Tento příspěvek byl přečten557krát!

Přírodní památka Hrnčířské louky se rozkládá v pramenné oblasti přítoků Botiče a Kunratického potoka, na jihovýchodním okraji Prahy, mezi Šeberovem a Hrnčíři. Je tvořena soustavou rybníků a mozaikou vlhkých luk, v nadmořské výšce okolo 300 metrů. Představují poslední zbytek rozsáhlé prameništní oblasti, která se rozkládala na plošině od údolí Botiče přes Milíčovský les, Cholupici, Písnici, Hrnčíře, Šeberov až k dnešnímu letišti Točná.

Přírodní památka Hrnčířské louky

Na rozdíl od jiných částí Prahy je zde klima vlhčí a chladnější, i z toho důvodu zde rostou také druhy původně travinných porostů nad stromovou hranicí v horách, jako je upolín nejvyšší (Trollius altissimus) nebo rdesno hadí kořen (Bistorta major). Hrnčířské louky byly jako chráněné území vyhlášeny v roce 1988 na ploše téměř 30 hektarů. Předmětem ochrany jsou společenstva mokřadů a vlhkých luk a lokalita vodního ptactva.

Nejcennější části chráněného území představují střídavě vlhké bezkolencové louky s krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), dominantním bezkolencem modrým (Molinia caerulea) a přítomností druhů indikujících střídavě vlhké půdy, jako je srpice barvířská (Serratula tinctoria), svízel severní (Galium boreale), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a olešník kmínolistý (Selinum carvifolia).

Přírodní památka Hrnčířské louky

Druhým typem druhově bohatých společenstev jsou vlhké pcháčové louky se zastoupením nízkých ostřic (ostřice prosová – Carex panicea), trav (kostřavou luční – Festuca pratensis, lipnicí obecnou – Poa trivialis, psárka luční – Alopecurus pratensis) a širokolistých bylin (Bistorta major). Z dalších nápadnějších druhů se uplatňují pryskyřníky (např. Ranunculus acris).

Přírodní památka Hrnčířské louky

V uvedených typech společenstev se nacházejí nejzajímavější druhy přírodní památky, jako je kosatec sibiřský (Iris sibirica), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a další. Jednu z mála pražských lokalit tu má jarva žilnatá (Cnidium dubium) a koromáč olešníkovitý (Silaum silaus).

Přírodní památka Hrnčířské louky

Soustava rybníků a potoky jsou lemovány porosty s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), rákosem obecným (Phragmites australis) a porosty ostřic. V sušších místech přechází společenstva do mezofilních kostřavových a ovsíkových luk.

Přírodní památka Hrnčířské louky

Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní památce Hrnčířské louky:

Achillea millefolium agg.
Arrhenatherum elatius
Betonica officinalis
Calamagrostis epigejos
Carex panicea
Deschampsia caespitosa
Elymus repens
Festuca pratensis
Filipendula ulmaria
Geranium pratense
Galium boreale
Galium mollugo agg.
Leucanthemum vulgare agg.
Lythrum salicaria
Lysimachia vulgaris
Molinia caerulea
Phalaris arundinacea
Phragmites australis
Plantago lanceolata
Poa trivialis
Ranunculus acris
Ranunculus repens
Sanguisorba officinalis
Selinum carvifolia
Trifolium pratense
Urtica dioica

Přírodní památka Hrnčířské louky

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 12.4.2013.

Přírodní památka Hrnčířské louky

 

Na projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy, finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook