Tento příspěvek byl přečten385krát!

Syn.: Scabiosa suaveolens Desf. ex DC., Columbaria canescens (W. et K.) Presl, Asterocephalus suaveolens (Desf.) Wallr., A. canescens (W. et K.) Kostel.

Čeleď: Dipsacaceae Juss. – štětkovité

Scabiosa canescens

Popis: Rostliny vytrvalé, šedozelené, oddenek vícehlavý. Lodyha většinou přímá, do 60 cm vysoká, listnatá, nahoře chudě větvená. Listy přízemních růžic nečleněné, celokrajné, v řapík znenáhla zúžené, na bázi brvité, lodyžní listy jednoduše peřenosečné s celokrajnými úkrojky. Květenství jsou dlouze stopkaté úbory, v průměru až 2,5 cm veliké. Zákrov strboulu plochý, zákrovní listeny vejčitě kopinaté, v 1-3 řadách, hvězdovitě rozložené, zřetelně odlišné od plevek. Květy vonné. Kališní štětiny zpravidla žlutavé až rezavě hnědé, za plodu 1,5-2-5 mm dlouhé. Koruna pětičetná, světle modrofialová, zřídka bělavá nebo růžová, u krajních květů silně paprskující. Nažky chlupaté, s blanitým až suchomázdřitým lemem, 2-2,5 mm dlouhé. Kvete od července do září.

Scabiosa canescens

Ekologie: Roste na výslunných travnatých, případně křovinatých stráních, mezích, stepních stráních, v lesních lemech, na skalách, vzácně i ve světlých borech či na písčinách.

 Scabiosa canescens

Rozšíření celkové: Středoevropský druh rozšířený ostrůvkovitě do střední Francie, jižního Švédska, Polska, Maďarska a bývalé Jugoslávie.

 Scabiosa canescens

Rozšíření v České republice: U nás roste roztroušeně, je znám ze středních, severozápadních a východních Čech, na Moravě z jižní a střední části (na sever až po Olomouc a Hlučínsko).

 Scabiosa canescens

Záměny: V době květu dobře poznatelný druh. Více podobný je hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), který má přízemní a lodyžní listy vroubkované až peřenosečné (zatímco u hlaváče šedavého jsou celokrajné). Rod chrastavec (Knautia) se vyznačuje 4četnou korunou, nažky nemají blanitý lem, v horní části mají drobné zoubky.

 Scabiosa canescens

Ohrožení: Patří k ohroženým druhům květeny ČR (C3), zákonem není chráněn.

 Scabiosa canescens

Výskyt na území Městské části Praha-Troja, potažmo Přírodního parku Drahaň-Troja: Byl zaznamenán v chráněných územích Havránka (v minulosti v erozní rokli u pramene Haltýř), Salabka, Podhoří a Zámky. Starší údaje, nověji nepotvrzené, uvádějí i stráň u usedlosti Sklenářka a step nad rybníkem nedaleko Čimic.

 Scabiosa canescens

Fotografováno v přírodní rezervaci Prokopské údolí, dne 29.8.2013, ve Stepi nad botanickou zahradou, dne 15.9.2007 a na skalnatém vršku v Praze-Řeporyjích, dne 14.8.2008.

logo_troja

 

Na projekt „Za trojskou přírodou“ finančně přispěla Městská část Praha-Troja.

Facebook