Tento příspěvek byl přečten500krát!

Navržený významný krajinný prvek se nachází v severní části Prahy, v Trojské kotlině, na území spravovaném Botanickou zahradou hl. m. Prahy. Tvoří jej výslunné svahy mezi centrální částí botanické zahrady, tzv. úvodní expozicí a expozicí mrazuvzdorných kaktusů (pod bohnickým sídlištěm). Větší a cennější částí je výslunný svah přímo navazující na úvodní expozici, zajímavá je ale také stepní ploška pod zásobní zahradou („Na Libuli“). Tyto plochy nebyly nikdy expozičně využívány až na některé výsadby cizokrajných dřevin.

Stepi nad botanickou zahradou

Nejzajímavější jsou plochy bývalých štěrkopískových teras Vltavy – ta procházela od usedlosti Sklenářka přes stepi nad botanickou zahradou až po výhřevný svah na Havránce.   Na písčitohlinitých půdách s naplavenými štěrkopískovými uloženinami se vyvinula charakteristická společenstva „písčin“, ve kterých se vyskytují jak typicky psamofilní (pískomilné) druhy – jako je paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) nebo trávnička obecná (Armeria vulgaris), tak druhy teplomilné. Takový typ vegetace bývá řazen k acidofilním suchým trávníkům sv. Koelerio-Phleion phleoidis, která je alespoň v širším území vzácná.

Stepi nad botanickou zahradou

Fragmenty vegetace suchých vřesovišť nížin a pahorkatin (svaz Euphorbio cyparissiae) dokládá na menších ploškách výskyt vřesu obecného (Calluna vulgaris).

Na tyto typy vegetace plynule navazuje na místech skalních výchozů (kterých ovšem není mnoho) acidofilní vegetace mělkých půd (svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis), konkrétně vegetace skalních výchozů s chmerkem vytrvalým (asociace Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis). Z dvouděložných vytrvalých hemikryptofytů se uplatňuje mimo chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis), např. jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Určujícím znakem je vysoké zastoupení lišejníků.

V horních částech svahů, v rozvolněných plochách, převládají úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiaceae, které jsou velmi dobře zachovalé, včetně zachování rozvolněných ploch (které jsou mimo ohrožených, konkurenčně slabých druhů rostlin, významné i pro četné druhy bezobratlých živočichů). Vzhledem k dominanci kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola), je možné tyto porosty zařadit mezi úzkolisté suché trávníky s kostřavou žlábkatou a ostřicí nízkou (asociace Festuco-rupicolae-Caricetum humilis). Velmi ojediněle lze vysledovat i fragmenty společenstev středočeských a severočeských skalních stepí s kostřavou walliskou (asociace Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae), konkrétně kostřavy walliské (Festuca valesiaca) zde bylo zaznamenáno několik trsů.

Stepi nad botanickou zahradou

Častý je výskyt lipnice úzkolisté (Poa angustifolia), uplatňují se i četné jarní druhy: huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), rozrazil časný (Veronica praecox), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), ostřice časná (Carex praecox), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), nebo pomněnka chlumní (Myosotis ramosissima). Z dalších typických druhů výslunných xerotermních svahů je možné jmenovat ještě tomkovici vonnou (Anthoxanthum odoratum), chrpu čekánek (Centaurea scabiosa), chrpu latnatou (Centaurea stoebe), hadinec obecný (Echium vulgare), máčku ladní (Eryngium campestre), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), mochnu stříbrnou (Potentilla argentea), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), mateřídoušku panonskou (Thymus pannonicus) nebo rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare). V rozvolněných plochách se vzácně uplatňuje chmerek roční (Scleranthus annuus).

Řada z druhů patří mezi ohrožené podle červeného seznamu: rozrazil časný (Veronica praecox), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), kostřava walliská (Festuca valesiaca) a rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum).

Stepi nad botanickou zahradou

V lučních porostech převažují mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris (především v níže položených – jižních – částech). Dolní část (na hranici s plochou 6) je poznamenána bývalými navážkami. V nižších partiích byly v typicky mezofilních ovsíkových loukách mj. zaznamenány tyto druhy: dominantní ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále řebříček (Achillea millefolium agg.), lipnice luční (Poa pratensis), rožec obecný luční (Cerastium holosteoides subsp. triviale), svízel (Galium mollugo agg.), rozrazil z okruhu rozrazilu rezekvítku (Veronica chamaedrys agg.), čičorka pestrá (Securigera varia), vikve (Vicia angustifolia, Vicia hirsuta), bedrník větší (Pimpinella major) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), z plevelových druhů kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), zejména při krajích ploch roste ostružiník (Rubus fruticosus agg.)

Stepi nad botanickou zahradou

Celkem bylo nalezeno 14 druhů řazených do červeného seznamu, konkrétně se jedná o jeřáb dubový (Sorbus quernea; C1) v kategorii druhů kriticky ohrožených – jedná se o jižní cíp jeho rozšíření na území botanické zahrady (tento endemit severní části Prahy roste potom pouze na dalších dvou lokalitách).

Dále byl nalezen rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens, nalezený při předchozích průzkumech), silenka ušnice (Silene otites) a rozrazil časný (Veronica praecox) v kategorii druhů ohrožených, trávnička obecná (Armeria vulgaris), skalník celokrajný, ostřice nízká (Carex humilis), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), kostřava walliská (Festuca valesiaca), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) v kategorii druhů vyžadujících další pozornost.

Stepi nad botanickou zahradou

Stepi nad botanickou zahradou

Aktuálním entomologickým průzkumem byl v této části potvrzen téměř ohrožený druhu květomila – Omophlus pubescens. Z fytofágních brouků zde byly dřívějšími průzkumy nalezeny dva reliktní druhy: v dolní části svahu blíže úvozové cesty Chaetocnema compressa (xerotermní oligofág vázaný na rod Carex, pouze několik lokalit v Praze), na stepní plošce „Na Libuli“ (část pod expozicí mrazuvzdorných kaktusů) byl nalezen další reliktní druh – Longitarsus echii (xerotermní oligofág vázaný na Echium vulgare a Anchusa officinalis, v Praze pouze 5 lokalit).

Významu území by měla být uzpůsobena i správa území botanickou zahradou, která v zásadě pro provoz této instituce nebude nijak zatěžující, ale pro přírodní hodnoty území velmi prospěšná – ať už se jedná o podporu mozaikovité seče, vyřezávání náletu nebo likvidaci invazních druhů. Na skalnatých výchozech jsou společenstva v současné době dostatečně stabilní. Výsadba cizokrajných druhů dřevin sice není pro zdejší flóru a faunu nijak užitečná, ale při zachování současného stavu ani nijak nebezpečná (roztroušené dřeviny a skupinky dřevin zvyšují diverzitu stanoviště). Nutno ovšem dbát, aby nedošlo k souvislejšímu zástinu, což by pro území mělo likvidační následky, stejně jako nejrůznější stavební úpravy (amfiteátry, restaurace, výstavba komunikací…). Zejména na nejcennějších plochách blíže úvozové cesty směřující ke skleníku Fata Morgana by v žádném případě neměly být realizovány jakékoliv vysazovací experimenty, navážení zemin jakéhokoliv druhu a samozřejmě i stavební činnost a terénní úpravy včetně výstavby cest.

Cenné partie svahu hojně zarůstají křovinami, především růžemi (Rosa sp.), méně trnkami (Prunus spinosa), také nálety břízy (Betula pendula). Šíří se také invazní pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), který je třeba odstraňovat. V okrajových částech se šíří ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).

Stepi nad botanickou zahradou

Seznam druhů nalezených v navrženém významném krajinném prvku Stepi nad botanickou zahradou v roce 2011:

 

Acer campestre    
Acer platanoides juv.    
Acer pseudoplatanus juv.    
Acer tataricum    
Aesculus hippocastanum    
Agrimonia eupatoria   
Agrostis capillaris    
Achillea millefolium agg.     
Ailanthus altissimus    
Alliaria petiolata    
Alopecurus pratensis    
Anthoxanthum odoratum    
Arabidopsis thaliana    
Armeria vulgaris (C4a)
Arrhenatherum elatius    
Artemisia vulgaris    
Asperula cynanchica     
Avenella flexuosa    
Ballota nigra    
Berteroa incana    
Betula pendula     
Bromus tectorum    
Calamagrostis epigejos    
Calluna vulgaris    
Capsella bursa-pastoris    
Cardaria draba    
Carex humilis (C4a)
Carex muricata agg.    
Carex praecox    
Centaurea scabiosa    
Centaurea stoebe    
Cerastium arvense    
Cerastium holosteoides subsp. triviale    
Cerastium semidecandrum (C3)
Clinopodium vulgare    
Convolvulus arvensis    
Cornus sanguinea    
Corylus avellana    
Corynephorus canescens    
Cotoneaster integerrimus (C4a)
Cotoneaster sp. hort.    
Crataegus sp.    
Crepis biennis    
Dactylis glomerata    
Descurainia sophia    
Dianthus carthusianorum    
Echinops sphaerocephallus    
Echium vulgare    
Elytrigia intermedia (C4a)
Erigeron annuus agg.    
Eryngium campestre    
Euonymus europaea    
Euphorbia cyparissias    
Falcaria vulgaris    
Festuca rupicola    
Festuca valesiaca (C4a)
Fragaria vesca    
Fragaria viridis    
Fraxinus excelsior    
Fumaria officinalis     
Galium aparine    
Galium mollugo agg.    
Galium verum    
Geranium pyrenaicum    
Geranium robertianum    
Geum urbanum    
Hedera helix    
Hemerocallis fulva    
Hieracium pilosella    
Hieracium umbellatum    
Holosteum umbellatum    
Hylotelephium maximum    
Hypericum perforatum    
Chelidonium majus    
Iris sp. hort.    
Jasione montana    
Juglans regia    
Koeleria macrantha    
Lamium album    
Lamium purpureum    
Leonurus cardiaca    
Ligustrum vulgare    
Linaria vulgaris    
Lolium perenne    
Lonicera sp.    
Lotus corniculatus    
Mahonia aquifolium    
Malus domestica    
Medicago falcata     
Medicago sativa    
Myosotis ramosissima    
Ornithogalum kochii    
Parthenocissus inserta    
Pimpinella major    
Pinus sylvestris    
Plantago lanceolata    
Poa angustifolia    
Poa nemoralis    
Poa pratensis    
Potentilla arenaria (C4a)
Potentilla argentea    
Potentilla reptans    
Prunus avium    
Prunus spinosa    
Pseudolysimachion spicatum (C4a)
Pyrus communis    
Quercus petraea    
Quercus robur    
Quercus rubra    
Ranunculus bulbosus    
Reseda lutea    
Rhamnus cathartica    
Ribes uva-crispa    
Robinia pseudacacia    
Rosa sp.    
Rubus fruticosus agg.    
Rumex acetosa    
Rumex acetosella    
Sambucus nigra    
Sanguisorba minor    
Scleranthus annuus    
Scleranthus perennis    
Securigera varia    
Sedum sexangulare    
Sedum spurium    
Senecio jacobaea    
Silene latifolia subsp. alba    
Silene otites (C3)
Silene vulgaris    
Sisymbrium loeselii    
Solidago canadensis    
Sorbus aucuparia    
Sorbus quernea (C1)
Syringa vulgaris    
Tanacetum vulgaris    
Taraxacum sect. Ruderalia    
Teucrium chamaedrys    
Thymus pannonicus (C4a)
Trifolium arvense    
Trifolium campestre     
Trifolium pratense    
Urtica dioica    
Valerianella olitoria    
Verbascum densiflorum    
Veronica arvensis    
Veronica dillenii (C4a)
Veronica hederifolia agg.    
Veronica chamaedrys agg.    
Veronica praecox (C3)
Vicia angustifolia    
Vicia hirsuta    
Vicia sepium    
Vicia tenuifolia     
Vincetoxicum hirundinaria    
Viola odorata

autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

 

Na projekt  „Komplexní přírodovědný průzkum a popularizace evropsky významné lokality Havránka a Salabka“ finančně přispělo Hlavního města Praha.

 

 

 

Facebook