Možnosti záměny, příbuzné druhy: Nevýrazná šachovnicová kresba může upomínat zmiji obecnou (Vipera berus), od které se liší devíti velkými štítky na hlavě (zmije jich má pět), více oblou hlavou (bez subokularáních štítků) a okrouhlou zorničkou. Na podobných stanovištích žije i užovka hladká (Coronella austriaca), ta má ale hřbetní štítky hladké.
Ekologie: Typickými stanovišti jsou kaňonovitá údolí, přičemž užovka podplamatá se většinu sezóny zdržuje podél vody až po úpatí strmých svahů. Populace na jižní Moravě již nejsou tolik vázány na ostře zaříznutá údolí a sledují i toky menších řek, kde využívají členité a dobře osluněné kamenité břehy a náplavy s mělkou vodou a otevřenými vstupy do vody.
Celkový areál rozšíření: Jihoevropský a jihoasijský druh, který je rozšířen ve většině jižní, střední a východní části Evropy až po Ural. Na východ zasahuje do západní Číny a západního Mongolska.
Rozšíření na území České republiky: Užovka podplamatá patří mezi vzácné druhy hadů. Její výskyt je soustředěn do teplých oblastí Čech, jižní Moravy a Těšínského Slezska, v nejčastějším výškovém rozpětí 200–300 m n.m., s maximem na úrovni 400 m n.m. V Čechách její rozšíření sleduje dolní až střední toky Vltavy, Berounky, Sázavy a Ohře, spíše ojedinělé jsou lokality na Labi, Chrudimce a Ploučnici. Na Moravě je nacházena v říčním systému Dyje, Jihlavy, Oslavy, Svratky. Původnost výskytu ve Slezsku je značně diskutabilní, není vyloučeno, že se jedná i o pozůstatek vypouštění jedinců sbíraných na Balkáně.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Na území Prahy má užovka podplamatá dvě hlavní centra výskytu. Tím nejvýznamnějším je kaňonovité údolí Vltavy od Troji až po okraj Prahy. Zde má vitální a početné populace (především pod zoologickou zahradou) a užovky jsou zde opakovaně v celém úseku nacházeny, bohužel často i rozjeté na mezinárodní cyklostezce. Druhým centrem byly mokřadní biotopy v záplavových zónách Vltavy a Berounky. Zdejší populace jsou již výrazně slabší, negativně ovlivněné změnou prostředí.
Ohrožení a ochrana: Území Prahy je pro výskyt užovky podplamaté v rámci České republiky velmi významné. Jedná se o centrální část českých populací, které jsou alespoň v severní části Prahy ještě dostatečně vitální a mohou komunikovat s dalšími populacemi podél Vltavy. Vysoká zranitelnost je dána úzkou vazbou na vodní prostředí (vlivem možného negativního ovlivnění zásahy do břehové linie). Současně jsou přetnuty migrační trasy do skal, kde užovky zimují (komunikacemi, cyklostezkami).
Poslat emailem
