Popis: Dvoudomý keř dorůstající asi 30-80 cm výšky s kmínky do dvou centimetrů v průměru a vystoupavými tenkými větvemi. Na rozdíl od řízků k zemi přitisklé větve snadno kořenují. Letorosty jsou tenké, lysé, listy jsou řapíkaté, čepele eliptické, 1,3-2 (3) cm dlouhé a 0,6-1 cm široké, poněkud připomínající vlochyni, celokrajné, lysé, často s nádechem do červena. Řapík je krátký, žlábkovitý, palisty téměř chybí. Jehnědy jsou válcovité, 2-2,5 cm dlouhé, dlouze stopkaté, stopky jsou olistěné. Samičí květy mají dvě tyčinky, samičí mají dlouze stopkatý semeník a dvoulaločnou bliznu. Nektariová žlázka je jedna. Plodem je tobolka, semena mají na bázi svazeček chlupů. Kvete s rašícími listy v květnu.
Záměny: Zaměnitelná především se svým křížencem Salix xonusta (S. aurita x S. myrtilloides), který má listy tužší, svraskalé, alespoň na spodní straně trvale chlupaté. Méně podobná je vrba plazivá (S. repens), která je celkově chlupatější (i na letorostech), listy jsou obvykle protáhlejší a zubaté.
Ekologie: Roste na vlhkých až rašelinných loukách, na okrajích vrchovišť, na otevřených místech s nezapojeným keřovým patrem, na kyselých podkladech, snáší stagnující vodu.
Rozšíření v České republice: Velmi vzácná, dříve byla častější, jak lze vysledovat z přítomnosti křížence s vrbou ušatou, který roste i tam, kde již vrba borůvkovitá neroste. Dnes roste ve Slavkovské lese (NPP Úpolínová louka), v Železných horách (PP Úpolíny u Kamenice) a v Českém lese (NPP Na požárech).
Celkové rozšíření: Má rozsáhlý areál na severu Eurasie. V Evropě roste především v severní (i za polárním kruhem), severovýchodní a východní (střední Ukrajina) Evropě, ve střední Evropě je její výskyt považován za reliktní a je zde v současnosti velmi vzácná, nejdále na jihu roste ve Švýcarech a izolovaně v Rumunsku. V severní Americe roste podobná a příbuzná Salix pedicellaris.
Poslat emailem
