm českým zdají být početné a stabilní.

Ohrožení na území Prahy: Smil písečný patří na území Prahy mezi nejohroženější druhy. V současné době je potvrzovaná jediná lokalita v jižní části Přírodní památky Zámky. A i zde došlo k výraznému zeslábnutí populace. Zatímco v roce 2005 bylo pozorováno několik desítek kvetoucích lodyh, v letech 2014 až 2016 to bylo už jen několik kvetoucích lodyh. Slábnutí populace je zřejmé i na dokladovaných herbářových položkách. Konkrétně lokalita na Zámkách je často frekventovaná a druh zde zřejmě byl docela početný, alespoň soudě podle toho, že sběratelé zanechali v herbářích desítky trsů této rostliny. Není ani vyloučeno, že se nemuselo jednat o jedinou lokalitu, na Zámkách se mohl vyskytovat na více místech. Snaha o posílení populace naráží na prakticky nulovou klíčivost semen. Velmi nízká je i produkce semen – z často sterilních růžic vyrůstá jen několik kvetoucích a plodících lodyh. Budoucnost smilu písečného v Praze je značně nejistá, aby toho nebylo málo, tak právě přes jeho populaci je plánována trasa předpokládaného obchvatu Prahy.

Helichrysum arenarium

Možnosti záměny, příbuzné druhy: Prakticky nezaměnitelný druh. V herbářových sběrech je možné se vzácně potkat se záměnou za protěž žlutobílou (Pseudognaphalium luteoalbum), která nemá květenství uspořádané do chocholíku, ale spíše do klubíček. Nález takového druhu by ale byl ještě větší rarita než nález smilu písečného. Z hlediska nároků na ekologii by se mohly potkat na nezarůstajících písčinách, ty se ale v Praze budou hledat obtížně.